7 Td 24/2023-55
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci obviněného M. V., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 3/2021, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 7. 6. 2023 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle § 25 tr. ř. se věc Městskému soudu v Praze neodnímá.
1. Městský soud v Praze pod sp. zn. 10 T 3/2021 vede s obviněným M. V. trestní řízení na základě obžaloby Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 2. 3. 2021, sp. zn. VZV 33/2020, pro zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku. Ve věci nyní probíhá hlavní líčení, které doposud nebylo skončeno. Vytýkaného jednání se měl obviněný dopustit zkráceně tím, že jako jediný člen představenstva společnosti T., IČ: XY se sídlem Praha 1, XY v úmyslu neoprávněně získat peněžní prostředky pro společnost uzavřel dne 9. 11. 2012 v Praze s poškozeným Metropolitním spořitelním družstvem, IČ: 255 71 150, tehdy se sídlem Praha 8, Sokolovská 394/17 Smlouvu o úvěru č. 502442044, přičemž uvedl poškozené společnosti v žádosti o poskytnutí úvěru nepravdivé skutečnosti, případně důležité skutečnosti zamlčel jak jsou podrobně uvedeny v předmětné obžalobě, čímž způsobil spolu s dalšími obviněnými škodu ve výši 36 080 000 Kč.
2. Obviněný svým podáním ze dne 7. 5. 2023, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno tentýž den, učinil návrh na odnětí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 3/2021 tomuto soudu a její přikázání Krajskému soudu v Brně. Uvedl, že Městský soud v Praze není schopen rozhodovat nestranně, jelikož i přes opakované výzvy nedává obviněnému možnost plně se vyjádřit k obžalobě, neustále mění protokoly z hlavního líčení, manipuluje s důkazy k tíži obviněného a neprovádí celé důkazy. Obviněný poté konkretizoval, že soud mu doposud nedal možnost vyjádřit se k celé obžalobě, vyjádřil se toliko k některým bodům obžaloby, přičemž předsedkyně senátu mu sdělila, že mu již další prostor poskytnut nebude. Současně soudu předložil řadu námitek proti protokolaci, které v průběhu hlavního líčení vznesl, přičemž dle jeho vyjádření soud opravil toliko jedinou chybu. V průběhu hlavního líčení mělo být manipulováno s hlavním důkazem, který byl pozměněn v neprospěch obviněného. Konkrétně došlo k ručnímu dopsání propisovacím perem poznámky „1405-215/2012“ na Žádost o poskytnutí úvěru, ve které je uvedeno původní číslo posudku 1401-211/2012. V neposlední řadě obviněný namítl, že předsedkyně senátu neprovedla čtením celé důkazy, konkrétně pak notářské zápisy z Valných hromad společností FAVEA, s. r. o., ze dne 3. 9. 2013 a společnosti FANTUS, a. s., ze dne 22. 7. 2014. Tyto důkazy byly provedeny tak, že předsedkyně senátu přečetla jenom názvy dokumentů, datum konání, jména účastníků a nic víc, přestože obviněný žádal čtení celých listin.
3. Nejvyšší soud je soudem společně nejblíže nadřízeným Městskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Brně, je tedy věcně příslušný podle § 24 odst. 1 tr. ř. k projednání tohoto návrhu na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. řádu.
4. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl na základě spisového materiálu k následujícímu závěru.
5. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Může jím být např. vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování, na straně obviněného potom např. stáří, těžká nemoc, které brání, aby se dostavil k příslušnému soudu apod. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.
6. Nejvyšší soud v argumentech, předložených v návrhu obviněného, neshledal důležité důvody pro tak výjimečný postup, jakým je odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř.
7. Především je nutné zdůraznit, že námitky obviněného se týkají způsobu vedení trestního řízení před soudem nalézacím, přičemž toto řízení doposud nebylo ani skončeno. Jde tedy toliko o procesní námitky. Důvodem pro postup podle § 25 tr. ř. je tedy (či má být) jinak řečeno přesvědčení obviněného, že se nalézací soud v předchozích částech hlavního líčení, které doposud neskončilo, dopustil procesních pochybení a dovodily nesprávné závěry.
8. Způsob, jakým trestní řízení bude vedeno je plně v rukou soudu, který se musí řídit procesními předpisy, navíc řízení stále není skončeno, a tudíž pokud má soud za to, že některý z důkazů proveden nebyl (výpověď obviněného, čtení listiny) nic nebrání tomu, aby takový důkaz doplnil nebo opakoval. Obviněný sám může takový postup v rámci hlavního líčení navrhovat, což se ostatně i v této věci stalo. Pokud by obviněný i po skončení hlavního líčení měl dojem, že došlo k porušení jeho procesních práv, má možnost žádat o přezkum odvolací soud. Jeho námitky i v jistém smyslu můžou být projednávány v řízeních před Nejvyšším soudem, v rámci dovolacího řízení (pokud budou splněny další podmínky), případně i před Ústavním soudem. Nelze ani pominout to, že obviněný se ani nepokusil vysvětlit, proč by vedení trestního řízení konkrétně u Krajského soudu v Brně bylo vhodnější.
9. Nezbývá než konstatovat, že obviněný ve svém návrhu na postup podle 25 tr. ř. neuvedl žádné závažné argumenty, které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly důvodnost jeho návrhu. Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému věcně příslušnému soudu je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které ale Nejvyšší soud neshledal.
10. Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že se podle § 25 tr. ř. věc Městskému soudu v Praze neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 6. 2023
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu