7 Td 23/2024-279
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 28. 5. 2024 v trestní věci obviněného S. S. vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 2 T 45/2024 o příslušnosti soudu takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Hodoníně.
1. U Okresního soudu v Lounech byla na obviněného podána obžaloba pro zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, který měl podle obžaloby spočívat v podstatě v tom, že obviněný v době od 1. 2. 2023 do 13. 2. 2023 na blíže nezjištěném místě prostřednictvím internetové sítě v devíti případech přijal na svůj bankovní účet finanční prostředky podvodně vylákané od jednotlivých poškozených v celkové výši 254 236 Kč a tyto prostředky převedl jako bitcoinové platby na svou kryptopeněženku.
2. Dne 21. 5. 2024 Nejvyšší soud obdržel trestní spis s usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 30. 4. 2024, č. j. 2 T 45/2024-272, jímž byla věc podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti. Okresní soud v Lounech odůvodnil své rozhodnutí tím, že místem spáchání stíhaného zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti nebylo žádné místo v obvodu tohoto soudu, pouze první oznamovatelka trestné činnosti žije v Žatci a tedy v obvodu Okresního soudu v Lounech. Poškození posílali finanční prostředky na účet obviněného, který žije v okrese Hodonín. Místem spáchání trestného činu je podle předkládajícího soudu místo bydliště obviněného v okrese Hodonín. Předkládající soud poukázal také na hledisko účelnosti a hospodárnosti trestního řízení. Uzavřel, že věc předkládá Nejvyššímu soudu, neboť jako místně příslušný k projednání věci přichází v úvahu Okresní soud v Hodoníně.
3. Nejvyšší soud především konstatoval, že věcná příslušnost okresního soudu vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř. a není o ní žádných pochyb. Místní příslušnost soudu se primárně řídí ustanovením § 18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Místem spáchání je každé místo, kde došlo ke skutečnostem naplňujícím znaky objektivní stránky trestného činu, především místo jednání pachatele a místo konkrétního následku tohoto jednání.
4. Přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo zastírá původ věci, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině, zejména tím, že zakrývá nebo utajuje její skutečnou povahu, umístění, pohyb, nakládání s ní, vlastnické nebo jiné právo k ní, nebo kdo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění jejího původu, získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného větší prospěch. Obviněný se podle právní věty žalobního návrhu měl dopustit uvedeného trestného činu tím, že zastíral původ věci, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky jinou osobou, a získal takovým činem pro sebe větší prospěch.
5. K zastření původu finančních prostředků mělo podle obžaloby dojít tím, že obviněný převedl finanční prostředky podvodně vylákané od poškozených. Tyto prostředky užil podle svého uvážení, a tedy pro sebe, byť některé z nich odeslal. Primární (predikativní) trestný čin měl být spáchán tím, že neznámé osoby komunikovaly s poškozenými a přiměly je za účelem investování do kryptoměn k zaslání finančních prostředků, které však poškozeným nebyly vráceny.
6. Pro určení místní příslušnosti je především rozhodné místo, kde obviněný měl činit kroky k přijetí finančních prostředků na svůj bankovní účet, včetně sdělení údajů k tomuto účtu. To bylo podstatou zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Takto obviněný jednal prostřednictvím internetu, podle obžaloby z nezjištěného místa. Nelze tudíž bez dalšího přisvědčit Okresnímu soudu v Lounech, že obviněný jednal ze svého bydliště. Na druhé straně lze souhlasit s tím, že pro určení místní příslušnosti soudu není rozhodné, kde poškození podali trestní oznámení ani kde se nachází jejich bydliště či sídlo, ale ani to, kde došlo ke vzniku škody primárním trestným činem odesláním vylákaných finančních prostředků. Místní příslušnost soudu ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. k projednání věci vedené pro zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku není určena místem, kde byl spáchán predikativní trestný čin, ale místem, kde pachatel umožnil zastřít původ nebo zjištění původu věci ve smyslu § 216 odst. 2 alinea 1 tr. zákoníku, která byla výnosem z takového již spáchaného predikativního trestného činu. Spáchání predikativní trestné činnosti je totiž sice nutnou podmínkou pro závěr o spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, neboť předmětem útoku zde je výnos z predikativní trestné činnosti, avšak postihované jednání pachatele, podstatné z pohledu § 18 odst. 1 tr. ř., spočívá již jen v určitém nakládání s takovým výnosem, a nikoli v jeho původním opatření (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 7 Td 7/2024).
7. V posuzované věci nelze s odpovídající mírou pravděpodobnosti identifikovat místo spáchání trestněprávně relevantního jednání obviněného ani místo konkrétního následku, případně účinku trestného činu, který je obviněnému kladen za vinu. V takovém případě je nutno aplikovat ustanovení § 18 odst. 2 tr. ř., podle něhož nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Z protokolu o výslechu obviněného i z dalšího obsahu spisu vyplývá, že obviněný má bydliště v obci XY v okrese Hodonín, tj. v obvodu působnosti Okresního soudu v Hodoníně.
8. Nejvyšší soud proto podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že k projednání věci je příslušný Okresní soud v Hodoníně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 28. 5. 2024
JUDr. Josef Mazák předseda senátu