7 Td 26/2024-112
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 19. 6. 2024 v trestní věci obviněného V. H. vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 3 T 30/2024 o příslušnosti soudu takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v České Lípě.
1. U Okresního soudu ve Frýdku-Místku byla na obviněného V. H. podána obžaloba pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že v měsíci dubnu 2023 v Liptovském Mikuláši či jinde, si bez vědomí poškozené N. F. ponechal její finanční prostředky ve výši 16 130 Kč, které měl podle předchozí dohody převést z bankovního účtu své matky I. H., u kterého byl disponentem, na bankovní účet N. F., když se jednalo o část mzdy poškozené, kterou si nechala poškozená po dohodě s obviněným zaslat zaměstnavatelem na tento účet, přičemž obviněný použil tyto peníze pro svou potřebu a způsobil tak poškozené N. F. škodu ve výši 16 130 Kč.
2. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24. 5. 2024, sp. zn. 3 T 30/2024, byla věc podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. ve spojení s § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Okresní soud ve Frýdku-Místku odůvodnil toto rozhodnutí tím, že k projednání věci není místně příslušný, protože trestný čin, pro který byla podána obžaloba, byl spáchán v cizině a v obvodu Okresního soudu ve Frýdku- Místku jen vyšel najevo, když poškozená N. F. podala trestní oznámení u Policie ČR, obvodní oddělení Jablunkov. Nicméně v obvodu Okresního soudu ve Frýdku- Místku obviněný nebydlí, nepracuje ani se nezdržuje, přičemž určení místní příslušnosti podle těchto kritérii předchází určení místní příslušnosti soudu podle toho, kde trestný čin vyšel najevo. Okresní soud pak poukázal na vyjádření obviněného, podle kterého se zdržuje u svých přátel v Praze a u své matky na adrese XY XY, XY, tedy v obvodu Okresního soudu v České Lípě.
3. Nejvyšší soud v otázce příslušnosti soudu dospěl k následujícím závěrům.
4. Věcná příslušnost okresního soudu, jehož působnost v hlavním městě Praze vykonávají obvodní soudy, vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř. a není o ní žádných pochyb.
5. Místní příslušnost soudu se primárně řídí ustanovením § 18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Nicméně v projednávané věci z obžaloby a spisu vyplývá, že k vytýkanému jednání došlo na Slovensku v Liptovském Mikuláši, tedy v cizině.
6. Pokud ke spáchání trestného činu dojde v cizině pak místní příslušnost se určuje podle § 18 odst. 2 tr. ř., ze kterého vyplývá, že byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Zákonodárce tímto dal najevo, že kritéria uvedená v § 18 odst. 2 tr. ř. si nejsou na roveň postavená, ale určení místní příslušnosti podle toho, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje má přednost před určením místní příslušnosti podle místa, kde trestný čin vyšel najevo.
7. V projednávané věci se nepodařilo zjistit bydliště obviněného, když tento má bydliště vedeno na adrese XY XY, přičemž jak sám uvedl v tomto místě již nebydlí 8 let. Nepodařilo se zjistit ani místo, kde obviněný pracuje, jelikož tento podniká jako OSVČ, přičemž zakázky mu dává společnost REAL TRUST, a. s., přičemž dělá přípravné práce pro nové osvětlení prodejen NKD na různých místech v České republice i Německu. Obviněný však uvedl, že se zdržuje jednak u svých kamarádů v Praze (tyto nekonkretizoval) jednak u své matky na adrese XY XY, XY, okres Česká Lípa. Současně tuto adresu označil jako adresu pro doručování.
8. Určení místní příslušnosti soudu podle toho, kde se obviněný zdržuje, má v praxi význam především tehdy, když obviněný nemá stálé bydliště, event. ani zřejmé pracoviště. Jde o místo, kde obviněný fakticky přechodně pobývá, aniž by se jednalo o místo, kde obviněný bydlí. Zpravidla jde o takové místo, kde přebývá, avšak není zde ani přihlášen k trvalému pobytu. Je tak patrné, že takovým místem může být jakékoli místo pobytu obviněného, které není jeho stálým ani trvalým bydlištěm, kde však přebývá, a to nikoli náhodně nebo nahodile. Takové místo předpokládá, že obviněný zde setrvává po určitou trvalou, nikoli zcela přechodnou dobu (např. v bydlišti prarodičů, přítele nebo přítelkyně apod.) či proto, že přechodně zde řeší dočasnou nemožnost najít trvalé bydliště (např. ubytovny, azylové domy atd.). Přitom však nejde o místa, kde přebývá jen po krátkou dobu za určitým konkrétním účelem, např. pobyt v hotelu na dovolené, krátkodobá návštěva u známého nebo příbuzného apod. (Šámal, P. a kol: Trestní řád: Komentář. 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013, s. 307).
9. S ohledem na výše uvedené je možné dospět k závěru, že obviněný se zdržuje u své matky na adrese XY XY, XY, které jsou podle přílohy č. 3 bodu 7 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích v obvodu Okresního soudu v České Lípě.
10. Nejvyšší soud proto v trestní věci obviněného V. H. podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že k jejímu projednání je příslušný Okresní soud v České Lípě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 19. 6. 2024
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu