7 Td 21/2022-330
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 23. 3. 2022 v neveřejném zasedání ve věci obviněného M. O., nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 31 T 13/2022, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Děčíně.
1. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 podala dne 24. 2. 2022 u Obvodního soudu pro Prahu 4 obžalobu na obviněného M. O. pro jednání, jímž se měl dopustit přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Tento delikt měl spáchat tím, že (zkráceně) na přesně nezjištěném místě, jménem společnosti Z., se sídlem Praha 4, XY, vydávajíce se za jejího jednatele D. Ž. a bez jeho vědomí, uzavřel prostřednictvím emailu dne 21. 3. 2019 rámcovou objednávku prací s osobami A. P., O. Š., E. Š., R. Š., M. U. a J. V., s úmyslem za sjednané stavební a řemeslné práce nezaplatit, což také neučinil, uvedeným poškozeným neuhradil v obžalobě citované faktury, čímž jim způsobil škodu v celkové výši 225 010,50 Kč.
2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 2. 2022, sp. zn. 31 T 13/2022, byla podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc obviněného předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Obvodní soud pro Prahu 4 není místně příslušný k jejímu projednání a rozhodnutí. Z obsahu spisového materiálu ani z podané obžaloby podle soudu nevyplývá, že by byl trestný čin v jeho obvodu spáchán nebo že by se zde obviněný v rozhodné době nacházel, zdržoval či bydlel. Obviněný uzavíral rámcové smlouvy prostřednictvím emailu, z obsahu spisu je pak zřejmé, že má bydliště v obci Černolice, okres Praha-západ, poškozený A. P. má bydliště v okrese Frýdek-Místek, O. Š. v okrese Most, E. Š. a R. Š. v okrese Děčín, M. U. v okrese Pardubice a J. V. v okrese Teplice. V daném případě bylo podáno trestní oznámení společností PSK-TR, s. r. o., u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 a poškozeným E. Š. u orgánu Policie ČR, Územního odboru v Děčíně, podle soudu je však třeba aplikovat primární pravidlo pro určení místní příslušnosti podle § 18 odst. 1 tr. ř., a to podle místa spáchání trestného činu, dále podle místa, kde se obviněný zdržoval či místa, kde měla vzniknout škoda, a až následně vzít v úvahu místo, kde čin vyšel najevo. Dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, jako soudu nejblíže společně nadřízenému Obvodnímu soudu pro Prahu 4, Okresnímu soudu Praha-západ, Okresnímu soudu v Mostě, Okresnímu soudu v Děčíně, Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, Okresnímu soudu v Pardubicích, Okresnímu soudu v Teplicích, jejichž místní příslušnost připadá v úvahu.
3. Dne 15. 3. 2022 bylo Nejvyššímu soudu doručeno podání obviněného M. O., v němž se vyjádřil k usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 2. 2022, sp. zn. 31 T 13/2022. Uvedl, že nemá žádných námitek, aby byla věc projednávána Obvodním soudem pro Prahu 4, k němuž napadla obžaloba. Věc byla poprvé řešena Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 4, kde tedy skutek vyšel najevo ve smyslu § 18 odst. 2 tr. ř. Dodal, že k trestnému jednání mělo dojít v zastoupení společnosti Z., která má sídlo v Praze 4, tedy v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4. Navíc podle obviněného je Obvodní soud pro Prahu 4 s ohledem na místo jeho bydliště a místo výkonu povolání nejbližším soudem.
4. Nejvyšší soud jako soud, který je nejblíže společně nadřízeným výše uvedeným soudům, zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
5. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení § 18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu (§ 18 odst. 1 tr. ř.), která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Další hlediska jsou tedy aplikována, až když nelze místní příslušnost zjistit podle hlediska místa spáchání trestného činu. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti.
6. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Místem spáchání trestného činu podvodu, je-li v konkrétním případě distančním deliktem, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Pro určení místa spáchání takového trestného činu je tedy podstatné nejen místo, kde se nachází pachatel (např. při rozesílání smluv, kterými měl poškozené uvádět v omyl, neboť neměl od počátku v úmyslu je plnit), ale také místo, kde se nachází poškozený v době, kdy je uváděn v omyl. Toto místo pak může být odlišné od místa vzniku následku trestného činu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 7 Td 42/2013). Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr.).
7. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v daném případě jedná o tzv. distanční delikt. Obviněný se měl totiž podle obžaloby dopustit přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku vůči šesti poškozeným, a to tak, že vydávajíc se za jednatele společnosti Z., D. Ž., bez jeho vědomí, uzavřel prostřednictvím emailu s poškozenými rámcovou objednávku prací, s úmyslem za sjednané práce nezaplatit, přičemž poškozeným měl podle obžaloby způsobit škodu v celkové výši 225 010,50 Kč. Z obsahu trestního spisu, zejména z výpovědí jednotlivých poškozených vyplývá, že s obviněným jednali pouze prostřednictvím emailu a telefonicky. Obviněný měl podle obžaloby jednat z neznámého místa, přičemž lze doplnit, že obviněný ani nebyl dotazován, kde se konkrétně nacházel, když zasílal rámcové smlouvy nebo odkud konkrétně komunikoval s poškozenými, prostřednictvím emailu nebo telefonu (viz úřední záznam o podaném vysvětlení), poté obviněný při výslechu dne 1. 12. 2021 využil svého práva a odmítl k věci vypovídat.
8. Stejně tak nebyli poškození výslovně dotazováni na místo, kde se nacházeli, když se seznámili s obsahem rámcové smlouvy, kterou následně podepsali a zaslali zpět (přitom zjištění těchto skutečností je podstatné pro určení místní příslušnosti soudu, neboť právě na těchto místech měl být trestný čin spáchán ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.). Z obsahu spisu nicméně vyplývá, že někteří z poškozených se k místu, kde se nacházeli v době, když se seznámili s rámcovou smlouvou a měli jí být uvedeni v omyl, sami vyjádřili, konkrétně poškozený A. P. takto jednal v okrese Frýdek-Místek, v případě O. Š. tomu bylo v okrese Most. Podle kopií rámcových objednávek pak ostatní poškození, kteří mají bydliště na různých místech České republiky, je podepsali v místě těchto svých bydlišť. Poškození pak měli být uvedeni v omyl tím, že bude podle zmíněných smluv (rámcových objednávek) plněno, což se nestalo, resp. obviněný jednal s cílem tak neučinit. Poškozeným měla v důsledku toho vzniknout škoda, a to v místech jejich bydlišť, tedy u poškozeného A. P. v okrese Frýdek-Místek, u O. Š. v okrese Most, u E. Š. a u R. Š. v okrese Děčín, u M. U. v okrese Pardubice a u J. V. v okrese Teplice. Na straně obviněného mělo vzniknout obohacení (podle obžaloby měl obohatit sebe), přičemž platby od odběratele poškozenými provedených prací mu měly být zasílány na účet matky obviněného A. Z., poté si je na neznámém místě vybíral.
9. V předmětné věci je tak možné dovodit místa, kde byli poškození uvedeni v omyl a kde vznikl následek trestného jednání obviněného, tedy místa, kde poškozeným měla vzniknout škoda, a to okresy Frýdek-Místek, Most, Děčín, Pardubice a Teplice. Všechna tato místa jsou ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. místem spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, který je obviněnému obžalobou kladen za vinu.
10. Naopak Nejvyšší soud konstatuje, že k žádnému jednání popsanému v obžalobě ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. nedošlo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4, resp. takový závěr nelze ze spisu dovodit. Skutečnost, že má společnost Z., sídlo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4 sídlo, ani skutečnost, že společnost PSK – TR, s. r. o., podala v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 28. 2. 2019 trestní oznámení, není v tomto případě, s ohledem na shora uvedené, pro určení místní příslušnosti relevantní. Obviněný se totiž sice při jednání s poškozenými zaštiťoval jménem zmíněné obchodní korporace, nicméně měl podle tvrzení uvedených v obžalobě jednat bez vědomí jednatele a s cílem sebe obohatit vlastními peněžními toky, tedy celý děj se měl patrně odehrávat mimo majetkovou sféru společnosti Z., která v něm reálně nevystupovala. Místo podání trestního oznámení, resp. místo, kde trestný čin vyšel najevo (lze-li zjistit, kde byl trestný čin spáchán a není namístě postupovat podle § 18 odst. 2 tr. ř.), nemá pro místní příslušnost ve věci činného soudu význam.
11. Pokud obviněný ve svém podání vyjádřil svůj souhlas s konáním řízení u Obvodního soudu pro Prahu 4 (také s ohledem na to, že je tento soud nejbližší k jeho bydlišti a místu zaměstnání), nutno konstatovat, že místní příslušnost není dána na výběr, ale řídí se ustanoveními trestních předpisů.
12. V úvahu tak přichází příslušnost více soudů k řízení v posuzované věci, a to podle místa, kde měl nastat následek trestného jednání obviněného, a to v obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku, Okresního soudu v Mostě, Okresního soudu v Děčíně, Okresního soudu v Pardubicích a Okresního soudu v Teplicích. Nejvyšší soud rozhodl, že místně příslušný k projednání věci obviněného je Okresní soud v Děčíně.
13. Z těchto důvodů bylo o příslušnosti podle § 24 tr. ř. rozhodnuto tak, že k projednání věci je příslušný Okresní soud v Děčíně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 23. 3. 2022
JUDr. Radek Doležel předseda senátu