7 Td 8/2025-825
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 18. 2. 2025 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného M. S. vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 2 T 1/2025, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.
1. Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 podal dne 2. 1. 2025 k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 obžalobu na obviněného M. S. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. c) tr. zákoníku.
2. Trestné činnosti se měl obviněný dopustit tím, že v úmyslu sebe obohatit v rámci celosvětové sítě internet, nejméně v době od měsíce listopadu roku 2021 do měsíce února roku 2022, umísťoval na různé inzertní sítě a diskuzní fóra registrované na území České republiky a Slovenska podvodné inzerce s nabídkou zprostředkování falešných certifikátů o očkování proti nemoci COVID-19, přičemž následně po oslovení ze strany zájemců od těchto požadoval za zprostředkování falešného certifikátu COVID-19 prostřednictvím emailové komunikace úhradu finančních částek prostřednictvím služeb PayPal nebo anonymního kupónu PaySafe, avšak po úhradě zájemci s těmito přestal komunikovat a žádné certifikáty jim nedodal, kdy uvedeného jednání se dopustil prostřednictvím komunikace z jeho emailové schránky XY v celkem 22 případech popsaných v obžalobě, přičemž měl způsobit škodu v celkové výši 74.700 Kč a uvedeného jednání se měl dopustit za situace, v rámci které byl na území České republiky, usnesením vlády České republiky ze dne 25. listopadu 2021 č. 1065, vyhlášen, v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro území České republiky, nouzový stav na dobu 30 dnů od 00:00 hodin dne 26. listopadu 2021 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky, tedy v době extrémně škodlivého stavu, v rámci kterého je potřeba směřovat veškeré lidské zdroje právě a toliko k odstranění tohoto extrémně škodlivého stavu.
3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. 1. 2025, č. j. 2 T 1/2025-813, byla věc podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Obvodní soud pro Prahu 5 uvedl, že není místně příslušný k projednání věci, neboť z obsahu spisového materiálu nevyplývá, že by se obviněný dopustil trestněprávně relevantního jednání v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5 a ani v tomto obvodu nedošlo k trestněprávně relevantnímu následku. V obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5 se nenachází ani místo, kde vznikla škoda, neboť se žádný z poškozených v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5 nezdržoval, ani se v tomto obvodu nenachází místo, kde se obviněný měl obohatit. Poškozené osoby mají svá bydliště na různých místech ČR bez spojitosti s obvodem Prahy 5. Platby ze strany poškozených pak probíhaly prostřednictvím anonymních kupónů PaySafe (tzv. online platba v „hotovosti“) či přes „elektronickou peněženku“ PayPal. Projednávaná trestná činnost měla být dle soudu páchána nikoli v obvodu Prahy 5, ale vzhledem ke způsobu páchání trestné činnosti lze usuzovat, že se jí obviněný měl dopouštět z místa svého tehdejšího bydliště v Brně (XY XY, Brno), které spadá do obvodu Městského soudu v Brně.
4. Nejvyšší soud jako soud příslušný ve smyslu § 24 tr. ř. z podnětu citovaného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 posoudil na podkladě spisového materiálu otázku místní příslušnosti a dospěl k závěru, že obžaloba byla podána u soudu, který není místně příslušný k projednání věci obviněného.
5. Nejprve je vhodné uvést, že ustanovení § 18 tr. ř. v odstavci 1 a 2 uvádí hlediska, podle nichž se určuje místní příslušnost. V odstavci 1 je uvedeno jako základní místo spáchání činu a v odstavci 2 další hlediska, jimiž jsou místo kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, která jsou rovnocenná, anebo místo, kde trestný čin vyšel najevo. Tato hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Příslušnost podle místa spáchání má přednost před ostatními pravidly, která nastupují hierarchicky v případě, že nelze použít předchozí kritérium.
6. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Místem spáchání trestného činu podvodu, je-li v daném případě distančním deliktem, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil.
7. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v dané věci jedná o distanční delikt, v jehož rámci měl obviněný vůči poškozeným odběratelům jednat podle obžaloby klamavě, resp. uvést je v omyl (prostřednictvím inzerce na internetu a emailu) příslibem dodání certifikátu o očkování proti nemoci COVID-19, přičemž od těchto vylákal platby, které probíhaly prostřednictvím anonymních kupónů PaySafe (tzv. online platba v „hotovosti“) či přes „elektronickou peněženku“ PayPal, aniž by předmětné certifikáty poškozeným dodal, s úmyslem se obohatit. Současně mělo jít o distanční delikt, za situace, kdy osoby uváděné pachatelem v omyl se nacházely na jiném místě, než bylo místo, kde se nacházel obviněný, přičemž obě tato místa byla místem spáchání trestného činu, stejně jako místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil.
8. Jak dále, pokud jde o konkrétní lokalizaci zmíněných momentů, vyplývá z obsahu spisového materiálu, zejména z výpovědí poškozených, měla komunikace mezi poškozenými a obviněným probíhat pouze prostřednictvím emailové komunikace nebo na diskuzních fórech. Obviněný se k vytýkanému jednání doznal. Ze spisového materiálu vyplývá, že obviněný se měl dopouštět projednávané trestné činnosti (komunikace s klienty, komunikace v rámci diskuzního fóra na internetu) z místa svého tehdejšího bydliště v Brně mimo jiné na adrese XY XY, Brno, které spadá do obvodu Městského soudu v Brně, což vyplývá např. z úředního záznamu o vyhodnocení telekomunikačního provozu č. 1. 305-306, 341-345 (kdy se obviněný připojoval na internet a komunikoval prostřednictvím buněk 02 a T-Mobile právě ze svého bydliště), výsledků provedené domovní prohlídky na adrese XY XY, Brno na č. l. 49-52 (při které byly zajištěny věci doličné – zejm. elektronická zařízení a finanční hotovost), jakož i ze samotné výpovědi obviněného učiněné v přípravném řízení (č. l. 25-27). O místní příslušnosti Městského soudu v Brně tedy není pochyb, jelikož se zde nachází místo, kde uvedl poškozené v omyl a obohatil se.
9. Pokud jde o poškozené, nebylo policejním orgánem zjišťováno, kde majetkové dispozice provedli a kde došlo ke vzniku škody. Poškození mají svá bydliště na různých místech ČR bez spojitosti s obvodem Prahy 5. Platby ze strany poškozených pak probíhaly prostřednictvím anonymních kupónů PaySafe (tzv. online platba v „hotovosti“) či přes „elektronickou peněženku“ PayPal, což vyplývá z jejich výpovědí.
10. Je tak především zřejmé, že obžaloba byla podána u místně nepříslušného soudu (Obvodního soudu pro Prahu 5). Je namístě konstatovat, že k naplnění objektivní stránky trestného činu ve formě uvedení v omyl došlo na území města Brna (kde jednal obviněný a došlo k obohacení). Dovozovaným jednáním obviněného mělo dojít také k následku, a to ke škodě na majetku poškozených, kteří mají bydliště na různých místech České republiky, v obvodech různých soudů, kde byl tedy trestný čin ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. také spáchán, nikoliv však v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5. Ačkoliv by tedy v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, Nejvyšší soud rozhodl, že podle § 24 odst. 1 tr. ř. místně příslušný k projednání věci je Městský soud v Brně, neboť v jeho obvodu mělo dojít k jednání obviněného a jeho obohacení a měl být zde tudíž ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. v obvodu tohoto soudu trestný čin spáchán.
11. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 18. 2. 2025
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu