7 Tdo 1119/2016-21
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 31. srpna 2016 v Brně dovolání obviněného A. K., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 9 To 122/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 36 PP 19/2016, a rozhodl takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného A. K. odmítá.
Okresní soud v Sokolově usnesením ze dne 10. 3. 2016, sp. zn. 36 PP 19/2016, zamítl podle § 88 odst. 1, 4 tr. zákoníku žádost odsouzeného A. K. (dále zpravidla jen „obviněný“) o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v trvání devíti roků, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 10 T 1/2010, za zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 9 To 122/2016, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl jako nedůvodnou stížnost obviněného A. K., kterou podal proti usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení Krajského soudu v Plzni podal obviněný A. K. prostřednictvím obhájce Mgr. Zdeňka Ptáčka, včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl v něm, že jeho pobyt na svobodě není pro společnost nebezpečný a splnil všechny podmínky pro podmíněné propuštění, protože má možnost žít v Ruské federaci, kde má zajištěnou práci a bydlení. Obviněný také vytkl soudu, že napadené usnesení není v souladu s Listinou základních práv a svobod a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a dalšími mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, kterými je Česká republika vázána a rozhodnutí soudu považuje za diskriminační.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu Plzni ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 9 To 122/2016 a zrušil i další rozhodnutí obsahově na ně navazující, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce uvedl k dovolání obviněného, že dovolání není přípustné podle § 265a odst. 1 tr. ř. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) zjistil, že dovolání bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má v podstatě obligatorní náležitosti dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.
Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. jsou taxativně vyjmenována rozhodnutí, která zákon považuje za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání. Podle § 265a odst. 2 tr. ř. rozhodnutím ve věci samé se rozumí a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, případně ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn, c) usnesení o zastavení trestního stíhání, d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu, e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření, f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, g) usnesení o schválení narovnání, nebo h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g)
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovoláním obviněného bylo napadeno rozhodnutí, proti kterému zákon dovolání nepřipouští. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 9 To 122/2016, proti němuž dovolání směřuje, není rozhodnutím uvedeným v ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř. Dovolání proti němu je vyloučeno.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je nepřípustné, a proto dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2016 JUDr. Jindřich Urbánek předseda senátu