7 Td 14/2024-5009
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. 4. 2024 v trestní věci obviněného RNDr. Marka Moši, Ph.D, LL.M., trvale bytem Mečeříž 213, okres Mladá Boleslav, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 81 T 11/2023 o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto:
Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci neodnímá.
1. U Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci byla na jmenovaného obviněného a právnickou osobu MB Pharma, s. r. o., podána obžaloba pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (bod 1), zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku a zločin dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku (bod 2) a zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku a zločin dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku (bod 3).
2. Obviněný podal Nejvyššímu soudu návrh podle § 25 tr. ř. na odnětí věci Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci a její přikázání Městskému soudu v Praze. V návrhu uvedl, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci není místně příslušný k projednání věci, a to z toho důvodu, že převážná většina svědků má bydliště v Praze a má zde sídlo i obviněná právnická osoba. V Praze se odehrála také naprostá většina událostí, z nichž je dovozováno protiprávní jednání obviněného, proto je podle obviněného příslušným Městský soud v Praze. V Praze také vznikla škoda, neboť jsou zde sídla a bydliště poškozených osob. K tomu obviněný dále poukázal na své právo, aby věc byla projednána v přiměřené lhůtě. Při projednání věci místně nepříslušným soudem by konečné rozhodnutí bylo v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dalším důvodem pro odnětí a přikázání věci je podle obviněného jeho právo na zákonného soudce. Již v přípravném řízení namítal, že většina subjektů trestního řízení má bydliště či sídlo v Praze. Jeho námitkám nebylo vyhověno, proto je celé přípravné řízení nezákonné, neboť je prováděl místně nepříslušný policejní orgán. Obviněný má také pochybnosti o nestrannosti Krajského soudu v Ostravě. Ten v přípravném řízení rozhodl usnesením ze dne 15. 7. 2022, č. j. 47 To 199/2022-44, o stížnosti proti usnesení policejního orgánu ze dne 13. 5. 2022, č. j. KRPZ-130445-836/Tč-2016-150081-GAP, o zajištění funkční řídící jednotky k lyofilizačnímu zařízení. V citovaném rozhodnutí Krajský soud v Ostravě činil vůči obviněnému závěry porušující princip presumpce neviny.
3. Nejvyšší soud shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro odnětí a přikázání věci.
4. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.
5. Věc tedy může být podle § 25 tr. ř. odňata příslušnému soudu. Věcně příslušný je podle § 17 odst. 1 krajský soud. Místní nepříslušnost Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci obviněný namítá nedůvodně. Tento soud je místně příslušným k projednání věci.
6. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu. Vzhledem ke stejné trestní sazbě trestných činů, které jsou obviněným v obžalobě kladeny za vinu, lze považovat za „nejtěžší“ kterýkoli z těchto trestných činů. Je tudíž dána příslušnost všech soudů, které jsou příslušné konat řízení o kterémkoli z nich.
7. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k naplnění jednotlivých znaků objektivní stránky trestného činu, tj. zejména místo, kde došlo k jednání pachatele, a místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Místem spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku popsaného pod bodem 1 žalobního návrhu jsou zejména místa, kde byla uzavřena podvodná smlouva. Těmito místy jsou podle obžaloby Valašské Meziříčí, okres Vsetín, a Praha. Tím je dána i příslušnost Krajského soudu v Ostravě, respektive jeho pobočky v Olomouci.
8. Na místní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci nic nemění skutečnost, že z popisu skutku je zjevné, že je současně dána i místní příslušnost Městského soudu v Praze. Podle § 22 tr. ř. je-li dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož státní zástupce podal obžalobu. Z toho plyne, že byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z míst spáchání trestného činu, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle hledisek uvedených v § 18 odst. 1 tr. ř. mohl být i jiný soud (viz také rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr., obdobně pro trestný čin úvěrového podvodu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 7 Td 1/2019).
9. Důležité důvody pro odnětí věci Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci Nejvyšší soud neshledal. Pojem „důležité důvody“ není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují nestranné a objektivní projednání věci za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se nemohou v plné míře uplatnit u soudu příslušného, ale právě u soudu, kterému má být věc přikázána.
10. Důvodem k odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. (tzv. delegace věci) není skutečnost, že „převážná většina“ podle obžaloby rozhodných skutečností se odehrála v obvodu Městského soudu v Praze. Tato skutečnost sama o sobě nemůže mít žádný vliv na dodržení zásad trestního řízení. Z ústavního zakotvení zásady, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, vyplývá, že odnětí věci soudu, jehož příslušnost vyplývá ze zákona, se musí opírat o skutečně závažné důvody, které pro svou výjimečnost opodstatňují závěr, že existuje důvodná a prokázaná pochybnost o tom, zda u příslušného soudu bude možno věc projednat za dodržení základních zásad trestního řízení, zatímco u jiného soudu téhož stupně taková pochybnost dána nebude. Zejména musí být zpochybněny předpoklady pro náležité zjištění skutkového stavu jako podkladu rozhodnutí nebo nestranné a objektivní posouzení věci, případně je-li právě u příslušného soudu zjevně extrémně ohrožena zásada rychlosti a hospodárnosti řízení apod. V posuzované věci se o takovou situaci nejedná. Bydliště svědků (v podmínkách České republiky) v zásadě důvodem k delegaci být nemohou, snad s výjimkou zcela výjimečných případů. Rozhodně nepostačí předpoklad, že by u nepříslušného soudu (kam by měla být věc delegována) bylo soudní řízení „levnější“ než u soudu příslušného. V posuzovaném případě je obžalobou navrhován výslech šesti osob a již z tohoto faktu vyplývá, že není předpoklad, že náklady spojené se zajištěním jejich přítomnosti u některého ze soudů přicházejících v úvahu by byly tak výrazně nižší, že by to mohlo odůvodnit delegaci věci. Tím méně lze takový závěr učinit s přihlédnutím k dalším okolnostem, jako jsou například sídla obhájců. V praxi je běžné, že případy rozsáhlejší trestné činnosti spáchané více útoky se vyznačují značnou rozdílností a vzdáleností míst bydlišť svědků. Zákonná ustanovení o příslušnosti soudu v těchto případech nelze eliminovat postupem spočívajícím v odnětí a přikázání věci.
11. Hospodárností řízení se v souvislosti s delegací rozumí vynakládání státních prostředků. Náklady, které zatěžují obviněného, nese sám obviněný, takže tyto náklady nejsou hrazeny ze státních prostředků. V rámci úvah o hospodárnosti řízení tudíž nemá žádný význam otázka, kde se nachází bydliště či sídla obviněných, jak jsou vzdálena od příslušného soudu apod.
12. K argumentaci obviněného rychlostí a hospodárností trestního řízení je třeba dále podotknout, že trestní řízení by se patrně naopak prodloužilo delegací věci jinému soudu, který by se musel, stejně jako příslušný státní zástupce, s celou trestní kauzou teprve seznámit.
13. Pokud jde o obavy obviněného z nestrannosti (celého) Krajského soudu v Ostravě, přehlíží tu zásadní skutečnost, že uváděným usnesením ze dne 15. 7. 2022, č. j. 47 To 199/2022-44, rozhodoval jiný senát, než kterému věc napadla nyní, kdy je věc vedena pod spisovou značkou 81 T 11/2023. Důvody vyloučení orgánu činného v trestním řízení z rozhodování věci přitom nelze vztahovat na celý soud, ale mohou se týkat pouze konkrétních soudců a členů senátu. Ani eventuální, hypotetické vyloučení některého ze soudců příslušného soudu není důvodem k odnětí věci tomuto soudu, pokud u něho působí jiní trestní soudci, kteří mohou věc projednat a rozhodnout. Samotným obsahem zmíněného usnesení ze dne 15. 7. 2022, č. j. 47 To 199/2022-44, proto nebylo nutné se z hlediska namítaných důvodů delegace věci zabývat.
14. Nejvyšší soud proto rozhodl, že se věc Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 23. 4. 2024
JUDr. Josef Mazák předseda senátu