7 Tdo 1228/2014-25
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 17. prosince 2014 v
Brně dovolání obviněného Z. L. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 9. 6. 2014, sp. zn. 10 To 99/2014, v trestní věci vedené u
Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 2 T 189/2013, a rozhodl t a k t o :
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j í usnesení Krajského soudu v
Hradci Králové ze dne 9. 6. 2014, sp. zn. 10 To 99/2014, a rozsudek Okresního
soudu v Semilech ze dne 4. 2. 2014, sp. zn. 2 T 189/2013.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se současně zrušují také další rozhodnutí
na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo
zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Semilech p ř i k a z
u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Okresní soud v Semilech rozsudkem ze dne 4. 2. 2014, sp. zn. 2 T
189/2013, uznal obviněného Z. L. (dále zpravidla jen „obviněný“) vinným
přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm.
a) tr. zákoníku. Podle § 337 odst. 3 tr. zákoníku jej odsoudil k trestu odnětí
svobody v trvání osmnácti měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst.
1 tr. zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu osmnácti měsíců.
Podle skutkových zjištění soudu obviněný spáchal tento přečin tím, že
dne 5.5.2010 podal na regionálním odboru Státního zemědělského intervenčního
fondu (dále jen „SZIF“) v S. , B. Jednotnou žádost o dotaci pro rok 2010, kdy
v této žádosti jako bankovní spojení pro účely vyplacení dotace uvedl bankovní
účet č. ....... vedený u Komerční banky, a. s., na jeho osobu, následně však
vědom si skutečnosti, že finanční prostředky na bankovním účtu č. .......
vedeném u GE Money Bank, a. s., zahrnující mimo jiné i již dříve vyplacené
dotace SZIF byly dne 13. 4. 2010 jmenovanou bankou poukázány na bankovní účet
Exekutorského úřadu Kutná Hora, Jána Locka – soudního exekutora, a to na
základě usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 5. 9. 2006, č.j. O Nc
1880/2006-6, s právní mocí dne 26. 4. 2007, kterým byla nařízena exekuce na
jeho majetek a majetek E. L. , k uspokojení pohledávky oprávněné GRANT
BOHEMIA, s. r. o., IČ: 25950126, se sídlem Palackého náměstí 56, Polička - ve
výši 3.803.500,- Kč s příslušenstvím, když provedením exekuce byl pověřen
soudní exekutor Ján Locek, se sídlem Šultysova 154-5, Kutná Hora, a na základě
exekučního příkazu soudního exekutora Jána Locka ze dne 22. 1. 2010, č.j. 092
EX 140/06-43, s právní mocí dne 2. 4. 2010, jež mu byl doručen dne 25. 3. 2010,
oznámil dne 27. 10. 2010 na tomtéž odboru SZIF změnu bankovního spojení, když
jako bankovní spojení uvedl bankovní účet č. .......... vedený u České
spořitelny, a. s., na jméno D. Ch. , následně dne 20. 4. 2011 podal na
uvedeném odboru SZIF Jednotnou žádost o dotaci pro rok 2011, kdy již jako
bankovní spojení uvedl bankovní účet D. Ch. , a dne 15. 5. 2012 podal na
uvedeném odboru SZIF Jednotnou žádost o dotaci pro rok 2012, když jako bankovní
spojení uvedl bankovní účet č. ........ vedený u České spořitelny, a. s., na
jméno A. Ch. , přičemž mu byla po splnění podmínek stanovených příslušnými
právní předpisy takto poukázána Státním intervenčním fondem na bankovní účet
č. .......... vedený u České spořitelny, a. s., dne 10. 11. 2010 částka ve výši
209.143,71,- Kč, dne 14. 12. 2010 částka ve výši 205.801,35,- Kč, dne 27. 1.
2011 částka ve výši 36.055,08,- Kč, dne 17. 3. 2011 částka ve výši 207.219,81,-
Kč, dne 8. 11. 2011 částka ve výši 198.910,41,- Kč, dne 5. 12. 2011 částka ve
výši 236.668,28,- Kč, dne 26. 1. 2012 částka ve výši 8.263,56,- Kč, dne 1. 3.
2012 částka ve výši 197.072,70,- Kč, a na bankovní účet č. ......... vedený u
České spořitelny, a. s., dne 8. 11. 2012 částka ve výši 133.362,61,- Kč, dne 4.
12. 2012 částka ve výši 133.362,61,- Kč, dne 23. 1. 2013 částka ve výši
198.252,39,- Kč, dne 17. 4. 2013 částka ve výši 7.924,56,- Kč, a tyto finanční
prostředky byly následně oprávněnými osobami z účtu vybrány, čímž způsobil, že
výše uvedené finanční prostředky v celkové výši 1.772.036,80,- Kč nemohly být
použity na úhradu exekuce, když vymáhaná pohledávka nemohla být uspokojena ani
z jiného majetku povinných Z. L. a E. L.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 9. 6. 2014, sp. zn. 10
To 99/2014, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané
proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal obviněný
prostřednictvím svého obhájce Mgr. Štěpána Janáče včas dovolání opírající se
dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Poukázal na to, že v
jeho případě se jednalo o zemědělské dotace, které samy o sobě nemohou být
exekučně postiženy, soudní exekutor může postihnout pouze finanční prostředky,
které žadatel na základě dotací získá. Uvedl, že žadatel o zemědělskou dotaci
může uvést a případně měnit bankovní spojení pro zaslání dotace jen do doby
vydání rozhodnutí o dotaci. Z toho je podle jeho názoru zřejmé, že není možné,
aby žadatel měnil bankovní spojení v době, kdy je již rozhodnuto o přidělení
dotace. V této trestní věci proto nedošlo k tomu, že by změnil číslo bankovního
účtu pro již přiznanou dotaci, jak se odvolací soud nesprávně a v rozporu s
provedeným dokazováním domnívá. Namítl, že odvolací soud nesprávně vycházel z
předpokladu, že zemědělská dotace je očekávaným příjmem. Poukázal na to, že na
zemědělskou dotaci není nárok, její přidělení závisí pouze na posouzení žádosti
Státním zemědělským intervenčním fondem. Uvedl, že v době podání žádosti o
přidělení dotace se nemůže jednat o očekávaný příjem, a už vůbec se nemůže
jednat o majetkovou hodnotu či dokonce majetek. Za majetkovou hodnotu lze
dotaci považovat až v okamžiku, kdy je o ní pravomocně rozhodnuto. Pokud tedy
změnil číslo bankovního spojení pro výplatu dotace v době před rozhodnutím o
dotaci, nemůže být taková změna bankovního spojení považována za dispozici s
majetkem, neboť žádným majetkem plynoucím z dotace v této době nedisponoval.
Uvedl, že možný budoucí příjem nelze považovat za majetkovou hodnotu. Dále
namítl, že fakticky nebyl seznámen s usnesením o nařízení exekuce. Usnesení mu
bylo doručeno pouze zákonnou fikcí, což sice mělo za následek nabytí právní
moci tohoto usnesení, nicméně trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a
vykázání podle § 337 tr. zákoníku vyžaduje úmyslné zavinění, což v tomto
případě nutně předpokládá prokazatelné seznámení obviněného se zahájením
exekučního řízení a také řádné poučení o případných následcích plynoucích z
nedodržení tohoto usnesení. Poukázal na to, že byl soudy obou stupňů odsouzen
nikoliv za neoprávněnou dispozici se svým majetkem, ale za jednání spočívající
v neposkytnutí součinnosti soudnímu exekutorovi k uspokojení exekučně vymáhané
pohledávky formou směrování možných budoucích příjmů do sféry vlivu soudního
exekutora. Takovou zákonnou povinnost však obviněný neměl a ani mít nemohl,
neboť povinnému v exekučním řízení není zákonem uložena.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř.
zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 6. 2014, sp. zn. 10
To 99/2014, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci
Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že námitce
obviněného, že jeho případné trestné jednání se může vztahovat pouze na
dispozici s vyplacenými finančními prostředky z poskytnuté dotace, nelze
přikládat odpovídající právní relevanci s ohledem na podstatu jednání
obviněného, které se bezprostředně netýká odstranění takových finančních
prostředků z jeho majetku. Jeho jednání se totiž vztahuje na jinou majetkovou
hodnotu, za kterou se v tomto případě považuje jeho majetkové právo na výplatu
dotačních finančních prostředků na účet vedený na jeho jméno. Obviněný finanční
prostředky odstranil tak, že je nechal poukázat na účty jiných osob, ačkoliv si
byl vědom, že exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu
nebude moci být za podmínek § 303 a násl. o. s. ř. uskutečněn, neboť takový
způsob výkonu rozhodnutí lze realizovat pouze z účtu povinného, tedy z účtu
vedeného na jeho osobu. Uvedl proto, že je namístě odmítnout námitku
obviněného, že ve věci žádosti o dotaci nelze sdělení změny bankovního účtu
považovat za dispozici s majetkem či nakládání s pohledávkou. Obviněný sice
správně uvedl, že v době podání žádosti o dotaci žádný jeho majetkový nárok
neexistoval. S ohledem na jeho předcházející kladnou zkušenost s rozhodnutím o
takové žádosti, lze přisvědčit závěru odvolacího soudu, že se jednalo o takový
příjem, u nějž mohl reálně očekávat, že bude zahrnut do majetkových aktiv jeho
bankovního účtu.
Obviněný v souvislosti s uplatněním Jednotných žádostí o dotaci za léta 2011 až
2012 uvedl účty svých příbuzných, ze kterých již nemohly být prostředky
zabaveny ve prospěch oprávněného věřitele. Přisvědčit nelze ani důvodnosti té
části námitek obviněného, že v odvolacím řízení nebyla akceptována jeho
obhajoba, že jako povinný nebyl dokonce ani obeznámen s nařízením exekuce a že
tedy na jeho straně není dáno úmyslné zavinění. Jeho povědomí o tom, že byl
vydán exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z jeho účtu u
peněžního ústavu a na jehož podkladě také jednal, vyplynulo ze skutečnosti, že
mu takový právní titul pro uskutečnění dotčené části vykonávacího řízení byl
oznámen doručením do vlastních rukou, jak je zřejmé z příslušného poštovního
dokladu. Závěrem shrnul, že je nutné odmítnout obhajobu obviněného, že byl v
této trestní věci odsouzen za pouhé neposkytnutí součinnosti soudnímu
exekutorovi při uspokojení exekučně vymáhané pohledávky, neboť z jeho způsobu
nakládání s majetkovou hodnotou, které se exekuční řízení týkalo, je bez
důvodných pochybností zřejmé, že ji odstranil a tím zmařil výkon úředních
rozhodnutí označených ve skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního
stupně, která byla vydána v rámci vykonávacího řízení vedeného proti němu a
jeho manželce.
Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i
odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl dovolání jako zjevně neopodstatněné, a souhlasil
s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je
přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako
osobou oprávněnou [§ 265d odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze
podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti
dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud neodmítl dovolání podle § 265i odst. 1 tr. ř., a proto přezkoumal
podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí,
proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání,
jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. Po přezkoumání shledal,
že dovolání obviněného Z. L. je důvodné. Vycházel přitom z následujících
skutečností.
Přečin maření výkonu rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 tr.
zákoníku spáchá ten, kdo zmaří nebo podstatně ztíží výkon rozhodnutí soudu nebo
jiného orgánu veřejné moci tím, že zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou,
zatají, zcizí nebo odstraní věc nebo jinou majetkovou hodnotu, které se takové
rozhodnutí týká.
Jinou majetkovou hodnotou se rozumí majetkové právo nebo jiná penězi
ocenitelná hodnota, která není věcí a nevztahují se na ni ustanovení o věcech
podle § 134 odst. 1 tr. zákoníku.
Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že obviněný zmařil výkon rozhodnutí
orgánu veřejné moci tím, že odstranil majetkovou hodnotu, které se takové
rozhodnutí týkalo.
Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu peněžního ústavu podle
§ 303 odst. 1 o. s. ř. lze nařídit ohledně pohledávky povinného z běžného,
vkladového nebo jiného účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu
působícího v tuzemsku, nestanoví-li zákon jinak. Podle rozhodnutí publikovaného
pod č. 4/2001 Sb. rozh. občanskoprávních výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky
z účtu u peněžního ústavu podle ustanovení § 303 a násl. o. s. ř. může být
nařízen a proveden jen u pohledávky z účtu, jehož majitelem je povinný. Jiná
pohledávka z účtu není způsobilým předmětem tohoto výkonu rozhodnutí, i kdyby
na účet byly vloženy peněžní prostředky povinného, případně peněžní prostředky
patřící do společného jmění manželů (povinného a majitele účtu). Manžel
majitele účtu není účastníkem řízení o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z
tohoto účtu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2000, sp. zn. 21 Cdo
1774/99).
Podle § 310 o. s. ř. předpisy vylučující nebo omezující použití
pohledávek z účtu u peněžního ústavu k jinému než stanovenému účelu nejsou
dotčeny ustanoveními o přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu.
Ve smyslu ustanovení § 310 o. s. ř. nejsou soudním výkonem rozhodnutí
přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu postiženy peněžní prostředky
uložené na účet peněžního ústavu (banky), o nichž právní předpisy stanoví, že
mohou být použity jen k určitému účelu (např. dotace ze státního rozpočtu
republiky), ledaže by byla vymáhána pohledávka, k jejíž úhradě mají být (v
souladu se svým účelovým určením) použity (srov. č. 13/1998 Sb. rozh.
občanskoprávních).
V trestní věci obviněného jde o zemědělské dotace poskytované na
základě zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o
změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 1 odst. 2
písm. a) tohoto zákona Státní zemědělský intervenční fond rozhoduje o
poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace. Podle § 11
téhož zákona fond poskytuje dotace v souladu s tímto zákonem, zákonem o
zemědělství, nařízeními vlády vydanými k jejich provedení a podle přímo
použitelných předpisů evropských společenství upravujících financování společné
zemědělské politiky. Navazujícím předpisem je nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o
podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí
zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění
agroenvironmentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů.
Dotace poskytované podle nařízení vlády č. 242/2004 Sb. a nařízení
vlády č. 144/2005 Sb. jsou výdaji státního rozpočtu; na dotaci (nebo návratnou
finanční výpomoc) není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví
jinak, přičemž vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné
finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které mimo jiné obsahuje účel, na
který je poskytovaná částka určena. O poskytnutí dotací rozhoduje Státní
zemědělský intervenční fond, splňuje-li žadatel stanovená kritéria; v případě
porušení podmínek pro poskytnutí dotací stanoví obě citovaná nařízení vlády
povinnost dotace zcela či zčásti vrátit (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.
7. 2010, sp. zn. 20 Cdo 3454/2008). Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí poukázal
na to, že soud prvního stupně s odkazem na § 3 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), ve znění pozdějších předpisů, podle nějž se dotací rozumí peněžní
prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu
poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel, a na § 65 zákona
č. 120/2001 Sb., § 310 a § 317 o. s. ř. dospěly k závěru, že jsou-li z výkonu
rozhodnutí (exekuce) vyloučeny prostředky uložené na účtu u banky poskytnuté ze
státního rozpočtu, které jsou účelově určeny (účelové dotace), jsou z výkonu
rozhodnutí přikázáním jiných peněžitých pohledávek pojmově vyloučeny také
pohledávky, které vyplácí Státní zemědělský intervenční fond (§ 11 odst. 1
zákona č. 256/2000 Sb.) podle nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách
provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství
spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění
agroenvironmentálních opatření) a podle nařízení vlády č. 144/2005 Sb., o
stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské
půdy pro kalendářní roky 2005 a 2006, neboť jde také o účelově určené peněžní
prostředky vyplácené ze státního rozpočtu; je tedy vyloučeno, aby se těmito
ryze účelovými prostředky hradily dluhy povinného zcela nesouvisející s daným
účelem dotace.
Dále uvedl, že podle § 3 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), ve znění pozdějších předpisů, se dotací rozumí peněžní prostředky
státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté
právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Nejvyšší soud v této věci
shledal nesprávným závěr odvolacího soudu, že dotace poskytované žadatelům
podle nařízení vlády č. 242/2004 Sb. a nařízení vlády č. 144/2005 Sb. Státním
zemědělským intervenčním fondem ze státního rozpočtu nejsou účelově určeny a že
„podléhají exekuci jen ze dvou pětin“ (§ 318 o. s. ř.).
Nejvyšší soud dále ve zmíněném rozhodnutí dospěl k závěru, že jsou-li
dotace poskytované žadatelům podle citovaných vládních nařízení Státním
zemědělským intervenčním fondem účelově určenými, nelze exekuci v souladu s §
310 o. s. ř. provést podle § 312 a násl. o. s. ř. a ani podle § 303 a násl. o.
s. ř. Věci se týká i nařízení komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. 6. 2006,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud
jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní
závěrky EZZF a EZFRV, přílohy č. 1 čl. 2 písm. B) – postupy týkající se plateb,
podle něhož agentura zavede všechny nezbytné postupy s cílem zajistit, aby byly
platby uskutečňovány pouze na bankovní účet žadatele nebo jeho zplnomocněného
zástupce.
Nejvyšší soud zjistil, že soud prvního stupně ani soud odvolací věc z
těchto hledisek neposuzovaly. Odvolací soud v napadeném rozhodnutí zmínil, že
nárok na poskytnutí dotace ze zvláštních fondů lze podle přesvědčení soudu za
splnění požadovaných podmínek pokládat za majetkovou hodnotu, že se nejedná o
prostředky účelově vázané a příjmy z těchto dotací je možno exekuovat poté, co
dojdou do sféry vlivu obviněného, resp. na jeho účet. Označení cizího účtu jako
místa, kam mají ,,dorazit“ jeho očekávané příjmy, lze považovat podle
přesvědčení soudu za dispozici s majetkem, resp. odstranění části majetku
(příjmu) z dosahu exekutora. Soudy též vycházely z toho, že obviněný změnil dne
27. 10. 2010 bankovní spojení, na které mu měla být vyplacena dotace. V
oznámení o změně bankovního spojení žadatele (č. l. 54 spisu) uvedl účet
č. ......... vedený u České spořitelny, a. s., na jméno D. Ch. (srov.
oznámení banky na č.l. 73 spisu). Obviněný dále podal žádost o dotaci pro rok
2011 dne 20. 4. 2011, ve které uvedl jako bankovní spojení pro výplatu dotace
účet č. ....... vedený u České spořitelny, a. s., na jméno D. Ch. Obviněný
podal také žádost o dotaci pro rok 2012 dne 15. 5. 2012, ve které uvedl jako
bankovní spojení pro výplatu dotace účet č. ......... vedený u České
spořitelny, a. s., na jméno A. Ch. (srov. oznámení banky na č.l. 136 spisu).
V trestním spisu Okresního soudu v Semilech sp. zn. 2 T 189/2013, chybí
rozhodnutí o přidělení dotací pro léta 2010 až 2012. Přitom změnu čísla účtu,
na kterou má být dotace poukázána, je možno provést jen do rozhodnutí o
přidělení dotace.
Nejvyšší soud z těchto důvodů podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil
rozhodnutí soudů obou stupňů, zrušil také rozhodnutí na zrušená rozhodnutí
obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla
podkladu, a podle § 265l tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Semilech, aby věc v
potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Soud prvního stupně se při novém projednání věci bude zabývat
především obhajobou obviněného, kterou uplatnil již v odvolání a následně v
dovolání, a to, zda zemědělské dotace poskytované obviněnému Státním
zemědělským intervenčním fondem mohou být postiženy výkonem rozhodnutí formou
přikázání pohledávky či nikoliv. Dokazování zaměří též na to, zda byl jednáním
obviněného naplněn znak žalovaného přečinu spočívající v tom, že pachatel
,,odstraní majetkovou hodnotu, které se týká výkon rozhodnutí“. Neopomene
vyložit, co považuje za majetkovou hodnotu při výkonu rozhodnutí v této věci.
Objasní také, kdy Státní intervenční fond rozhodl o jednotlivých dotacích pro
obviněného v létech 2010 až 2012. Takto zjistí, zda obviněný skutečně po
rozhodnutí o přidělení zemědělských dotací uvedl Státnímu zemědělskému
intervenčnímu fondu jiná bankovní spojení, konkrétně čísla bankovních účtů D.
Ch. , a A. Ch. Na základě takto doplněného dokazování, pokud se neobjeví
potřeba provést další důkazy, ve věci znovu rozhodne.
Soud prvního stupně je při novém projednání a rozhodnutí věci podle
§ 265s odst. 1 tr. ř. vázán právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud v
tomto usnesení a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení
Nejvyšší soud nařídil. Protože rozhodnutí napadené dovoláním bylo zrušeno jen v
důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít
ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch ( § 265s odst. 2 tr. ř.).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. prosince 2014
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek