7 Tdo 1029/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. 8. 2006 o dovolání, které
podal obviněný V. M., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3.
2006, sp. zn. 8 To 129/2006, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu
2 pod sp. zn. 6 T 162/2005, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .
Obviněný V. M. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. 8 To 129/2006,
jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního
soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 1. 2006, sp. zn. 6 T 162/2005. Výrok o zamítnutí
odvolání napadl v rozsahu zahrnujícím rozhodnutí o vině. Odkázal na důvod
dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy rozhodly o
jeho vině jen na podkladě dvou nepřímých důkazů. Domáhal se toho, aby Nejvyšší
soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Městskému soudu v Praze věc v
potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je
uveden v § 265b tr. ř.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí
spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně
právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho
hmotně právní posouzení. Jde o aplikaci hmotného práva, tj. trestního zákona,
na skutkový stav, který zjistil soud, neboli o podřazení skutkových zjištění
soudu pod ustanovení hmotného práva, tj. trestního zákona. Podstatné je, že
předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání
proto lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky
trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Vytýkat je tedy možné p r á v
n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem, avšak není možné
vytýkat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti
tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových
zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, tj. tou,
kterou prosazuje dovolatel, a teprve v návaznosti na to usilovat o jiné právní
posouzení. Námitky proti skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud
hodnotil důkazy a jaké skutkové závěry z nich vyvodil, proti tomu, jak
postupoval při dokazování, apod., jsou mimo rámec zákonného dovolacího důvodu,
neodpovídají mu a nejsou pod něj podřaditelné. Dovolání jako mimořádný opravný
prostředek je koncipováno z hlediska důvodů tak, že nepřipouští, aby jeho
cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí.
V posuzovaném případě byl obviněný uznán vinným trestným činem loupeže podle §
234 odst. 1 tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Obvodního
soudu pro Prahu 2, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Městský soud v
Praze, spočíval v podstatě v tom, že obviněný V. M. dne 27. 6. 2005 kolem 9:30
hodin v P., se v prodejně mobilních telefonů zajímal o vystavený mobilní
telefon, a když prodavač J. Š. otevíral vitrínu, zezadu ho udeřil revolverem do
oblasti pravého ucha, až poškozený upadl na břicho na zem, přikázal mu, aby
zůstal ležet, mířil na něj střelnou zbraní, otevřel dvířka vitríny a u další,
kterou nemohl otevřít, rozbil sklo, zmocnil se nejméně devatenácti mobilních
telefonů v hodnotě 67.050,- Kč a asi tří přídavných fotoaparátů k mobilním
telefonům a zpod pultu odcizil finanční hotovost v nezjištěné výši a několik
dobíjecích kuponů.
Obviněný neuplatnil žádné námitky v tom směru, že by uvedenými skutkovými
zjištěními nebyly naplněny znaky trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr.
zák. Pouze takto pojaté námitky by korespondovaly s dovolacím důvodem podle §
265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání na ryze skutkových
námitkách, jimiž se snažil zpochybnit zjištění soudů, že je osobou totožnou s
pachatelem činu, a způsob, jímž soudy hodnotily důkazy provedené ohledně této
otázky. Smyslem těchto námitek bylo to, aby obviněný prosadil svou vlastní
verzi skutkového stavu založenou na obhajobě, kterou prezentoval již v původním
řízení a podle které byl v době činu na jiném místě, takže nebyl pachatelem
činu. Tím se obviněný ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu. Obviněný
sice takový důvod formálně deklaroval, ale uplatnil námitky, které ho obsahově
nenaplňují.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení
podle § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr.
ř. takto rozhodl v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. srpna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec