7 Td 22/2024-102
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 28. 5. 2024 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněné V. A., vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 7 T 46/2024, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jeseníku podal u Okresního soudu v Jeseníku dne 16. 4. 2024 návrh na potrestání obviněné V. A. pro skutek kvalifikovaný jako přečin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1 tr. zákoníku. Tohoto deliktu se měla dopustit jednáním spočívajícím v tom, že poté, co na sociální síti Telegram reagovala na nabídku přivýdělku spočívající v poskytnutí svého bankovního účtu pro výběr peněz a poté, co se dne 23. 10. 2022 na XY náměstí v Praze po domluvě setkala s pro ni neznámým mužem z Ukrajiny, který jí sdělil, že potřebuje vybrat finanční hotovost z bankomatu prostřednictvím její platební karty, tak uvedeného dne v době od 11:40 hod.
do 11:52 hodin sama dobrovolně poskytla své číslo bankovního účtu XY, vedeného u České spořitelny, a. s., na který byly následně v opakovaných platbách převedeny finanční prostředky ve výši nejméně 200 000 Kč, načež poskytla stejnému muži svou platební kartu od výše uvedeného bankovního účtu, za pomoci které došlo k výběru hotovosti v totožné výši z bankomatu společnosti ČSOB na XY náměstí v Praze, a za tuto službu dostala od neznámého muže částku ve výši 5 000 Kč, přičemž si neověřila totožnost neznámého muže a původ finančních prostředků došlých na její bankovní účet, když se jednalo o finanční prostředky pocházející z trestné činnosti, která byla policejním orgánem Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Uzemní odbor Jeseník, Obvodní oddělení Jeseník prověřována pod spisovou značkou KRPM-1147441/TČ-2022-141110, pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr.
zákoníku a dne 14. 6. 2023 byla odložena podle § 159a odst. 5 tr. ř.
2. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. 7 T 46/2024, byla podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř., za použití § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř., věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, neboť Okresní soud v Jeseníku není příslušný k projednání věci. Okresní soud uvedl, že pro určení místně příslušného soudu je v daném případě podstatné místo, kde měla obviněná umožnit zastření původu věci – finančních prostředků. Po objektivní stránce se jednání měla dopustit tím, že nechala na svůj účet převést finanční prostředky pocházející z trestné činnosti, následně k tomuto bankovnímu účtu náležející platební kartu poskytla neznámému muži, který jejím prostřednictvím z účtu vybral finanční prostředky. Z důkazů opatřených v přípravném řízení a obsažených ve spise je podle okresního soudu zřejmé, že místo, kde obviněná měla ztěžovat či znemožňovat zjištění původu obdržených finančních prostředků, bylo v Praze 1, přičemž se jednalo jak o místo, kde měla předat svou platební kartu neznámému muži, tak o místo, kde následně byly finanční prostředky z bankomatu vybrány neznámou osobou za přítomnosti obviněné. Obviněná tedy měla činit své kroky v posuzovaném skutkovém ději v působnosti Obvodního soudu pro Prahu 1. Ke spáchání předmětného trestného činu naopak nedošlo v obvodu Okresního soudu v Jeseníku, kde se nenachází žádné z míst předpokládaných v ustanovení § 18 odst. 1 tr. ř., přičemž není žádného důvodu k posouzení místní příslušnosti podle ustanovení § 18 odst. 2 tr. ř.
3. Okresní soud v Jeseníku proto předložil věc Nejvyššímu soudu, který je soudem společně nadřízeným Okresnímu soudu v Jeseníku a Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
4. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. Shledal, že z obsahu spisového materiálu vyplývají skutečnosti popsané v usnesení Okresního soudu v Jeseníku a dospěl k závěru, že Okresní soud v Jeseníku není příslušný k projednání věci.
5. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
6. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je z obžaloby zřejmé, že obviněná se měla svým jednáním dopustit přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1 tr. zákoníku, a to podle právní věty tím, že jinému z nedbalosti umožnila zastřít původ věci větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky. Z uvedeného vyplývá, že objektivní stránka skutkové podstaty žalovaného přečinu měla být naplněna jednáním obviněné spočívajícím v umožnění zastření původu věci větší hodnoty, finančních prostředků, čehož se měla konkrétně dopustit tím, že při osobním setkání umožnila neznámým pachatelům, aby si na účet, jehož byla disponentkou a od kterého měla platební kartu, nechali zaslat finanční prostředky v celkové výši 200 000 Kč, pocházející z trestné činnosti, přičemž tyto finanční prostředky byly následně neprodleně z účtu vybrány prostřednictvím její platební karty, kterou předala neznámému muži. Tímto jednáním měla neznámým osobám umožnit legalizaci finančních prostředků pocházejících z podvodného jednání neznámých pachatelů spáchaného na území České republiky.
7. Pro určení místní příslušnosti soudu je tudíž podstatné místo, kde obviněná jednala, tedy kde umožnila použít k transakci její bankovní účet a kde předala k využití svou platební kartu k tomuto účtu neznámému muži, který s ní ihned finanční prostředky z účtu vybral. Celá tato situace nastala u bankomatu umístěného v Praze 1, tedy v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1.
8. Z těchto skutečností Nejvyšší soud spolehlivě podle § 18 odst. 1 tr. ř. dovodil místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1 k projednání věci. Naopak ze spisového materiálu není možné podložit závěr, že by k jednání obviněné naplňujícímu objektivní stránku přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1 tr. zákoníku došlo v obvodu Okresního soudu v Jeseníku, byť zde měl být, či mimo jiné být údajně, spáchán predikativní trestný čin (podvodu). Spáchání predikativní trestné činnosti je totiž sice nutnou podmínkou pro závěr o spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 tr. zákoníku, neboť předmětem útoku zde je výnos z ní (z predikativní trestné činnosti), avšak postihované jednání pachatele, podstatné z pohledu § 18 odst. 1 tr. ř., spočívá – již jen – v určitém nakládání s takovým výnosem, a nikoli v jeho původním opatření.
9. Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno, tedy že podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 28. 5. 2024
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu