7 Td 46/2020-1564
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 15. 9. 2020 v neveřejném zasedání, v trestní věci
obviněného T. R., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu
8 pod sp. zn. 3 T 49/2018, o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto:
Podle § 25 tr. ř. se věc Obvodnímu soudu pro Prahu 8 neodnímá.
1. Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 podal
dne 1. 6. 2018 u Obvodního soudu pro Prahu 8 obžalobu (č. l. 359 tr. spisu) na
obviněného T. R. pro skutek v němž státní zástupce spatřuje přečin zanedbání
povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku. Přečinu se měl obviněný
dopustit tím, že v době od měsíce května 2014 do 27. 11. 2017, kdy byl umístěn
do vazby, s výjimkou období od 24. 8. 2015 do 14. 10. 2015, kdy byl ve vazbě,
dále s výjimkou května 2014, června 2014, července 2014, srpna 2014, září 2014,
února 2015, kdy v každém z těchto měsíců uhradil 100 Kč, v Praze 8, ani jinde
vědomě řádně neplnil svou zákonnou vyživovací povinnost ke své nezletilé dceři
AAAAA (pseudonym), ve výši 6 500 Kč měsíčně a ke svému nezletilému synovi BBBBB
(pseudonym), ve výši 5 500 Kč měsíčně, oboje splatné vždy do každého 15. dne v
měsíci předem k rukám matky nezletilých J. R., jak mu bylo stanoveno rozsudkem
Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 11. 2010, sp. zn. 11 Nc 109/2010, ve
spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 30 Co
115/2011, který nabyl právní moci dne 7. 9. 2011, a za předmětné období dluží
na výživném částku v celkové výši 491 400 Kč.
2. Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. 3 T
49/2018 (č. l. 446 tr. spisu), uznal obviněného T. R. vinným přečinem zanedbání
povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku a odsoudil ho podle tohoto
ustanovení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců se
zařazením do věznice s ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.
Podle § 228 odst.1 tr. ř. mu uložil povinnost zákonné zástupkyni dětí J. R.,
3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 7 To 61/2019 (č.
l. 942 tr. spisu) podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c), d) a f) tr. ř. napadený
rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu
prvního stupně k novému rozhodnutí. Trestní věc obviněného se tak nachází ve
stádiu řízení před soudem prvního stupně, u Obvodního soudu pro Prahu 8 a je
vedena pod sp. zn. 3 T 49/2018.
4. Nejvyššímu soudu byl dne 25. 8. 2020 Městským soudem v Praze předložen
trestní spis sp. zn. 3 T 49/2018 k rozhodnutí o návrhu obviněného na delegaci
ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 67 To 227/2020 (věc je
vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 41/2020). V delegačním návrhu ve
věci 67 To 227/2020 obviněný mimo jiné namítl, že dosud nebylo rozhodnuto o
jeho návrhu na delegaci, který podal již dne 2. 10. 2018 k Obvodnímu soudu pro
Prahu 8, v němž navrhoval odnětí věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod
sp. zn. 3 T 49/2018 tomuto soudu a její přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě. K
takovému rozhodnutí je příslušný Nejvyšší soud, který je soudem nejblíže
společně nadřízeným Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a Okresnímu soudu v Jihlavě.
Nejvyšší soud o tomto návrhu obviněného na delegaci dosud nerozhodoval, neboť
tento návrh na delegaci nebyl Nejvyššímu soudu předložen.
5. Z obsahu trestního spisu je však zřejmé, že uvedená věc obviněného se, pokud
jde o meritum věci, nachází ve stádiu řízení před soudem prvního stupně – u
příslušného Obvodního soudu pro Prahu 8 (sp. zn. 3 T 49/2018). Nachází se tak
před soudem, jehož se týká návrh obviněného na delegaci ze dne 2. 10. 2018,
který byl opakován a doplňován dalšími podáními obviněného např. ze dne 14. 5.
2019, 16. 8. 2019 a dalšími (na č. l. 404, 412, 1051, 1140 a další), když tento
návrh dosud nebyl Nejvyššímu soudu předložen k rozhodnutí. Nejvyšší soud se
zabýval tímto návrhem obviněného na delegaci (včetně příloh) a s ním
souvisejícími podáními nacházejícími se v trestním spise včetně podání, která
obviněný zaslal přímo Nejvyššímu soudu. Dospěl pak k následujícímu závěru.
6. Především je nutno uvést, že obviněný obsahem svého podání ze dne 2. 10.
2018 (č. l. 404 a násl. tr. spisu), na nějž zejména poukazuje, učinil více
návrhů ve více svých věcech projednávaných soudy. Nejvyšší soud uvádí, že v
tomto rozhodnutí jde o návrh na delegaci ve věci vedené u Obvodního soudu pro
Prahu 8 pod sp. zn. 3 T 49/2018.
7. Obviněný ve svém návrhu na delegaci ze dne 2. 10. 2018, který následně
opakoval a doplňoval (jak vyplývá z obsahu trestního spisu), navrhuje odnětí
věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 3 T 49/2018 tomuto soudu
a její přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě. Delegaci věci považuje za vhodnou a
nutnou. Domnívá se, že jeho věc byla přidělena mimo rozvrh práce (viz č. l. 428
tr. spisu) a došlo tak k porušení jeho práva na zákonného soudce a uvádí dále,
že v jeho věci rozhoduje vyloučená soudkyně JUDr. J. Zemanová. Obviněný (jak
vyplývá z podání založených v trestním spisu) má za to, že soudkyně v jeho věci
opakovaně a svévolně porušuje procesní předpisy. Ona jakož i celá správa soudu
pak k němu jako obviněnému chovají zjevně nepřátelský vztah (viz např. č. l.
426 tr. spisu). Obviněný v této souvislosti poukázal na negativní rozhodnutí
(zejména ve věci nepřiznání bezplatné obhajoby), která soudkyně v jeho věci
učinila, a která byla stížnostním soudem zrušena. V dalších podáních se
obviněný opakovaně vyjadřoval k tomu, že soudy ignorovaly a dosud ignorují jeho
opakovaný návrh na delegaci ve věci 3 T 49/2018. Podle obviněného mu všechny
dotčené obecné soudy svévolně a obstrukčně znemožňují po dlouhou dobu přístup k
Nejvyššímu soudu, což je podle něj samo o sobě důležitým důvodem k delegaci
nutné a je porušením práva na spravedlivý proces (viz např. č. l. 1051, 1122,
1140 tr. spisu). Soudy podle obviněného svévolně nepředkládají jeho návrhy na
delegaci Nejvyššímu soudu, přitom si nemohou vybírat, který procesní návrh či
úkon budou řešit či ignorovat, zejména pokud jde o návrh, který má přímý vliv
na příslušnost soudu. Obviněný dále brojí proti osobě soudkyně JUDr. J.
Zemanové, navrhuje provést znalecké zkoumání jejího duševního zdraví a současně
navrhuje, aby byla zproštěna výkonu funkce. Tato potřeba podle obviněného
vyplývá z toho, že soudkyně podle jeho názoru vědomě lživě uvádí bludy a
nepravdivé skutečnosti do úředních listin a dokumentů (např. v usnesení ze dne
13. 8. 2019, do výzvy k nástupu trestu). Tento stav soudkyně podle obviněného
brání výkonu funkce soudce. Obviněný ve svém návrhu v této souvislosti
poukazuje na články ze serveru www.ceska-justice.cz, různá rozhodnutí
Nejvyššího soudu v jiných věcech či na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská
práva v jiných věcech. Obviněný zopakoval, že je dosud soudy ignorován jeho
návrh na delegaci, který podal dne 2. 10. 2018, tedy ještě před konáním
hlavního líčení dne 10. 10. 2018, kdy byl vynesen odsuzující rozsudek. Soudy si
tak nepřípustně přisvojují pravomoc, která jim nepřísluší a vědomě a dlouhodobě
se dopouštějí trestné činnosti. Dosud tedy není podle obviněného najisto
postaveno, zda soudkyně je soudkyní zákonnou a obviněný současně navrhuje
vypracování znaleckého posudku k její osobě s podezřením na nepříčetnost.
8. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu
a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice
není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o
skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř.,
dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným
průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené
v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci
příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby
dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
9. Nejvyšší soud nejprve považuje za nutné konstatovat (jak již ostatně
učinil v řadě předchozích věcech obviněného T. R. vedených u Nejvyššího soudu),
že z trestního spisu sp. zn. 3 T 49/2018, vyplývá, že podávání námitek
podjatosti a návrhů na delegaci, jakož i mnohost opakovaných či shodných podání
patří k běžnému procesnímu postupu obviněného v tomto i v řadě jiných
(civilních i trestních) soudních řízení, které se ohledně něj vedly nebo vedou.
10. Pokud jde o nyní projednávaný návrh obviněného na delegaci ze
dne 2. 10. 2018 ve věci Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. 3 T 49/2018, jak
již bylo uvedeno výše, může se jím Nejvyšší soud zabývat, neboť řízení ve věci
se nachází ve stádiu řízení právě před tímto soudem po zrušení odsuzujícího
rozsudku ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. 3 T 49/2018, usnesením Městského soudu v
Praze ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 7 To 61/2019. Nepředložení návrhu obviněného
na delegaci k rozhodnutí příslušnému soudu je tak pochybením, které lze v tomto
řízení napravit.
11. Nejvyšší soud se návrhem na delegaci zabýval a shledal, že je opřen
toliko o obecné tvrzení, že v dané trestní věci je porušováno jeho právo na
zákonného soudce a je rozhodováno vyloučenou soudkyní. Obviněný také brojí
proti procesním postupům předsedkyně senátu JUDr. J. Zemanové a její rozhodnutí
považuje za svévolná.
12. Hlavním argumentem také tohoto návrhu na delegaci (stejně jako v jiných
věcech obviněného vedených u Nejvyššího soudu), v němž obviněný spatřuje
důležitý důvod ve smyslu § 25 tr. ř. pro odnětí věci příslušnému soudu, je jeho
přesvědčení o tom, že v jeho věci rozhoduje nezákonný soudce a byl tak v jeho
věci porušen rozvrh práce. Nejvyšší soud konstatuje, že námitky obviněného v
tomto směru nejsou žádným dalším argumentem podpořeny a jsou toliko obecným
tvrzením o porušení jeho práva na zákonného soudce tím, že věc nebyla přidělena
v souladu s rozvrhem práce Obvodního soudu pro Prahu 8, o čemž je obviněný
subjektivně přesvědčen (přičemž i z jiných věcí obviněného je zřejmé, že jde o
obvyklou obecnou námitku obviněného).
13. Nejvyšší soud i proto v tomto směru považuje za zcela postačující odkázat
na veřejně přístupný rozvrh práce Obvodního soudu pro Prahu 8 účinný ke dni
podání obžaloby (č. l. 359 tr. spisu) ve věci obviněného, tedy ke dni 1. 6.
2018. Z obsahu trestního spisu nevyplývají žádné skutečnosti, které by
nasvědčovaly tomu, že byla věc přidělena mimo rozvrh práce. Obžalobě obviněného
byla po jejím podání k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 přidělena sp. zn. 3 T
49/2018. Předsedkyní senátu 3 T v daném období byla JUDr. J. Zemanová. Tato
soudkyně je tak zákonnou soudkyní ve věci obviněného vedené u Obvodního soudu
pro Prahu 8 pod. sp. zn. 3 T 49/2018. Tato obecná námitka obviněného, bez
konkrétní a zejména také důvodné argumentace, tak nemůže být důvodem pro postup
podle § 25 tr. ř., který je postupem zcela výjimečným a rozhodně nemůže být
obviněným vynucován ani cestou neustálého opakování shodných obecných námitek.
14. Pokud jde o námitku obviněného, že v jeho věci rozhoduje vyloučená
soudkyně, je nutno také poukázat na to, že toto tvrzení se s ohledem na obsah
spisového matriálu ani nezakládá na pravdě. Z obsahu spisu je naopak patrné, že
námitku podjatosti uvedené soudkyně obviněný opakovaně v průběhu řízení
vznášel. O těchto námitkách bylo soudy vždy rozhodováno (usnesení Obvodního
soudu pro Prahu 8 ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. 3 T 49/2018, na č. l. 443, ve
spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. 7 To
20/2019, na č. l. 837; usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 22. 10.
2019, sp. zn. 3 T 49/2018, na č. l. 1195, ve spojení s usnesením Městského
soudu v Praze ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. 61 To 437/2019, na č. l. 1243) s
tím, že předsedkyně senátu JUDr. J. Zemanová není vyloučena z vykonávání úkonů
trestního řízení ve věci obviněného a námitky podjatosti této soudkyně byly
shledány nedůvodnými. Nejvyšší soud na citovaná rozhodnutí soudů plně
odkazuje.
15. Lze uzavřít, že námitka zákonného soudce byla obviněným vznesena toliko
obecně, bez uvedení konkrétních argumentů, z obsahu spisu a rozvrhu práce
Obvodního soudu pro Prahu 8, platného v době podání obžaloby, pak nevyplývají
žádné skutečnosti, které by mohly opodstatnit subjektivní obavy obviněného, že
jeho věc nerozhoduje zákonný soudce. Tvrzení obviněného, že v jeho věci
rozhoduje vyloučená soudkyně, se nezakládají na pravdě, jak bylo výše uvedeno.
Dalšími námitkami obviněný brojí proti osobě soudkyně JUDr. J. Zemanové. Brojí
proti procesním postupům této soudkyně a její rozhodnutí shledává svévolnými.
Dokonce vyjadřuje pochybnosti o duševním zdraví uvedené soudkyně. Nejvyšší soud
doplňuje, že obviněným uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakož i Evropského
soudu pro lidská práva, jsou Nejvyššímu soudu známa. Obviněným uváděné důvody
delegace však nelze považovat za důležité důvody k vyhovění návrhu na
delegaci.
16. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích v jiných věcech obviněného (k jeho v
podstatě totožným námitkám) uvedl, že procesní námitky proti postupu daného
příslušného soudu (v této věci Obvodního soudu pro Prahu 8) nemohou tak být
důležitým důvodem pro odnětí věci příslušnému soudu, neboť tyto námitky jsou
řešeny v řízení před obecnými soudy, lze proti nim v intencích právních
předpisů podávat stížnosti, což ostatně obviněný činí. Z námitek obviněného
navíc vyplývá, že spíše nesouhlasí s tím, jak je v jeho věci rozhodováno, brojí
zejména proti rozhodnutím, která jsou pro něj negativní a z nich pak vyvozuje
nepřátelský vztah uvedené soudkyně (popřípadě celého soudu) k jeho osobě.
Skutečnost, že obviněný nesouhlasí se způsobem rozhodnutí soudu v jeho věci,
nemůže být důležitým důvodem ve smyslu § 25 tr. ř. pro vyhovění návrhu na
delegaci, zvlášť v situaci, kdy se věc obviněného nachází ve stádiu řízení před
nalézacím soudem a obviněný se bude moci u hlavního líčení a případně u
veřejného zasedání odvolacího soudu řádně hájit.
17. Jako důležitý důvod pro postup podle § 25 tr. ř. nemůže Nejvyšší soud
rozhodně akceptovat ničím nepodložené ryze spekulativní ataky obviněného vůči
duševnímu zdraví soudkyně JUDr. J. Zemanové, založené na jeho zcela
subjektivním vnímání jak osoby soudkyně, tak průběhu řízení.
18. Nejvyšší soud tak uzavírá, že v návrhu obviněného na odnětí věci Obvodnímu
soudu pro Prahu 8 a její přikázání Okresnímu soudu v Jihlavě neshledal důvody,
které by byly tak zjevné, že by odůvodňovaly postup podle § 25 tr. ř.
19. Na základě uvedených důvodů Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve
výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. 9. 2020
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu