7 Td 18/2022-431
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného T. P., nar. XY v XY, občana Slovenské republiky, trvale bytem XY, Slovenská republika, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 3 T 36/2022, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 3. 2022 návrh tohoto soudu na odnětí a přikázání věci a rozhodl
Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Prachaticích neodnímá.
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Prachaticích podal dne 22. 2. 2022 u Okresního soudu v Prachaticích na obviněného T. P. obžalobu pro pokračující přečin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku. Přečinu se měl obviněný dopustit tím, že (zkráceně) v období od března do dubna 2020 z nezjištěného místa, v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch, prostřednictvím internetového aukčního portálu Aukro.cz, kde vystupoval pod uživatelským profilem vedeným na jméno Š. B., nabízel k prodeji historické mince Slovenského štátu, přestože od počátku neměl v úmyslu předat nabízené předměty vydražitelům a jeho jediným motivem bylo vylákání finanční částky odpovídající vydražené kupní ceně, načež vydražitelům nedodal řádně zaplacené předměty ani jim nevrátil vyplacené finanční prostředky, které následně užil pro vlastní potřebu, a takto jednal konkrétně vůči pěti v obžalobě uvedeným poškozeným, jimž měl způsobit škodu v celkové výši 45 744,31 Kč.
2. Nejvyššímu soudu byl dne 25. 2. 2022 Okresním soudem v Prachaticích předložen trestní spis sp. zn. 3 T 36/2022 s návrhem tohoto soudu na postup podle § 25 tr. ř., konkrétně na odnětí trestní věci obviněného T. P. a její přikázání Okresnímu soudu v Hodoníně. Okresní soud uvedl, že je ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. a § 22 tr. ř. věcně i místně příslušný k projednání věci, existují však důležité důvody podle § 25 tr. ř. Především obviněný je osobou, která má bydliště na území Slovenské republiky, tedy v místě vzdáleném 653 km od sídla příslušného soudu. Trestnou činnost měl spáchat prostřednictvím internetu, přičemž škoda měla vzniknout poškozeným, kteří bydlí v obcích Rožňava (Slovenská republika), Lhenice, Šternberk, Veselí nad Moravou a Jičín. S ohledem na postoj obviněného v přípravném řízení bude patrně nutné věc projednat v hlavním líčení (při případném odporu proti trestnímu příkazu). Obviněný má právo osobní účasti u soudu ve své věci a s ohledem na zásadu ekonomie řízení a zásadu přiměřenosti zásahu do práv subjektů trestního řízení není namístě zatěžovat ho do tak značné míry a nutit cestovat celých 1300 km kvůli účasti u hlavního líčení. Také poškození mají právo osobní účasti u hlavního líčení, přičemž pro všechny dotyčné (s výjimkou poškozeného J. G., který má bydliště v okrese Prachatice) je nejbližším společným místem Okresní soud v Hodoníně, do jehož obvodu spadá místo bydliště jednoho z poškozených v obci Veselí nad Moravou. Podle komentářové literatury (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád I. § 1 až 156. Komentář. 7. vydání. Praha, C. H. Beck, 2013, str. 336) je důležitým důvodem ve smyslu § 25 tr. ř. mimo jiné skutečnost, že převážná většina svědků, které bude třeba u soudu osobně vyslechnout a s obviněným konfrontovat, bydlí v obvodu jiného vzdáleného soudu, takže projednání u tohoto jiného soudu povede ke značnému urychlení řízení a hospodárnějšímu procesu. Zmíněný závěr je třeba vztáhnout také na případ obviněného T. P., neboť v obvodu jiného do úvahy připadajícího místně příslušného soudu se nachází někteří z poškozených, popř. obviněný a poškození mají k tomuto soudu blíže. Navíc je nutné zdůraznit, že místní příslušnost nemůže zakládat pouhý fakt, že v obvodu příslušného soudu vznikla ze všech dílčích útoků nejvyšší škoda. Jako nejvhodnější proto shledal vést z důvodu hospodárnosti a efektivnosti trestní řízení obviněného u soudu, který je nejblíže místu bydliště obviněného, aby došlo ke zjištění objektivní pravdy a k co nejrychlejšímu projednání věci bez vzniku nepřiměřených nákladů jak na jeho straně, tak na straně poškozených, tedy u Okresního soud v Hodoníně.
3. Nejvyšší soud zhodnotil důvody uvedené v návrhu soudu na delegaci a dospěl k následujícímu závěru.
4. Na úvod je nutno zdůraznit, že věc může být z důležitých důvodů odňata pouze soudu příslušnému. Obviněnému je obžalobou kladeno za vinu spáchaní pokračujícího přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku. V případě pokračujícího trestného činu jde z hlediska hmotného práva o jeden skutek a jeden trestný čin. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Místem spáchání trestného činu podvodu, je-li v konkrétním popřípadě distančním deliktem, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr.).
5. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, není pochyb o příslušnosti Okresního soudu v Prachaticích k projednání věci obviněného T. P., tento soud svou příslušnost ostatně v zásadě ani nesporuje. Obvod tohoto soudu je totiž místem spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. V obvodu tohoto soudu měl být jednak poškozený J. G. uveden v omyl, a jednak je obvod tohoto soudu místem vzniku následku trestného činu, místem vzniku škody, která měla vzniknout žalovaným jednáním obviněného jmenovanému poškozenému. Obžaloba tak byla podána u místně příslušného soudu a tento soud se tudíž stal ve smyslu § 22 tr. ř. příslušným konat řízení ve věci obviněného. Pokud okresní soud ve svém návrhu zmínil, že místní příslušnost nemůže zakládat pouhý fakt, že v obvodu příslušného soudu vznikla ze všech dílčích útoků nejvyšší škoda, je namístě konstatovat, že tato výše či její poměr ke škodám na straně jiných týmž činem poškozených, není podstatná. Příslušnost soudu byla určena z více možných podáním obžaloby, nikoli výší škody u dílčího útoku žalovaného trestného jednání obviněného.
6. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Prachaticích a Okresnímu soudu v Hodoníně se následně zabýval návrhem soudu na delegaci. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., podle kterého lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
7. Nejvyšší soud však v argumentech okresního soudu v tomto konkrétním případě neshledal důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř.
8. Trestní věc obviněného se u příslušného Okresního soudu v Prachaticích nachází ve stadiu řízení po podání obžaloby. Z trestního spisu je zřejmé, že okresní soud zatím ve věci nenařídil hlavní líčení. Okresní soud v Prachaticích podal návrh na delegaci z důvodu vhodnosti z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení.
9. Nejvyšší soud konstatuje, že v dané trestní věci byla obžaloba podána proti jednomu obviněnému, který má bydliště na území Slovenské republiky. Nejedná se tedy o žádný mimořádně velký počet obviněných ve věci. Současně je nutno zdůraznit, že skutečnost, že obviněný má bydliště nebo sídlo mimo obvod soudu příslušného k projednání věci, obecně není důležitým důvodem pro postup podle § 25 tr. ř. Z trestního spisu nejsou zřejmé (a ani soud v návrhu na delegaci neuvádí) žádné důležité důvody, proč by se nemohl obviněný účastnit soudního řízení u místně příslušného soudu v Prachaticích. Na straně obviněného to může být zejména značně vysoký věk nebo závažné zdravotní problémy, které výrazně omezují jeho mobilitu. Okresní soud neuvádí žádná taková omezení, která by odůvodňovala průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z protokolu o výslechu obviněného je patrné, že byl tento úkon proveden dne 5. 11. 2021 v Rožňave ve Slovenské republice, přičemž uvedl, že jeho zdravotní stav je dobrý a nemá problém dostavit se k výslechu ve své věci do České republiky (rovněž uvedl, že po provedení výslechu odjíždí do Londýna). Pokud soud tedy svými argumenty předjímal, že bude pro obviněného obtížné absolvovat tak velkou vzdálenost ze svého bydliště k příslušnému Okresnímu soudu v Prachaticích, nemohou být zmíněné úvahy v daném případě důležitým důvodem pro postup podle § 25 tr. ř.
10. Rovněž ani skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení je z různých částí republiky, a nikoli z obvodu příslušného soudu, není všeobecně důležitým důvodem ve smyslu § 25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o běžnou skutečnost, zejména u trestných činů páchaných prostřednictvím internetu. V dané věci obžaloba navrhuje 5 svědků ke slyšení u hlavního líčení, každý ze svědků má přitom bydliště v obvodu jiného soudu (Okresního soudu v Jičíně, Okresního soudu v Prachaticích, Okresního soudu v Olomouci, Okresního soudu v Hodoníně) a jeden svědek má bydliště ve Slovenské republice, tedy nejedná se o situaci, kdy by převážná většina svědků bydlela v obvodu jiného určitého vzdáleného soudu. Bude navíc otázkou dokazování, zda a jaké svědky bude nutné v hlavním líčení vyslechnout. Obecně však platí, že výjimečné okolnosti dovolující učinit průlom do výše uvedeného ústavního principu nelze založit na srovnání vzdáleností mezi bydlištěm možných svědků a sídlem soudu, ke kterému se mají na základě předvolání dostavit, či na porovnání počtu svědků s kratší či s větší vzdáleností k sídlu příslušného soudu. Takové poměřování by vybočovalo z ústavního i zákonného vymezení příslušnosti soudů.
11. Souhrnně řečeno, odnětím trestní věci Okresnímu soudu v Prachaticích a jejím přikázáním jinému soudu nebude výrazně lépe zabezpečeno řádné objasnění věci, ani rychlost a hospodárnost řízení. Nelze akceptovat argumentaci okresního soudu, neboť se nejedná o zcela výjimečnou situaci. Postup podle § 25 tr. ř. je zcela výjimečný a musí tedy být odůvodněn zcela výjimečnými okolnostmi.
12. Po pečlivém zvážení okolností tohoto konkrétního případu proto dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny podmínky § 25 tr. ř., které by odůvodňovaly průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Na základě toho rozhodl Nejvyšší soud tak, že se podle § 25 tr. ř. věc Okresnímu soudu v Prachaticích neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 3. 2022
JUDr. Radek Doležel předseda senátu