7 Td 28/2024-1439
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. 7. 2024 v trestní věci obviněného Jana Svobody, trvale bytem Liptál 214, okres Vsetín, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 19 T 30/2024 o příslušnosti soudu takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud ve Zlíně.
1. U Obvodního soudu pro Prahu 5 byl podán návrh na schválení dohody o vině a trestu ve věci obviněného Jana Svobody, stíhaného pro pokračující zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku.
2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 6. 2024, sp. zn. 19 T 30/2024, byla věc podle § 314p odst. 3 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Obvodní soud pro Prahu 5 odůvodnil své rozhodnutí tím, že není k projednání věci příslušný vzhledem k § 18 odst. 2 tr. ř. a že věc patří do příslušnosti Okresního soudu ve Vsetíně. Skutek byl podle názoru Obvodního soudu pro Prahu 5 spáchán v cizině a v takovém případě koná podle § 18 odst. 2 tr. ř. řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Obviněný má trvalé bydliště v obci Liptál v obvodu Okresního soudu ve Vsetíně. Podle svého sdělení se zde také zdržuje a přebírá poštu.
3. Nejvyšší soud shledal, že příslušný k projednání věci je Okresní soud ve Zlíně.
4. Věcná příslušnost okresního soudu vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř. a není o ní žádných pochyb. Místní příslušnost soudu se primárně řídí ustanovením § 18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.
5. Skutek, pro který je obviněný stíhán, spočíval v podstatě v tom, že - poté, co dne 19. 6. 2019 jako jediný jednatel společnosti Tree Service, s. r. o., se sídlem ve Vizovicích uzavřel s obchodní společností SG Equipment Finance Czech Republic, s. r. o., se sídlem Praha 5, náměstí Junkových 2772/1, smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo financování pracovního stroje – harvestoru John Deere s příslušenstvím, s poskytnutým úvěrem ve výši 245 650 € splatným ve 36 měsíčních splátkách do května 2022, a současně uzavřel i smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva obsahující zákaz převodu předmětu úvěru na jinou osobu do doby, než bude úvěr zcela splacen, v prosinci 2021 přestal úvěr řádně splácet a po výzvách pracovní stroj nevrátil, neboť jej bez souhlasu poskytovatele úvěru prostřednictvím jím řízené obchodní společnosti prodal německé obchodní společnosti Heinz Geistmann GmbH, a to na základě faktury vystavené dne 28. 4. 2021, aniž by uhradil zbývající splátky, čímž poskytovateli úvěru způsobil škodu ve výši 39 586,88 € (tj. 976 214 Kč). - poté, co dne 27. 2. 2020 jako jediný jednatel společnosti Tree Service, s. r. o., uzavřel s obchodní společností ČSOB Leasing, a. s., se sídlem Praha 5, Výmolova 353/3, smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo financování pracovního stroje – harvestoru Komatsu 895, s poskytnutým úvěrem ve výši 205 200 € splatným ve 36 měsíčních splátkách do února 2023, přičemž úvěrová smlouva obsahuje i ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva k předmětu financování na poskytovatele úvěru a závazek nezatížení předmětu financování jakýmkoli věcným právem třetí osoby bez předchozího písemného souhlasu věřitele, v červnu 2022 přestal úvěr řádně splácet a po výzvách pracovní stroj nevrátil, neboť jej bez souhlasu poskytovatele úvěru prostřednictvím jím řízené obchodní společnosti prodal německé obchodní společnosti Albrecht Besitz GmbH & Co. KG, a to na základě faktury vystavené dne 25. 7. 2021, aniž by uhradil zbývající splátky, čímž poskytovateli úvěru způsobil škodu ve výši 52 691,89 € (tj. 1 282 481 Kč).
6. Podstata trestného činu zpronevěry tedy spočívala v tom, že obviněný si neoprávněně počínal tak, jako by byl vlastníkem předmětných strojů a prodal tyto jemu svěřené stroje, které nebyly v jeho vlastnictví.
7. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 vyplývá, že se hledisky § 18 odst. 1 tr. ř. vůbec nezabýval a bez dalšího přijal názor státního zástupce uvedený v návrhu na schválení dohody o vině a trestu, že skutek byl spáchán v cizině. Proto dospěl Obvodní soud pro Prahu 5 k závěru, že ve věci je třeba aplikovat ustanovení § 18 odst. 2 věta první tr. ř., podle něhož nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Tento názor je nesprávný.
