7 Td 30/2024-244
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 21. 8. 2024 v neveřejném zasedání ve věci obviněné M. M. vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 7 T 86/2024, o příslušnosti soudu takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Berouně.
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Písku podala dne 10. 6. 2024 u Okresního soudu v Písku obžalobu na obviněnou M. M. pro tři přečiny úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Uvedených přečinů se měla obviněná podle obžaloby dopustit tím, že v přesně nezjištěné době v období od 7. 1. 2018 do 11. 3. 2019 na přesně nezjištěném místě uzavřela s různými společnostmi (BNP Paribas Personal Finance SA, Provident Financial, s. r. o., Home Credit, a. s., ESSOX, s. r. o., PROFI CREDIT Czech, a. s.) celkem 9 smluv o úvěru, ačkoliv těmto společnostem při žádosti o poskytnutí těchto úvěrů uvedla nepravdivé údaje blíže specifikované v obžalobě. Obviněné bylo následně schváleno oddlužení a úvěry splácel insolvenční správce.
3. Usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 24. 6. 2024, č. j. 7 T 86/2024-235, byla podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. z důvodu podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc obviněné předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Okresní soud v Písku není místně příslušný k jejímu projednání. Okresní soud dospěl k závěru, že není možné stanovit místní příslušnost podle místa trvalého bydliště obviněné, které má v okrese Písek, tedy podle kritérií uvedených v § 18 odst. 2 tr. ř., pokud lze zjistit místo spáchání trestného činu, tedy podle § 18 odst. 1 tr. ř. Okresní soud zdůraznil, že obviněnou spojuje s obvodem Okresního soudu v Písku pouze její trvalé bydliště (XY XY, okr. Písek), přičemž se fakticky zdržuje v Praze na adrese XY XY, Praha 9, přičemž tato adresa je navíc uvedená ve všech úvěrových smlouvách. Současně lze určit místo spáchání trestného činu. Připouští, že obviněná sice uvedla, že si nepamatuje, kde konkrétně úvěrové smlouvy podepsala, nicméně místo spáchání trestného činu úvěrového podvodu může být jednak místo, kde obviněná uzavřela předmětné smlouvy, tedy kde nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje zamlčela, jednak místo, kde se nacházela druhá strana smlouvy (osoby jednající za poškozené společnosti), ale i místo, kde vznikla nebo měla vzniknout škoda. V tomto směru okresní soud poukázal na skutečnost, že na některých úvěrových smlouvách je uvedeno místo uzavření, a to konkrétně Praha (skutek 1C, 1F, 2B), České Budějovice (skutek 1E), Beroun (skutek 2A a 3). Současně soud ze spisu zjistil sídla poškozených společností, přičemž odštěpný závod poškozené BNP Paribas Personal Finance SA se nachází na adrese Karla Engliše 5/3208, Praha 5, sídlo poškozené společnosti Provident Financial, s. r. o., se nachází na adrese Olbrachtova 9/2006, Praha 4, sídlo společnosti Home Credit, a. s., se nachází na adrese Nové sady 996/25, Brno, sídlo společnosti ESSOX, s. r. o., se nachází na adrese F. A. Gerstnera 52, České Budějovice a konečně sídlo poškozené společnosti PROFI CREDIT Czech, a. s., se nachází na adrese Klimentská 1216/46, Praha 1. Okresní soud v Písku tedy uzavřel, že ani jedno z těchto míst není v jeho obvodu, přičemž jedinou skutečností, která obviněnou s obvodem tohoto soudu spojuje, je místo jejího trvalého pobytu, přičemž však toto je až v pořadí druhé kritérium při určení místní příslušnosti podle § 18 odst. 2 tr. ř. Pokud je zjištěno místo spáchání trestného činu podle § 18 odst. 1 tr. ř., vždy má toto kritérium přednost. Místně příslušní k projednání věci tedy dle názoru okresního soudu jsou Okresní soud v Berouně, Okresní soud v Českých Budějovicích, Městský soud v Brně, Obvodní soud pro Prahu 5, Obvodní soud pro Prahu 4 a Obvodní soud pro Prahu 1.
4. Soud proto předložil spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, neboť Nejvyšší soud je soudem, který je společně nadřízen jak Okresnímu soudu v Písku, tak minimálně Městskému soudu v Brně, který přichází v úvahu jako jeden z místně příslušných soudů.
5. Nejvyšší soud jako soud příslušný k projednání věci zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
6. Ve vztahu k místní příslušnosti lze uvést, že zásadní hlediska určující, který z věcně příslušných soudů má věc projednat a rozhodnout v prvním stupni, jsou dána v § 18 odst. 1 tr. ř., podle kterého koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je přitom třeba považovat především místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, avšak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Teprve v případě, že nelze místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, je možné postupovat podle § 18 odst. 2 tr. ř. a řízení koná soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Základní a prvotní je tedy příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Z doslovného výkladu § 18 odst. 2 tr. ř. pak vyplývá, že postup podle hledisek zde upravených nastává jen tehdy, pokud nelze místo činu zjistit.
7. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k naplnění jednotlivých znaků objektivní stránky trestného činu, tj. zejména místo, kde došlo k jednání pachatele, a místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže k naplnění jednotlivých znaků došlo na různých místech, například následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém pachatel jednal, jde o tzv. distanční delikt.
8. Místem spáchání trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku je zejména místo, kde pachatel při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel. Rovněž je namístě připomenout, že za sjednávání úvěrové smlouvy ve smyslu § 211 odst. 1 tr. zákoníku je třeba považovat i již postup při uzavírání úvěrové smlouvy (srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. Tpjn 301/2003, publikované pod číslem 6/2004, Sb. rozh. tr.), včetně všech souvisejících jednání, která uzavírání úvěrové smlouvy provázejí. Sjednávání úvěrové smlouvy nelze totiž chápat zúženě a považovat za ně jen vlastní uzavření úvěrové smlouvy, ale i jednání, které uzavření takové smlouvy předchází (ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2104).
9. Přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku se měla obviněná dopustit podle tzv. právní věty tím, že při sjednávání úvěrové smlouvy uvedla nepravdivé údaje. Sama obviněná uvedla, že si nepamatuje, kde úvěrové smlouvy, ve kterých uvedla nepravdivé údaje, podepsala. U některých smluv byla v kontaktu se zástupcem obchodních společností poskytujících úvěry, přičemž následně došlo k podpisu smlouvy. Některé smlouvy pak uzavřela tzv. na dálku, v těchto případech veškerá komunikace probíhala elektronicky.
10. Z obsahu spisového materiálu je zřejmé, že úvěrová smlouva, včetně uvedení nepravdivých údajů, ze dne 22. 2. 2018 (skutek 1C) byla obviněnou podepsána v Praze (č. l. 23v.), úvěrová smlouva ze dne 3. 4. 2018 (skutek 1E) byla podepsána v Českých Budějovicích (č. l. 63v.), úvěrová smlouva ze dne 29. 10. 2018 (skutek 1F) byla obviněnou podepsána v Praze (č. l. 25v.), úvěrová smlouva ze dne 3. 10. 2018 (skutek 2A) byla obviněnou podepsána v Berouně (č. l. 67v.), žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 29. 10. 2018 (č. l. 80) byla obviněnou podepsána v Praze a konečně úvěrová smlouva ze dne 11. 3. 2019 (skutek 3) byla podepsána v Praze (č. l. 85v.).
11. S ohledem na popsané zjištění, které tvoří podklad pro obžalobou tvrzený skutkový děj, je namístě dospět k závěru, že ke spáchání dovozovaného přečinu úvěrového podvodu nedošlo v obvodu Okresního soudu v Písku, kde se podle nyní dostupných podkladů nenachází žádné z míst ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. Obžaloba tak byla podána u místně nepříslušného soudu. Současně lze mít za podložené, že úkony směřující ke sjednání úvěrové smlouvy byly vykonány a uzavřeny v obvodu Okresního soudu v Berouně a Okresního soudu v Českých Budějovicích. Současně ve třech případech došlo k podepsání úvěrové smlouvy v Praze, nicméně nebylo zjištěno, kde konkrétně v Praze k tomuto jednání došlo, a tudíž nelze určit konkrétní místní příslušnost konkrétního obvodního soudu.
12. Na rozdíl od Okresního soudu v Písku pak Nejvyšší soud neshledal možnost určit místo spáchání trestného činu na základě místa kde měla vzniknout škoda, tedy v sídle poškozených společností. K tomuto závěru Nejvyšší soud přistoupil proto, že vznik škody není znakem trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku. Škoda je u tohoto trestného činu znakem toliko některých kvalifikovaných skutkových podstat, pro které však obviněná v této věci obviněná nebyla. Je tedy nutné vycházet z naplnění jednotlivých znaků objektivní stránky trestného činu úvěrového podvodu v základní skutkové podstatě podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku.
13. Nelze ani zcela vyloučit, že by místo spáchání trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku bylo v sídle poškozené společnosti, pokud v tomto místě byly uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, případně podstatné údaje zamlčeny (při sjednávání úvěrové smlouvy) nicméně taková situace by mohla nastat pouze v tom případě, že by byla smlouva uzavřená elektronicky, dálkovým způsobem, tedy nikoliv například prostřednictvím zástupce poškozené společnosti. V projednávané věci však nebylo rozlišeno, která ze smluv byla uzavřená dálkovým způsobem a která jinak, proto Nejvyšší soud k určení místní příslušnosti na základě této skutečnosti nepřistoupil.
14. Ačkoliv by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, Nejvyšší soud rozhodl, že podle § 24 odst. 1 tr. ř. je Okresní soud v Berouně místně příslušný k projednání věci, neboť také v jeho obvodu mělo dojít k jednání naplňujícího objektivní stránku žalovaného přečinu.
15. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, tedy že podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Berouně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 8. 2024
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu