7 Td 2/2020-884
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci obviněného P. Z., nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u
Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 14/2019, projednal v
neveřejném zasedání konaném dne 4. 2. 2020 návrh tohoto soudu na odnětí a
přikázání věci a rozhodl takto:
Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně neodnímá.
1. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně
podal dne 19. 12. 2019 u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně obžalobu na
obviněného P. Z. pro ad 1) zločin poškození finančních zájmů Evropské unie
podle § 260 odst. 2, 5 tr. zákoníku spáchaný formou účastenství v podobě pomoci
podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a ad 2) pro zločin dotačního podvodu
podle § 212 odst. 2, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku spáchaný formou účastenství
v podobě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku.
2. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně předložil dne 8. 1. 2020 (č. l. 879
tr. spisu) trestní spis sp. zn. 68 T 14/2019 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o
návrhu soudu na odnětí věci Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně a její
přikázání Městskému soudu v Praze, a to z důvodu vhodnosti. Soud si je vědom
toho, že ve smyslu § 18 odst. 1 a § 22 tr. ř. je soudem místně příslušným k
projednání věci. Obviněný se měl trestné činnosti dopustit v místě výkonu svého
tehdejšího zaměstnání (jako projektový manager na Divizi strukturálních fondů,
Odboru konkurenceschopnosti, Oddělení technologického rozvoje
zprostředkovatelské Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, se
sídlem v Praze 2), avšak k následku jeho jednání mělo dojít v obvodu působnosti
Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně a obžaloba byla podána u téhož soudu.
Soud však vyjádřil názor, že v předmětné věci by mohly být shledány důvody
podle § 25 tr. ř., které by mohly vést k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu
přikázání soudu jinému z důvodu vhodnosti. Podle soudu jak obviněný, který je
již důchodového věku, tak další svědkové ve věci D. E., I. K., M. T., J. R., M.
S., mají trvalé bydliště v Praze či v blízkém okolí. Obhájkyně obviněného JUDr.
E. Kadlec Benešová má sídlo advokátní kanceláře v Praze. Pouze svědek M. H.
bydlí ve Fryštáku, okres Zlín. Svědkové J. Ch. a R. Ch. (pravomocně odsouzeni v
související trestní věci Krajským soudem v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn.
68 T 13/2018; č. l. 775 a 789 tr. spisu) ve věci využili práva nevypovídat.
Soud má za to, že s ohledem na rychlost a hospodárnost řízení by bylo vhodné
delegovat věc Městskému soudu v Praze i s ohledem na nižší zátěž pro osoby,
jejichž účast u hlavního líčení bude nutná, když jde o soudy, které od sebe
dělí více jak 300 km a doprava z Prahy do Zlína zabere účastníkům řízení mnoho
hodin, ať již užijí vlastní motorové vozidlo či prostředky hromadné dopravy.
3. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
4. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu
a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice
není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o
skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř.,
dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným
průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené
v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci
příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby
dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
5. V daném případě není pochyb o příslušnosti Krajského soudu v Brně – pobočky
ve Zlíně k projednání věci, což ostatně ani tento soud nesporuje. Obvod tohoto
soudu je totiž podle obžaloby místem vzniku následku trestného jednání
obviněného. U tohoto soudu byla také podána na obviněného obžaloba, čímž se
tento soud stal místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně
příslušným by podle hledisek § 18 odst. 1 tr. ř. mohl být i jiný soud (srov.
usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94,
publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).
Trestní věc obviněného P. Z. souvisí s trestní věcí obviněných J. Ch. a R. Ch.
pravomocně odsouzených v související trestní věci vedené Krajským soudem v Brně
– pobočka ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 13/2018; č. l. 775 a 789 tr. spisu.
6. Trestní věc obviněného se nyní nachází ve stadiu po podání obžaloby, na
počátku řízení před soudem prvního stupně, kdy se jedná o návrh soudu, který
postavil svou argumentaci především na hledisku hospodárnosti a rychlosti
trestního řízení. Nejvyšší soud však v těchto argumentech soudu neshledal
důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř.
7. V obecné rovině skutečnost, že obviněný má bydliště v obvodu jiného soudu,
než soudu příslušného k projednání věci, není sama o sobě důležitým důvodem ve
smyslu § 25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejím přikázání jinému
soudu. Je nutno trvat na tom, že jde o postup zcela výjimečný a tedy odůvodněný
zcela výjimečnými okolnostmi. Na straně obviněného to může být zejména značně
vysoký věk, nebo závažné zdravotní problémy, které výrazně omezují jeho
mobilitu. V dané věci je obžalována jedna osoba. Krajský soud sice uvádí, že
jde o osobu důchodového věku (ročník narození 1951), což ale samo o sobě
nevylučuje jeho možnost účastnit se řízení u příslušného soudu. Sám obviněný
návrh na delegaci nepodává a z jeho výpovědí také nevyplývá nic, co by mu zcela
bránilo dostavit se k jednání k příslušnému soudu v jeho trestní věci.
8. Dále ani skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního
líčení je z různých částí republiky, a nikoli z obvodu příslušného soudu, není
všeobecně důležitým důvodem ve smyslu § 25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému
soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o zcela běžnou
skutečnost. V tomto konkrétním případě ani počet svědků navržených obžalobou ke
slyšení, jejichž náklady hradí stát, není nikterak vysoký. Obžalobou je navržen
pouze výslech dvou osob. Jedna z nich má bydliště v Praze, druhá ale ve
Fryštáku, okr. Zlín, tedy v obvodu příslušného soudu. Bude otázkou dokazování a
nelze dopředu předjímat, že v průběhu řízení před soudem vyvstane nutnost
výslechu ještě dalších osob, než které byly navrženy v obžalobě ke slyšení u
hlavního líčení.
9. Po pečlivém zvážení okolností tohoto konkrétního případu dospěl Nejvyšší
soud k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny podmínky § 25 tr. ř.,
které by odůvodňovaly průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému
zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Je nepochybné, že trestní věc obviněného bude u příslušného Krajského soudu v
Brně – pobočky ve Zlíně řádně objasněna a nestranně a zákonně projednána.
10. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve
výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 2. 2020
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu