Nejvyšší soud Usnesení trestní

7 Td 36/2024

ze dne 2024-09-11
ECLI:CZ:NS:2024:7.TD.36.2024.1

7 Td 36/2024-1381

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 9. 2024 v trestní věci obviněného Ctibora Vajdy, bytem Kyjovice 220, okres Opava, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 74 T 31/2019 o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci t a k t o :

Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Ostravě neodnímá.

U Okresního soudu v Ostravě byla dne 1. 3. 2019 podána obžaloba na obviněného Ctibora Vajdu pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), f) tr. zákoníku a přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Podáním ze dne 8. 3. 2019 obviněný vznesl námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu v Ostravě a zároveň navrhl, aby, pokud nebude této námitce vyhověno, byla věc podle § 25 tr. ř. odňata Okresnímu soudu v Ostravě a přikázána některému z obvodních soudů v Praze. Okresní soud v Ostravě nepředložil věc k rozhodnutí o tomto návrhu, projednal věc v hlavním líčení a rozhodl rozsudkem ze dne 16. 4. 2021, sp. zn. 74 T 31/2019. O odvoláních podaných proti tomuto rozsudku bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2022, sp. zn. 5 To 425/2021. Tento rozsudek byl zrušen z podnětu dovolání obviněného usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2024, sp. zn. 5 Tdo 455/2024, s tím, že Krajskému soudu v Ostravě bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V označeném usnesení Nejvyšší soud mimo jiné upozornil na to, že nebylo rozhodnuto o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci. Za tohoto stavu Krajský soud v Ostravě předložil dne 28. 8. 2024 věc Nejvyššímu soudu jako soudu příslušnému k rozhodnutí o návrhu obviněného na odnětí věci Okresnímu soudu v Ostravě a její přikázání některému z obvodních soudů v Praze.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.

Účelem institutu odnětí a přikázání věci (delegace) je zajistit, aby, jsou-li pro to důležité důvody, věc projednal a rozhodl jiný než příslušný soud. Z toho logicky vyplývá, že k delegaci lze přikročit v takovém stádiu řízení, kdy příslušný soud ve věci ještě nerozhodl. Pokud příslušný soud ve věci již rozhodl, nepřichází delegace v úvahu, neboť reálně nelze dosáhnout jejího účelu. Odejmout věc příslušnému soudu je možné pouze za předpokladu, že se před ním koná řízení a že dosud nebylo ve věci rozhodnuto.

Nejvyššímu soudu byl návrh na odnětí věci Okresnímu soudu v Ostravě předložen ve stádiu, kdy se řízení nekoná před Okresním soudem v Ostravě, nýbrž probíhá odvolací řízení před Krajským soudem v Ostravě. V tomto stádiu není reálně možné učinit rozhodnutí, jímž se věc odnímá Okresnímu soudu v Ostravě. Takové rozhodnutí by přicházelo v úvahu za předpokladu, že by se řízení opět ocitlo ve stádiu řízení před Okresním soudem v Ostravě, například poté, co by Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací zrušil rozsudek Okresního soudu v Ostravě a vrátil mu věc k novému projednání a rozhodnutí.

Jinak je nutno konstatovat, že věcná příslušnost okresního soudu je nepochybná a vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř. Místní příslušnost Okresního soudu v Ostravě je dána ustanoveními § 18 odst. 1 tr. ř., § 22 tr. ř. Obviněný se snažil zpochybnit místní příslušnost Okresního soudu v Ostravě tím, že se měl trestných činů, pro které na něj byla podána obžaloba, dopustit jako starosta obce Kyjovice, okres Opava, a že tato obec se nachází v obvodu působnosti Okresního soudu v Opavě. Skutek, jímž měl obviněný spáchat oba trestné činy, spočívaly podle obžaloby v podstatě v tom, že obviněný jako starosta obce Kyjovice v rámci realizace projektu „Objekt občanské vybavenosti obce Kyjovice“ financovaného dotací z rozpočtu Moravskoslezského kraje dal pokyn k proplacení faktury a k uhrazení částky 2 764 860,65 Kč ve prospěch obchodní společnosti Stavos Stavba, a. s., za práce, které tato společnost ve skutečnosti neprovedla, což zatajil poskytovateli dotace a nepravdivě mu uvedl, že obchodní společnost Stavos Stavba, a. s., práce provedla. Skutek byl tedy spáchán nejen v Kyjovicích, okres Opava, ale zčásti také v Ostravě, tj. v sídle Moravskoslezského kraje jako poskytovatele dotace. Tím pádem byly trestné činy spáchány jak v obvodu Okresního soudu v Opavě, tak v obvodu Okresního soudu v Ostravě, takže oba soudy jsou místně příslušné podle § 18 odst. 1 tr. ř. O místní příslušnosti Okresního soudu v Ostravě pak rozhodla podle § 22 tr. ř. okolnost, že u tohoto soudu podal státní zástupce obžalobu.

Bez ohledu na to, co bylo uvedeno ve vztahu ke stádiu řízení, v němž je možná delegace, nejsou a nebyly pro odnětí věci Okresnímu soudu v Ostravě a její přikázání některému z obvodních soudů v Praze dány důležité důvody ve smyslu § 25 tr. ř. Podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Delegace představuje výjimku z této zásady. Ústavní zakotvení uvedené zásady znamená, že delegace jakožto výjimka se musí zakládat na skutečně závažných a objektivních důvodech. Jde zejména o to, že u příslušného soudu nejsou dány podmínky pro projednání a rozhodnutí věci za dodržení základních zásad trestního řízení, zejména že nejsou podmínky pro náležité zjištění skutkového stavu jako podkladu rozhodnutí, pro nestranné a objektivní projednání věci, pro přiměřeně rychlé a hospodárně provedené řízení apod. Navíc se delegace musí opírat o objektivně zjištěné okolnosti, takže nestačí jen subjektivní názor či přesvědčení navrhovatele o existenci důvodů delegace.

Obviněný v návrhu na delegaci uvedl, že v obci Kyjovice žije soudkyně Okresního soudu v Ostravě, která se pravidelně zúčastňuje jednání zastupitelstva obce jako veřejnost a na těchto jednáních aktivně vystupuje na straně místní opozice s dotazy ve věci, která je předmětem trestního řízení. V návaznosti na to obviněný odůvodnil návrh na delegaci tím, že tu je „předpokládaný vztah kolegiality“ této soudkyně a všech soudců Okresního soudu v Ostravě. Z argumentace obviněného však nevyplývá žádný důležitý důvod, jaký má na mysli ustanovení § 25 tr. ř.

Především je nutno zdůraznit, že okolnosti uváděné obviněným se vztahují k osobě soudkyně, které věc s obžalobou podanou na obviněného nebyla podle rozvrhu práce Okresního soudu v Ostravě přidělena, takže v této věci nijak nerozhoduje, nevykonává žádné úkony a nijak jako soudkyně nepůsobí. Případný vliv kolegiality soudců je nutno nazírat opačně, než jak to prezentoval obviněný v návrhu na delegaci. Povinnost rozhodovat nestranně spadá mezi základní povinnosti soudců (§ 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů). Nestrannost rozhodování je součástí profesionality soudců a u každého soudce ji lze předpokládat do doby, než je zpochybněna nějakou konkrétně zjištěnou skutečností. V posuzovaném případě nebylo zjištěno nic konkrétního, co by bylo způsobilé nějak ovlivnit nestrannost Okresního soudu v Ostravě (všech jeho soudců) při projednávání a rozhodování věci obviněného. Ostatně obviněný pouze všeobecně argumentoval „předpokládaným“ vztahem kolegiality soudců, aniž uvedl cokoli bližšího, z čeho by se dalo konkrétně usuzovat, že v daném případě je nestrannost Okresního soudu v Ostravě dotčena či ohrožena.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že věc se Okresnímu soudu v Ostravě neodnímá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 11. 9. 2024

JUDr. Josef Mazák předseda senátu