7 Td 45/2024-480
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 27. 11. 2024 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného M. H. vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 3 T 24/2024, nyní u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 10 To 220/2024 o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Hradci Králové neodnímá.
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové podala dne 6. 3. 2024 obžalobu na obviněného M. H. a M. H. pro jednání právně kvalifikované jako přečin vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku.
2. V předmětné věci rozhodl Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 9. 9. 2024, č. j. 3 T 24/2024-437, tak, že shledal obviněného M. H. vinným přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 24 měsíců se zařazením pro výkon tohoto trestu do věznice s ostrahou a dále mu byl uložen trest propadnutí věci uvedené v rozsudku. Proti rozsudku bylo obviněným podáno odvolání, o kterém doposud nebylo rozhodnuto.
3. Obviněný M. H. podáním ze dne 4. 11. 2024 učinil návrh na delegaci, a to na odnětí věci Krajskému soudu v Hradci Králové a přikázání věci Krajskému soudu v Olomouci. Nejvyšší soud má za to, že obviněný mínil delegaci ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce Olomouc. Obviněný namítal, že Krajský soud v Hradci Králové nebude rozhodovat nezávisle a nezaujatě, jelikož již rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové bylo překvapivé, neboť tento rozhodl o jeho vině jen na základě výpovědi poškozené. Současně namítl, že se nachází ve výkonu vazby ve Vazební věznici v Hradci Králové, kde jako strážný působí bratr poškozené, se kterým přichází do kontaktu a obává se, že v případě pravomocného odsouzení je zde riziko, že z jeho strany bude fyzicky napaden.
4. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl na základě spisového materiálu k následujícímu závěru. Předně je nutné konstatovat, že Nejvyšší soud je nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Hradci Králové a Krajskému soudu v Ostravě – pobočce Olomouc. Je tedy příslušný k projednání návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci.
5. Podle § 25 tr. ř. platí, že z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.
6. Důvody, které obviněný uvedl ve svém návrhu ze dne 4. 11. 2024, není možné považovat za důležité důvody k vyhovění tomuto návrhu na delegaci. Obviněný M. H. ve svém podání konkrétně neuvedl, proč má za to, že Krajský soud v Hradci Králové o jeho odvolání nerozhodne nezávisle a nestraně. Svou námitku vztáhl k rozhodování Okresního soudu v Hradci Králové, navíc v této námitce toliko nesouhlasí s rozhodnutím soudu a hodnocením důkazů, které okresní soud provedl.
7. Ani druhou námitku není možné považovat za důležité důvody k vyhovění tomuto návrhu na delegaci. I pokud by bratr poškozené byl příslušník Vězeňské služby ČR služebně zařazen ve Vazební věznici v Hradci Králové, kde je obviněný ve výkonu vazby, a tato skutečnost nebyla Nejvyšším soudem ověřována, pak zde není vůbec žádná souvislost s rozhodováním odvolacího soudu a v žádném případě nejde o důvod (natož důležitý důvod) pro případnou delegaci.
8. S ohledem na popsané skutečnosti Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 27. 11. 2024
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu