7 Td 8/2024-308
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 13. 3. 2024 v neveřejném zasedání ve věci obviněných D. V. a V. S. vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 2 T 11/2024, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 9.
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Břeclavi podal dne 30. 1. 2024 u Okresního soudu v Břeclavi obžalobu na obviněného D. V., pro skutek kvalifikovaný jako zločin legalizace výnosu z trestné činnosti podle § 216 odst. 2, odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku a na obviněnou V. S. pro skutek kvalifikovaný jako zločin legalizace výnosu z trestné činnosti podle § 216 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Tohoto deliktu se obvinění měli podle obžaloby dopustit jednáním spočívajícím (zkráceně) v tom, že V.
S. dne 14. 11. 2023 v 10:25 hod. na adrese XY XY v Praze v prodejně ZLAŤÁKY Česká republika, s. r. o., v úmyslu pro sebe získat odměnu, se pokusila osobně vyzvednout objednávky obsahující zlaté slitky, a to objednávku č. 168843 v hodnotě 149 782 Kč, objednávku č. 168858 v hodnotě 95 898 Kč, objednávku č. 168856 v hodnotě 227 859 Kč a objednávku č. 168860 v hodnotě 448 452 Kč, přičemž veškeré instrukce k číslům objednávek a postupu při vyzvednutí jí předával osobně mladistvý AAAAA (pseudonym), šetřený samostatně, kdy následně obviněná V.
S. měla vyzvednutou objednávku zlata předat obviněnému D. V., který na převzetí zásilky osobně čekal venku před prodejnou a měl se zlatem dále naložit blíže nezjištěným způsobem, k vydání zásilek v prodejně ale nedošlo a obvinění byli na místě zadrženi Policií ČR, k zaplacení objednávek zlata byly použity peněžní prostředky v celkové výši 921 991 Kč získané trestným činem spáchaným neznámým pachatelem prostřednictvím internetu na poškozených A. C., nar. XY a B. T., nar. XY, kdy neznámý pachatel u těchto poškozených dne 13.
11. 2023 podvodným způsobem, v elektronické a telefonní komunikaci se mj. vydával za pracovníka banky, získal přístupové údaje do elektronického bankovnictví poškozených a zároveň provedl u společnosti ZLAŤÁKY Česká republika, s. r. o., výše uvedené objednávky zlata, které následně neoprávněně zaplatil z bankovních účtů poškozených C. a T., obvinění takto jednali, byť věděli, že zlato bylo zaplaceno z výnosů trestné činnosti, obviněná V. S. za předmětné objednávky osobně nic nezaplatila, měla za tuto činnost dostat odměnu, zlato měla předat pro ni neznámému člověku, nezajímal ji původ zlata, při akci ji instruoval mladistvý AAAAA, kterého také téměř neznala, obviněný D.
V. při činu spolupracoval kromě S. a AAAAA také s dalšími minimálně třemi dosud nezjištěnými osobami, s nimiž komunikoval prostřednictvím mobilního telefonu a koordinoval postup na místě vyzvednutí zlata, kdy také věděl, že tyto osoby vzájemně spolupracují a jsou stejně jako on, plně obeznámeny s podstatou činu, tj. že mělo být vyzvednuto zlato, které bylo zaplaceno z výnosů z trestné činnosti, a následně s tímto zlatem mělo být naloženo způsobem, kterým měl být utajen jeho další osud.
2. Usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 1. 2. 2024, sp. zn. 2 T 11/2024, byla věc podle § 187 odst. 1 tr. ř. za užití § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 24 odst. 1 tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Okresní soud v Břeclavi není místně příslušný k jejímu projednání. Okresní soud v Břeclavi má za to, že místní příslušnost k projednání věci je nutné určit podle místa spáchání trestného činu, k čemuž došlo v případě obou obviněných v prodejně ZLAŤÁKY Česká republika, s. r. o., na adrese XY XY, Praha 9. Alternativně pak připustil, že je možné místo spáchání trestného činu dovodit i jako místo, odkud mladiství AAAAA (šetřený samostatně) instruoval obviněnou V. S., když takto činil z místa svého tehdejšího bydliště v Liberci, odkud se také domlouval přes aplikaci Telegram s jemu neznámou osobou zprostředkovatele a osobou jménem Y. F. Navíc soud předestřel úvahu, že místně příslušný by mohl být i Obvodní soud pro Prahu 3, jelikož v obvodu tohoto soudu měla faktické bydliště obviněná V. S., která odtud prostřednictvím svého přítele přes aplikaci Telegram domlouvala vyzvednutí zlata s nějakým R. Nicméně místně příslušný nemůže být Okresní soud v Břeclavi, jelikož ho s projednávanou trestnou činností nic nespojuje.
3. Nejvyšší soud, který je Okresnímu soudu v Břeclavi a Obvodnímu soudu pro Prahu 9 i Obvodnímu soudu pro Prahu 3 a Okresnímu soudu v Liberci ve smyslu § 24 tr. ř. nejblíže společně nadřízeným soudem, věc projednal a shledal, že závěrům Okresního soudu v Břeclavi je namístě přisvědčit.
4. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k naplnění jednotlivých znaků objektivní stránky trestného činu, tj. zejména místo, kde došlo k jednání pachatele, a místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení § 18 tr. ř. tak v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje, přičemž tato hlediska jsou v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou ve zmíněném ustanovení obsažena. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Zde lze totiž obvykle nejlépe a nejrychleji objasnit trestnou činnost a zpravidla tu bývá i nejpůsobivější výchovný účinek trestního řízení.
5. V jednání obviněných je obžalobou spatřováno spáchání zločinu legalizace výnosu z trestné činnosti podle § 216 odst. 2, odst. 3 písm. b), tr. zákoníku [v případě obviněného D. V. navíc i podle § 216 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku] a pro tento trestný čin je nyní vedeno řízení. Nejvyšší soud připomíná, že tento trestný čin obsahuje dvě základní skutkové podstaty. Trestného činu podle § 216 odst. 2 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo zastírá původ věci, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině, zejména tím, že zakrývá nebo utajuje její skutečnou povahu, umístění, pohyb, nakládání s ní, vlastnické nebo jiné právo k ní, nebo kdo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění jejího původu, nebo kdo se ke spáchání takového trestného činu spolčí.
Kvalifikovaná skutková podstata podle § 216 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku je pak dána, pokud spáchá čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve vztahu k věci, která má větší hodnotu a kvalifikovaná skutková podstata podle § 216 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku je dána, pokud pachatel čin spáchá jako člen organizované skupiny. Státní zástupce dospěl k závěru, že vytýkaného jednání se obviněný D. V. dopustil tím, že se spolčil k tomu, aby byl zastírán původ věci, která byla výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky, tím, že měla být utajována její skutečná povaha, pohyb a nakládání s ní, kdy čin spáchal ve vztahu k věci, která má větší hodnotu a jako člen organizované skupiny.
Obviněná V. S. se vytýkaného jednání dopustila tak, že usilovala, aby bylo podstatně ztíženo zjištění původu věci, která byla výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky, a spáchala čin ve vztahu k věci, která měla větší hodnotu.
6. Obviněné V. S. je vytýkáno, že usilovala, aby bylo podstatně ztíženo zjištění původu věci, která byla výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky (finančních prostředků neoprávněně vylákaných od poškozených A. C. a B. T. prostřednictví internetu), a spáchala čin ve vztahu k věci, která měla větší hodnotu (921 991 Kč). O toto podstatné ztížení zjištění původu věci, měla usilovat v prodejně ZLAŤÁKY Česká republika, s. r. o., na adrese XY XY, Praha 9, tím, že by převzala zlaté slitky zakoupené za vylákané finanční prostředky poškozených. Obviněnému D. V. je vytýkáno, že se spolčil k tomu, aby byl zastírán původ věci, která byla výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky (finančních prostředků neoprávněně vylákaných od poškozených A. C. a B. T. prostřednictví internetu), tím, že měl utajovat její skutečnou povahu, pohyb a nakládání s ní, kdy čin spáchal ve vztahu k věci, která má větší hodnotu (921 991 Kč) a jako člen organizované skupiny (spolupracoval s obviněnou V. S., AAAAA – šetřeným samostatně, a dalšími třemi doposud neztotožněnými osobami). Zastírání původu věci se dopustil tím, že utajoval její skutečnou povahu, pohyb a nakládání s ní, když z obžaloby toliko vyplývá, že tak činil nebo měl činit před prodejnou ZLAŤÁKY Česká republika, s. r. o., na adrese XY XY, Praha 9, kde měl převzít zlaté slitky od obviněné V. S.
7. Nejvyšší soud konstatuje, že míst, kde mohlo dojít ke spáchání výše uvedeného trestného činu může být více, nicméně v současné době, dle skutkové věty obžaloby, je tím místem prodejna ZLAŤÁKY Česká republika, s. r. o., na adrese XY XY, Praha 9, jelikož zde obviněná V. S. usilovala, aby bylo podstatně ztíženo zjištění původu věci, která byla výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky a obviněný D. V. utajoval její skutečnou povahu, pohyb a nakládání s ní. Lze připustit, že část jednání mohla již nastat i v místě bydliště obviněné V. S. na Praze 3, odkud měla telefonický kontakt se AAAAA, který ji k spáchání jednání instruoval. Naopak nelze dospět k závěru, že by byl místně příslušný Okresní soud v Liberci, jelikož AAAAA není v této věci s obviněnými stíhán a jeho jednání je šetřeno samostatně.
8. Pokud jde o místní příslušnost Okresního soudu v Břeclavi, tato v tomto případě není vůbec dána. Původně byly úkony trestního řízení, ve věci neznámého pachatele – podvodné vylákání finanční hotovosti – Pohořelice, zahájeny dne 10. 11. 2023 policejním orgánem Obvodního oddělení Policie ČR v Pohořelicích (č. l. 132), tedy policejním orgánem v územním obvodu Okresního soudu v Břeclavi. Prvotně se jednalo o šetření na základě oznámení poškozené Z. V., která měla být uvedena v omyl a měly být od ní vylákány finanční prostředky ve výši 313 003 Kč, přičemž poškozená měla manipulovat se svým bankovním účtem prostřednictvím bankomatu České spořitelny v obci Pohořelice (úřední záznam na č. l. 133, 134). Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 tr. zákoníku je ovšem odlišným trestným činem od základního (hlavního) trestného činu, na který legalizace navazuje. Navíc v tomto případě, jak vyplývá z obžaloby, měl být hlavní trestný čin spáchán nikoliv vůči poškozené Z. V., nýbrž na poškozených A. C. a B. T.
9. Nejvyšší soud proto rozhodl, že místně příslušný k projednání věci je Obvodní soud pro Prahu 9, neboť v jeho obvodu obviněná V. S. usilovala, aby bylo podstatně ztíženo zjištění původu věci, která byla výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky a obviněný D. V. utajoval její skutečnou povahu, pohyb a nakládání s ní.
10. Na základě těchto důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, že podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 9.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 13. 3. 2024
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu