7 Td 34/2025-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 7. 2025 v trestní věci obviněného R. P. vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 0 Nt 2128/2025 o příslušnosti soudu takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. per analogiam je k projednání věci příslušný Okresní soud v Olomouci.
1. Obviněný podal dne 6. 5. 2025 u Okresního soudu v Olomouci žádost o přerušení výkonu trestu odnětí svobody ze zdravotních důvodů s tím, že trest mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 5. 11. 2024, sp. zn. 3 T 113/2022, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 7. 1. 2025, sp. zn. 6 To 275/2024. Okresní soud v Olomouci žádost dne 9. 6. 2025 přípisem sp. zn. 7 Nt 301/2025 postoupil Okresnímu soudu v Pardubicích, který je podle něj věcně a místně příslušný z toho důvodu, že obviněný byl mezitím přemístěn k výkonu trestu odnětí svobody do Věznice Pardubice.
2. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. 6. 2025, sp. zn. 0 Nt 2128/2025, byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích odůvodnil své rozhodnutí v podstatě tím, že obviněný se v době podání žádosti o přerušení výkonu trestu (okresní soud nepřesně uvádí „o upuštění od zbytku trestu“ – pozn. NS) nacházel ve Vazební věznici Olomouc (okresní soud v úvodu odůvodnění usnesení patrně omylem uvedl „ve Vazební věznici Praha Pankrác“, v další části odůvodnění však již uvedl „ve Vazební věznici Olomouc – pozn. NS). S poukazem na ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř. a § 320 odst. 2 tr. ř. a na judikaturu Nejvyššího soudu Okresní soud v Pardubicích uzavřel, že rozhodující pro určení místní příslušnosti je v daném případě místo, kde obviněný vykonával trest odnětí svobody v době podání žádosti, což byla Vazební věznice Olomouc. I když tedy obviněný nyní vykonává trest odnětí svobody ve Věznici Pardubice, je podle názoru Okresního soudu v Pardubicích k projednání žádosti obviněného o přerušení výkonu trestu příslušný Okresní soud v Olomouci.
3. Podle § 24 odst. 1 tr. ř. vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, návrh na potrestání, návrh na schválení dohody o vině a trestu, jemuž byla věc postoupena podle § 39 zákona o soudnictví ve věcech mládeže nebo mu byla přikázána nadřízeným soudem, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti [§ 188 odst. 1 písm. a), § 222 odst. 1, § 257 odst. 1 písm. a), § 314p odst. 3 písm. a) tr. ř.]. Toto ustanovení je třeba analogicky použít i v případech určení příslušnosti soudu ve vykonávacím řízení. Nejvyšší soud je k rozhodnutí podle § 24 odst. 1 tr. ř. per anal. příslušný jako soud nejblíže společně nadřízený předkládajícímu Okresnímu soudu v Pardubicích a Okresnímu soudu v Olomouci.
4. Nejvyšší soud na základě předloženého spisového materiálu dospěl k závěru, že příslušný je Okresní soud v Olomouci.
5. Příslušnost soudu ve vykonávacím řízení je obecně upravena v § 315 odst. 2 tr. ř. tak, že rozhodnutí souvisící s výkonem trestů a ochranných opatření činí, není-li dále stanoveno něco jiného, soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Pokud jde o trest odnětí svobody, je „něco jiného“ stanoveno v § 320 odst. 2 tr. ř., podle něhož u osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, činí rozhodnutí souvisící s výkonem tohoto trestu samosoudce okresního soudu, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. Toto posléze uvedené ustanovení je tedy speciální a má přednost před obecným ustanovením § 315 odst. 2 tr. ř.
6. Citované ustanovení o příslušnosti okresního soudu, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává, je ovšem nutno vykládat ve smyslu ustálené judikatury Nejvyššího soudu tak, že rozhodné je místo, kde se trest odnětí svobody vykonává v době zahájení řízení, tj. zpravidla v době podání příslušné žádosti či návrhu. Jinak řečeno, pro určení příslušnosti soudu k rozhodování ve vykonávacím řízení jsou rozhodující skutečnosti, které jsou dány při zahájení řízení, jejich změna v průběhu řízení může být leda důvodem pro postup podle § 25 tr. ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 7 Td 43/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 7 Td 6/2019, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2022, sp. zn. 7 Td 48/2022, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2023, sp. zn. 7 Td 41/2023, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 7 Td 50/2023, dále např. Draštík, A., a kol. Trestní řád: Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. s. 848 až 900).
7. V posuzovaném případě podal obviněný dne 6. 5. 2025 žádost o přerušení výkonu trestu odnětí svobody k Okresnímu soudu v Olomouci s tím, že trest vykonává ve Vazební věznici Olomouc. Ze zprávy Věznice Pardubice založené ve spise vyplývá, že obviněný byl do této věznice přemístěn z Vazební věznice Olomouc dne 15. 5. 2025. Nejvyšší soud ověřil, že dne 6. 5. 2025 se obviněný nacházel ve Vazební věznici Olomouc (do této věznice byl dne 30. 4. 2025 dodán Policií České republiky).
8. Příslušným tak je v dané věci Okresní soud v Olomouci jakožto soud, v jehož obvodu obviněný vykonával trest odnětí svobody v době podání žádosti o přerušení výkonu trestu.
9. S ohledem na charakter řízení o přerušení výkonu trestu odnětí svobody Nejvyšší soud neshledal důvody pro postup podle § 25 tr. ř., tj. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu téhož druhu a stupně.
10. Nejvyšší soud proto v trestní věci obviněného R. P. rozhodl podle § 24 odst. 1 tr. ř. per analogiam, že k projednání je příslušný Okresní soud v Olomouci.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 9. 7. 2025
JUDr. Josef Mazák předseda senátu