8. Místem, kde byl trestný čin spáchán, je každé místo, kde došlo k některému z objektivních dějů naplňujících znaky skutkové podstaty trestného činu, tj. především místo, kde došlo k trestněprávně relevantnímu jednání, ale také místo, kde nastal nebo měl nastat následek činu. Citované pravidlo uvedené v § 18 odst. 2 věta první tr. ř. se uplatní jen tehdy, pokud byl čin z hlediska určení příslušnosti spáchán v cizině zcela, tedy tak, že v České republice nenastaly žádné skutkové okolnosti, které jsou významné pro určení příslušnosti soudu podle místa spáchání. V jiných případech se postupuje podle ustanovení § 18 odst. 1 tr. ř., které je z hlediska místní příslušnosti ustanovením základním (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 1997, sp. zn. Ntdn 33/96, publikované pod č. 30/1997 Sb. rozh. tr.).
9. Trestný čin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku spáchá, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku značnou škodu. Z hlediska určení místní příslušnosti soudu podle místa spáchání je rozhodné, kde došlo k jednotlivým složkám jednání pachatele (míněno celého a již uzavřeného jednání) vedeného úmyslem přisvojit si svěřenou věc, resp. kde pachatel se svěřenou věcí naložil způsobem příčícím se účelu svěření a vylučujícím obnovení dispozice vlastníka nebo jiné oprávněné osoby. Může nastat i situace, že pachatel takto naloží se svěřenou věcí, kterou fyzicky nemá u sebe a která se nachází na jiném místě než pachatel v době jednání. Pak jde o tzv. distanční delikt, neboť k následku v podobě vzniku škody dojde na jiném místě, než na kterém pachatel jedná. Zde je ovšem namístě dodat, že trestný čin zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku není distančním deliktem jen proto, že poškozený má sídlo nebo bydliště v jiném místě, než ve kterém došlo k jednání pachatele, neboť sídlo nebo bydliště poškozeného není samo o sobě kritériem místní příslušnosti soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 15 Td 36/2017, publikované pod č. 21/2018 Sb. rozh. tr.).
10. K jednání, které je obviněnému kladeno za vinu, došlo přinejmenším zčásti v sídle obchodní společnosti, jejímž jménem obviněný jednal, tedy ve Zlíně. Z vysvětlení svědkyně V. K., účetní společnosti obviněného, které koresponduje s výpovědí obviněného, vyplývá, že společnost měla do roku 2019 sídlo ve Vizovicích, okres Zlín, a poté, tedy i v roce 2021, přímo ve Zlíně. Zde byly kanceláře společnosti a odtud byla vykonávána její činnost a zde pracoval obviněný. Zde také pracovala účetní V. K. a tady jí obviněný dal pokyny k vyhotovení předmětných faktur, které zde byly vystaveny dne 28. 4. 2021 a dne 25. 7. 2021 (na fakturách je uvedeno dřívější sídlo společnosti ve Vizovicích, okres Zlín, což není z hlediska místní příslušnosti rozhodné). Na základě těchto faktur byly předmětné stroje prodány německým subjektům (aniž byly – jak vyplývá z dosavadního obsahu spisu – vyhotoveny kupní smlouvy nebo protokoly o předání věcí). Je důvodný předpoklad, že také příslušná obchodní jednání směřující k prodeji svěřených strojů obviněný vedl ze sídla společnosti (kde ostatně také v té době bydlel). Ze spisu dostatečně přesvědčivě neplyne, kde se stroje nacházely v jednotlivých fázích jednání o prodeji, kde došlo k jejich předání a zda byl obviněný předání přítomen. Je tudíž možné, že v době vystavení faktur se stroje již nacházely na území Spolkové republiky Německo, a tedy že škoda vznikla v cizině. Není ale pochyb o tom, že k části jednání kladeného jako celek obviněnému za vinu došlo na území České republiky, konkrétně ve Zlíně. Úmysl zpronevěřit svěřené stroje obviněný zjevně nejen pojal, ale zčásti i zrealizoval ve Zlíně, v sídle své společnosti, a to i tím, že zde nechal vyhotovit příslušné faktury jako jediný doklad o prodeji. S vysokou mírou pravděpodobnosti (odpovídající potřebné míře pravděpodobnosti pro určení místní příslušnosti soudu) odtud obviněný také vedl alespoň část jednání o prodeji předmětných strojů. Nic jiného ostatně netvrdí ani předkládající Obvodní soud pro Prahu 5, který se – jak už zmíněno – základním hlediskem pro určení místní příslušnosti zakotveným v § 18 odst. 1 tr. ř. nezabýval.
11. Lze uzavřít, že ke spáchání činu, který je obviněnému kladen za vinu, došlo přinejmenším zčásti v obvodu Okresního soudu ve Zlíně, který je tudíž podle § 18 odst. 1 tr. ř. příslušný k projednání věci.
12. Nejvyšší soud proto podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že k projednání věci je příslušný Okresní soud ve Zlíně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 17. 7. 2024
JUDr. Josef Mazák předseda senátu