Judikát 7 Td 14/2026
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11.03.2026
Spisová značka:7 Td 14/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:7.TD.14.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Místní příslušnost
Úvěrový podvod
Dotčené předpisy:§ 24 odst. 1 tr. ř. § 211 odst. 1,4 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:D
7 Td 14/2026-280
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 3. 2026 v trestní věci obviněné M. S., vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 7 T 12/2026, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto: Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Šumperku. Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Písku podala dne 2. 2. 2026 u Okresního soudu v Písku obžalobu na obviněnou M. S. pro přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku účinného do 31. 12. 2025 (bod 1 obžaloby) a pro přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku účinného do 31. 12. 2025 (bod 2 obžaloby).
2. Podle skutkových zjištění se obviněná měla přečinů dopustit v podstatě a zjednodušeně tím, že 1) dne 13. 8. 2021 uzavřela s vědomím své neutěšené finanční situace se společností Českomoravská stavební spořitelna, a. s. (nyní ČSOB Stavební spořitelna, a. s.) Úvěrovou smlouvu stavebního spoření, v jejímž rámci došlo k uzavření Smlouvy o stavebním spoření. Na smlouvě byl uveden Písek jako místo, kde byla daná smlouva její osobou podepsána, ačkoli se tak stalo v obci Rapotín. Smlouva o stavebním spoření byla sjednána na cílovou částku meziúvěru 600 000 Kč, která mohla být použita pouze pro financování bytových potřeb vymezených zákonem o stavebním spoření, přičemž oprávněnou potřebou v tomto případě byla údržba, změna rodinného domu na adrese XY XY, XY, a současně se zavázala poskytnutý úvěr použít pouze na předmětnou oprávněnou potřebu a účelové použití v souladu se zákonem o stavebním spoření doložit do 12 měsíců od úplného dočerpání úvěru.
Poskytovateli úvěru přitom úmyslně zamlčela, že peněžní prostředky získané úvěrem nemá v úmyslu použít na rekonstrukci zmíněného domu, ale pro svoji osobní potřebu. Finanční prostředky ve výši 600 000 Kč, poukázané jí na bankovní účet, pak skutečně nevyužila k údržbě či změně zmíněného domu, ale užila je v souladu se svým předchozím úmyslem, tedy výhradně pro svoji potřebu a k úhradě provize zprostředkovateli úvěru, a za účelem vzbudit zdání řádného užití úvěrových prostředků v souladu s účelem, pro který byly poskytnuty, byl poskytovateli úvěru doručen dne 18.
3. 2022 z emailové adresy J. T., tehdejší manažerky obchodního týmu ČSOB Stavební spořitelny, a. s., dokument „Soupiska dokladů o použití prostředků ze stavebního spoření na bytové potřeby“ s podpisem dlužníka „S. M.“, který měl osvědčovat provedení topenářských, zednických, elektroinstalačních, obkladačských, úklidových a dalších prací společností MiDaST s. r. o. v souhrnné výši 630 106 Kč, ačkoli ani společnost MiDaST s. r. o. rekonstrukci nemovitosti neprovedla. Popsaného jednání se obviněná dopustila ke škodě společnosti ČSOB Stavební spořitelna, a.
s., se sídlem Praha 5, přičemž úvěr byl zcela uhrazen dne 22. 3. 2022 refinancováním. Podle bodu 2) obžaloby potom obviněná dne 17. 3.
2022 s vědomím své neutěšené finanční situace uzavřela se společností Českomoravská stavební spořitelna, a. s. (nyní ČSOB Stavební spořitelna, a. s.) Úvěrovou smlouvu stavebního spoření, v jejímž rámci došlo k uzavření Smlouvy o stavebním spoření, na které byl uveden Písek jako místo, kde byla daná smlouva jeho osobou podepsána, ačkoli se tak stalo v obci Rapotín. Smlouva o stavebním spoření byla sjednána na cílovou částku meziúvěru 1 000 000 Kč, která mohla být použita pouze pro financování bytových potřeb vymezených zákonem o stavebním spoření, přičemž oprávněnou potřebou byla údržba, změna rodinného domu na adrese XY XY, XY, a zavázala se účelové použití v souladu se zákonem o stavebním spoření doložit do 12 měsíců od úplného dočerpání úvěru.
Přitom poskytovateli úvěru úmyslně zamlčela, že peněžní prostředky z dříve uzavřeného úvěru, k jehož doplacení mělo za podmínek nyní sjednané Úvěrové smlouvy dojít, již užila pro osobní potřebu a že peněžní prostředky získané novým úvěrem nemá v úmyslu použít na rekonstrukci domu na adrese na adrese XY XY, XY, ale pro svoji osobní potřebu. Následně finanční prostředky ve výši 1 000 000 Kč poukázané jí na bankovní účet, jež měly být čerpané podle údajů uvedených v dokumentu „Žádost o čerpání finančních prostředků z úvěrové smlouvy“, který je opatřen datem 17.
3. 2022 a ručním podpisem „S. M.“, podle něhož převedl poskytovatel úvěru dne 21. 3. 2022 částku ve výši 601 854,33 Kč na meziúvěrový účet vedený u ČSOB Stavební spořitelny, a. s., uvedené v bodu 1 výroku obžaloby, jejíž prostředky však nevyužila ke sjednanému účelu, a dne 21. 3. 2022 částku ve výši 398 145,67 Kč na bankovní účet, jehož byla jedinou majitelkou a disponentkou, za účelem financování údržby, změny rodinného domu adrese XY XY, XY, kde však žádná rekonstrukce a čerpání finančních prostředků neproběhla, a k úhradě částky 84 000 Kč, kterou poukázala dne 23.
3. 2022 ve prospěch účtu společnosti MiDaST s. r. o., představující provizi zprostředkovatele úvěru. Účelové použití finančních prostředků poskytovateli meziúvěru v rozporu se smluvním ujednáním nijak nedoložila, úvěrovou smlouvu řádně nesplácela a dne 24. 2. 2023 podala u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Jednání se dopustila ke škodě společnosti ČSOB Stavební spořitelna, a. s., se sídlem Praha 5, které způsobila škodu ve výši 999 285,80 Kč.
3. Okresní soud v Písku usnesením ze dne 17. 2. 2026, sp. zn. 7 T 12/2026, rozhodl podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. o předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Okresní soud v Písku není místně příslušný k projednání a rozhodnutí této trestní věci.
4. Zdůraznil, že v trestní věci je místní příslušnost soudu dána podle § 18 odst. 1 tr. ř. místem, kde byl trestný čin spáchán. Na obviněnou byla podána obžaloba pro dva skutky kvalifikované jako přečin úvěrového podvodu. Obviněná měla ve dvou případech podepsat úvěrové smlouvy stavebního spoření, přičemž v těchto dokumentech bylo uvedeno jako místo podpisu Písek, avšak skutečně byly dokumenty podepsány v Rapotíně.
Z úředního záznamu o podaném vysvětlení, který byl sepsán s J. T., bývalou obchodní zástupkyní ČSOB Stavební spořitelny, a. s., vyplývá, že společnost Českomoravská stavební spořitelna, a. s. (dnes ČSOB Stavební spořitelna, a. s.) standartně doručovala smlouvy k podpisu klientům různým způsobem, a to osobně v kanceláři, poštou nebo i emailem. Z protokolu o výslechu obviněné se podává, že žádosti o čerpání úvěru i smlouvy podepsala v místě svého bydliště v Rapotíně, kde jí přišly do emailové schránky. Obviněná uvedla, že je vytiskla a následně podepsala. Smlouvy zaslala zpět na adresu XY XY, České Budějovice. Podpisu nebyl nikdo další přítomen. Okresní soud z obsahu spisového materiálu zjistil, že je nepochybně dáno, že obviněná podepsala předmětné úvěrové smlouvy ve svém bydlišti na adrese XY XY, Rapotín a následně poslala tyto smlouvy zpět poštou.
5. Okresní soud v této souvislosti upozornil na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu zabývající se problematikou určení místní příslušnosti soudu podle § 18 odst. 1 tr. ř. u trestného činu úvěrového podvodu. Shledal přiléhavost s věcí vedenou u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 54/2025, podle kterého pokud došlo k uvedení nepravdivých údajů na dálku, jde o tzv. distanční delikt, a místem jeho spáchání je jak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž předkládal nepravdivé údaje, tak i místo, kde se nacházela druhá jednající strana, tj. (v konečném důsledku) poškozená obchodní společnost (které bylo podvodné jednání adresováno). Místem spáchání je rovněž místo, kde došlo k následku v podobě vzniku škody, což bylo v daném případě opět v sídle poškozené společnosti.
6. Okresní soud v Písku dospěl k závěru, že k projednání věci není místně příslušný, protože k podpisu úvěrových smluv nedošlo v Písku. Podle obsahu spisového materiálu a tam uvedených skutečností lze dovodit, že k projednání věci je příslušný Okresní soud v Šumperku, neboť k podpisu smluv, resp. k uvedení nepravdivých údajů a v tomto případě ke spáchání trestného činu podvodu došlo ze strany obviněné v jejím bydlišti v Rapotíně. K naplnění objektivní stránky trestného činu úvěrového podvodu, které zahrnovalo uvedení nepravdivých informací, podpisy úvěrových smluv a jejich odeslání ke zpracování zprostředkovateli, došlo v obvodu působnosti Okresního soudu v Šumperku. Jako místo spáchání činu by pak přicházelo v úvahu rovněž místo tehdejšího sídla Českomoravské stavební spořitelny, a. s., ve Vinohradské ulici v Praze 10 jako místa, kam byly údajně nepravdivé údaje směřovány (přeposlány a jako domněle správné schváleny), a rovněž i jako místa vzniku škody.
7. Okresní soud v Písku proto rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu, který je soudem nejblíže společně nadřízeným jak Okresnímu soudu v Písku, tak Okresnímu soudu v Šumperku i Obvodnímu soudu pro Prahu 10.
8. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí zhodnotil podklady použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
9. Z dosud dostupného spisového materiálu v zásadě vyplývají skutečnosti podrobně popsané Okresním soudem v Písku v usnesení, jímž byla trestní věc předložena k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu.
Pouze je třeba poukázat, že společnost ČSOB Stavební spořitelna, a. s., s níž měly být předmětné smlouvy uvedené v obžalobě obviněnou uzavírány a která měla být podle obžaloby jednáním obviněné poškozena, měla v době páchání přečinů sídlo na adrese Radlická 333/150, Praha 5, tedy v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 5 (na adrese Vinohradská 3218/169, Praha 10, jak uvádí okresní soud, měla Českomoravská stavební spořitelna, a. s., podle výpisu z obchodního rejstříku sídlo, toliko do 12. 3. 2021).
10. Ve vztahu k místní příslušnosti pak Nejvyšší soud uvádí, že zásadní hlediska určující, který z věcně příslušných soudů má věc projednat a rozhodnout v prvním stupni, jsou dána v § 18 odst. 1 tr. ř., podle kterého koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je přitom třeba považovat především místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, avšak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
11. Podle § 20 odst. 1 tr. ř. proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení. Společné řízení koná podle § 21 odst. 2 tr. ř. soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.
12. Obžaloba byla v uvedené věci podána na obviněnou, jíž je kladeno za vinu spáchání dvou přečinů úvěrového podvodu, a to podle § 211 odst. 1, resp. podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku účinného do 31. 12. 2025. O těchto dovozovaných trestných činech, údajně spáchaných jednou osobou, je vedeno společné řízení, přičemž pro určení místní příslušnosti je podstatný nejtěžší z nich, tedy přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku.
13. Obecně vzato místem spáchání přečinu úvěrového podvodu podle § 211 tr. zákoníku je zejména místo, kde pachatel při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel. Pokud tak bylo činěno na dálku prostřednictvím internetu v elektronických žádostech o úvěr či ve smlouvách zasílaných prostřednictvím emailu, jde o tzv. distanční delikt, a tedy místem jeho spáchání je jak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž předkládal nepravdivé údaje, jednak místo, kde se nacházela druhá jednající strana, tj. (v konečném důsledku) zejména poškozená obchodní společnost (které bylo podvodné jednání adresováno). Konečně v případě přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku je místem spáchání i místo, kde vznikla škoda (sídlo poškozené společnosti).
14. Okresnímu soudu v Písku je v tomto případě třeba přisvědčit, že z dosud dostupného spisového materiálu nevyplývá, že by ke spáchání žalovaného skutku došlo v jeho obvodu. I v obžalobě je poukazováno na to, že v úvěrových smlouvách je sice uvedeno místo podpisu Písek, avšak obviněná měla smlouvy podepsat v místě svého bydliště v Rapotíně, okres Šumperk.
Místem spáchání dovozovaných přečinů je tak především místo, kde obviněná měla činit úkony v rámci sjednávání úvěrových smluv, měla podepsat úvěrové smlouvy a uvést nepravdivé informace (ohledně způsobu využití finančních prostředků), tj. místo jejího bydliště v Rapotíně. Dále by pak v úvahu přicházelo rovněž místo sídla ČSOB Stavební spořitelny, a. s., Radlická 333/150, Praha 5, jakožto místo, kam byly údajně nepravdivé údaje směřovány (přeposlány a jako domněle správné schváleny) a rovněž i jakožto místo vzniku škody.
15. Jak již bylo řečeno, z dosud zjištěných skutečností nijak zřetelně neplyne spáchání činu v Písku, resp. v obvodu Okresního soudu v Písku, ač zde (či jinde v oblasti jižních Čech) možná jisté související aktivity mohly být rovněž vykonány, ovšem nikoli obviněnou, ale dalšími osobami, což však není v obžalobě, vymezující projednávaný skutek, a tedy podklad pro postup podle § 18 odst. 1 tr. ř., nijak relevantně tvrzeno, resp. popsáno (tj. případná účast či zapojení těchto osob do dovozované trestné činnosti obviněné).
16. Obžaloba tak byla podána u místně nepříslušného Okresního soudu v Písku. V úvahu by pak mohla přicházet místní příslušnost více soudů (Okresní soud v Šumperku, Obvodní soud pro Prahu 5) k projednání věci, k čemuž Nejvyšší soud rozhodl, že podle § 24 odst. 1 tr. ř. je Okresní soud v Šumperku místně příslušný k projednání věci, neboť také v jeho obvodu mělo dojít ke spáchání žalovaných přečinů.
17. Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl tak, že k projednání věci je podle § 24 odst. 1 tr. ř. příslušný Okresní soud v Šumperku.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. 3. 2026 JUDr. Radek Doležel předseda senátu