7 Td 34/2015-14
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl dne 2. července 2015 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného R. Š., vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 2 T 90/2015, o návrhu soudu na odnětí a přikázání věci takto:
Podle § 25 tr. ř. se věc odnímá Okresnímu soudu v Pelhřimově a přikazuje Okresnímu soudu ve Vsetíně.
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Pelhřimově podal dne 9. 6. 2015 u Okresního soudu v Pelhřimově obžalobu na obviněného R. Š., a to pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku.
Přečinu, který státní zástupce považuje za dílčí útok pokračujícího přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, za jehož ostatní útoky byla na obviněného podána Okresním státním zastupitelstvím ve Vsetíně obžaloba pod sp. zn. ZT 50/2015 k Okresnímu soudu ve Vsetíně, kde je vedena pod sp. zn. 4 T 27/2015, se měl dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) v době měsíců října až prosince 2014 v R., okr. P., vědom si své neutěšené finanční situace, s cílem opatřit si neoprávněný finanční zisk, na základě předchozí nepravdivé internetové nabídky prodeje traktorů s čelním nakladačem, a pod cizím jménem Ing. P. Š., po elektronické a telefonické komunikaci vylákal od zájemce o koupi Č. V. postupně nejméně 98 450,- Kč poštovními poukázkami (uvedenými v obžalobě), které svým jménem vybral, peníze použil pro svou potřebu, s odesilatelem přerušil veškeré kontakty, traktor nedodal a peníze nevrátil, a činil tak přesto, že pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zákona byl již pravomocně odsouzen přinejmenším rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 12. 11. 2013, sp. zn. 1 T 65/2010, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 6. 2014, sp. zn. 5 To 142/2014 a svým jednáním tak Č. V. způsobil škodu ve výši nejméně 98 450,- Kč. Dne 17. 6. 2015 byl Nejvyššímu soudu předložen trestní spis Okresního soudu v Pelhřimově sp. zn. 2 T 90/2015 s návrhem tohoto soudu na postup podle § 25 tr. ř. (tzv. delegaci). Podle soudu je skutek, pro který u něj napadla výše uvedená obžaloba na obviněného R. Š., dílčím útokem pokračujícího přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku za jehož ostatní útoky byla na obviněného podána Okresním státním zastupitelstvím ve Vsetíně obžaloba dne 18. 3. 2015, pod sp. zn. ZT 50/2015, k Okresnímu soudu ve Vsetíně, kde je tato věc vedena pod sp. zn. 4 T 27/2015. Z obsahu obžaloby podané u Okresního soudu ve Vsetíně vyplývá, že obviněný R. Š. se měl přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku dopustit obdobným způsobem několika útoky v období od 23. 9. 2014 do měsíce listopadu 2014. Podle úředního záznamu na č. l. 107 tr. spisu je zřejmé, že v uvedené věci doposud nebylo u Okresního soudu ve Vsetíně nařízeno hlavní líčení. Okresní soud v Pelhřimově spatřuje důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř. v tom, že by mělo být konáno společné řízení ohledně celého skutku obviněného R. Š., neboť je zřejmé, že jednání obviněného, které je předmětem podané obžaloby Okresního státního zastupitelství v Pelhřimově, je dílčím útokem pokračujícího trestného činu, když ohledně dalších útoků téhož trestného činu byla na obviněného podána obžaloba u Okresního soudu ve Vsetíně.
Okresní soud v Pelhřimově proto navrhl, aby Nejvyšší soud odňal uvedenou věc tomuto soudu a přikázal jí Okresnímu soudu ve Vsetíně, aby bylo zajištěno společné řízení ohledně všech útoků pokračujícího trestného činu.
Nejvyšší soud zhodnotil důvody uvedené v návrhu soudu a dospěl k následujícímu závěru.
Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody shledal.
Z obsahu spisového materiálu je zřejmé, že proti obviněnému R. Š. je na základě dvou podaných obžalob vedeno trestní řízení u dvou různých soudů. Dne 18. 3. 2015 podala státní zástupkyně na obviněného obžalobu u Okresního soudu ve Vsetíně pro přečiny podvodu podle § 209 odst. 1tr. zákoníku a § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, jichž se měl dopustit v podstatě tím, že pod smyšlenou záminkou prodeje traktorů přes internetové bazarové portály, vylákal od různých osob finanční prostředky představující předstíranou zálohu na kupní cenu předmětu inzerce, a takto jednal ad I) dne 10. 12. 2012 a ad II) celkem v pěti případech v období od 23. 9. 2014 do listopadu 2014, přičemž žádný traktor nikdy nevlastnil a v obžalobě jmenovaným poškozeným tak způsobil škodu v bodě ad I) ve výši 12 000,- Kč a v bodě ad II) škodu v celkové výši 507 350,- Kč.
V trestní věci obviněného vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 2 T 90/2015, byla podána obžaloba dne 9. 6. 2015 pro jeden skutek, v němž je spatřován dílčí útok pokračujícího zločinu podvodu, spáchaný způsobem uvedeným výše. Z obsahu obžaloby je zřejmé, že obviněný také v tomto případě měl sebe obohatit tím, že měl uvést jiného v omyl a zamlčet podstatné skutečnosti, byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen a měl způsobit takovým činem větší škodu, přičemž měl jednat za obdobného způsobu provedení, jakož i blízké časové souvislosti (jednání napadené obžalobou u Okresního soudu v Pelhřimově se měl obviněný dopustit od října do prosince 2014, stejně jako dalších dílčích útoků napadených obžalobou u Okresního soudu ve Vsetíně, se kterými se časově kryl a navazoval na ně). Je tak zřejmé, že se jedná o dílčí útok pokračujícího trestného činu podvodu páchaného obviněným obdobným způsobem vůči různým subjektům po celé České republice, jehož podstatná část je v současné době předmětem řízení probíhajícího u Okresního soudu ve Vsetíně.
Ustanovení § 20 odst. 1 tr. ř. stanoví požadavek společného řízení o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení. Citované ustanovení se tedy neuplatní bezvýhradně v každé situaci, ale je třeba v každé konkrétní věci zjišťovat, zda určité důležité důvody takovémuto postupu nebrání.
Nejvyšší soud v uvedeném případě shledal, že nejsou dány žádné důležité důvody, které brání vyhovění návrhu soudu, odůvodněného konáním společného řízení, resp. jsou dány důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř. Nejen že se v dané věci jedná o pokračující trestný čin, ale v tomto případě je odnětí věci Okresnímu soudu v Pelhřimově, a její přikázání Okresnímu soudu ve Vsetíně za účelem společného řízení, vhodné také z hlediska rychlosti a hospodárnosti trestního řízení. Věc vedená Okresním soudem v Pelhřimově se dosud nachází ve fázi po podání obžaloby, jakož i věc napadlá u Okresního soudu ve Vsetíně, kde dosud nebylo nařízeno hlavní líčení. Nejvyšší soud shledal postup podle § 25 tr. ř., tedy odnětí věci Okresnímu soudu v Pelhřimově a její přikázání Okresnímu soudu ve Vsetíně, vhodným, neboť se v případě obžaloby podané u Okresního soudu v Pelhřimově jedná o jediný dílčí útok pokračujícího jednání. V obžalobě je ke slyšení u hlavního líčení navržen toliko jeden svědek, a to poškozený.
Nejvyšší soud tedy v uvedené věci shledal důležité důvody k postupu podle § 25 tr. ř. Proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 2. července 2015
JUDr. Michal Mikláš předseda senátu