7 Td 29/2022-1010
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. 5. 2022 v trestní věci obviněného L. D., nar. XY v XY, bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 122/2021 o příslušnosti soudu a o návrhu na odnětí a přikázání věci takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.
Podle § 24 odst. 2, § 25 tr. ř. se věc Městskému soudu v Brně neodnímá.
1. Na obviněného L. D. byla u Městského soudu v Brně podána obžaloba pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, přečin přisvojení pravomoci úřadu podle § 328 tr. zákoníku a přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku. Věc je u Městského soudu v Brně vedena pod sp. zn. 88 T 122/2021 a řízení se nachází ve stadiu hlavního líčení.
2. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2022, sp. zn. 88 T 122/2021, byla věc podle § 222 odst. 1 tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Městský soud v Brně odůvodnil toto rozhodnutí odkazem na podání obviněného ze dne 28. 3. 2022, jímž obviněný navrhl, aby věc byla odňata Městskému soudu v Brně a aby byla přikázána Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí.
3. Nejvyšší soud v otázce příslušnosti soudu dospěl k následujícím závěrům.
4. Věcná příslušnost okresního soudu, jehož působnost v Brně vykonává Městský soud v Brně, vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř.
5. Místní příslušnost se primárně řídí ustanovením § 18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Koná-li se o více trestných činech téhož obviněného společné řízení, pak toto řízení podle § 21 odst. 2 tr. ř. koná soud, který je příslušný konat řízení o nejtěžším trestném činu.
6. Z trestných činů, pro které byla na obviněného podána obžaloba, je nejtěžším trestným činem zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Tento trestný čin byl podle obžaloby spáchán jednáním obviněného na různých místech, převážně v Brně. Za tohoto stavu je dána příslušnost všech soudů, v jejichž obvodu byl trestný čin alespoň zčásti spáchán. V takovém případě podle § 22 tr. ř. koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal státní zástupce obžalobu. V dané věci státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně obžalobu podal u Městského soudu v Brně. Tím pádem je Městský soud v Brně příslušný ke společnému řízení o všech trestných činech, pro které byla na obviněného podána obžaloba. Nejvyšší soud proto podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že k projednání věci je příslušný Městský soud v Brně.
7. Pokud jde o odnětí věci Městskému soudu v Brně a její přikázání Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí, jak tento postup navrhl obviněný, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že k tomu není důvod.
8. Podle § 24 odst. 2 tr. ř. soud, který rozhoduje o příslušnosti soudu, může současně rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v § 25 tr. ř. Podle § 25 tr. ř. z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.
9. Odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu (tzv. delegace věci) je průlomem do ústavně stanovené zásady, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Tato zásada je zakotvena v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z toho je patrno, že za důvod delegace lze pokládat jen takové skutečnosti, které pro svou závažnost opodstatňují závěr, že u příslušného soudu jsou zjevně nevhodné podmínky pro projednání věci z hlediska dodržení základních zásad trestního řízení, tj. zejména náležitého zjištění skutkového stavu jako podkladu rozhodnutí, nestranného a objektivního projednání věci, případně rychlého a hospodárně provedeného řízení apod., zatímco u jiného soudu je tomu naopak. O nic takového se v posuzované věci nejedná a nevyplývá to ani z návrhu obviněného.
10. Namítaná okolnost, že čtyři svědci, jejichž výslech v hlavním líčení obviněný navrhl, se trvale zdržují v Žamberku a že obviněný vykonává trest odnětí svobody ve Věznici Ostrov, rozhodně nemá povahu důležitého důvodu ve smyslu § 25 tr. ř. To, že svědci mají bydliště mimo obvod působnosti příslušného soudu, stejně jako to, že se mimo tento obvod nachází obviněný, např. právě v důsledku vykonávaného trestu odnětí svobody, je zcela běžné a nijak neovlivňuje podmínky umožňující u příslušného soudu náležitě zjistit skutkový stav a projednat věc nestranně a objektivně. Co se týče hospodárnosti řízení, není okruh svědků s bydlištěm mimo obvod působnosti Městského soudu v Brně tak početný, aby to z hlediska nákladů řízení mělo nějaký podstatný význam, a již vůbec bezvýznamné je to, v které věznici obviněný právě vykonává trest odnětí svobody. V rámci úvah o rychlosti řízení je nutno konstatovat, že před Městským soudem v Brně probíhá hlavní líčení, které bylo opakovaně odročeno a ve kterém již byla provedena významná část dokazování, takže případná delegace by řízení naopak zdržela, neboť u jiného soudu by hlavní líčení muselo být provedeno celé znovu.
11. Ve věci tudíž není dán žádný důležitý důvod k delegaci. Nejvyšší soud proto rozhodl, že věc se Městskému soudu v Brně neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 4. 5. 2022
JUDr. Josef Mazák předseda senátu