7 Tdo 1234/2011 - 12
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 5. 10. 2011 o dovolání obviněné N. G. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 7 To 76/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 6 T 3/2011 t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné N. G. o d m í t á.
Obviněná N. G. podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 7 To 76/2011, jímž byla podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnuta její odvolání a odvolání státního zástupce proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. 6 T 3/2011. Výrok o zamítnutí svého odvolání napadla s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Namítla, že pokud Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl její odvolání, protože ho podala poté, co se ho v hlavním líčení po vyhlášení rozsudku nejprve vzdala, pak mělo být vzato v úvahu, že toto své prohlášení vzápětí opravila tak, že podává odvolání. Další námitky uplatnila ve vztahu k meritorní správnosti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci byl uplatnitelný jen dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a že z hlediska tohoto dovolacího důvodu je dovolání zjevně neopodstatněné.
Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat mimo jiné tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
V ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. jsou vymezeny dvě varianty dovolacího důvodu.
První varianta je vymezena dikcí „bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“. Tato varianta se vztahuje na případy, kdy odvolací soud zamítl odvolání z důvodů p r o c e s n í povahy, tj. podle § 253 odst. 1 tr. ř. proto, že odvolání bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Základním rysem těchto rozhodnutí je to, že odvolací soud zamítl odvolání, aniž by rozsudek soudu prvního stupně meritorně přezkoumal podle § 254 odst. 1 tr. ř. Pokud je toto rozhodnutí odvolacího soudu chybné, znamená to, že obviněnému byl odňat přístup k druhé instanci. Účelem dovolání pak je umožnit obviněnému, aby dosáhl meritorního přezkoumání rozsudku soudem druhého stupně, tj. odvolacím soudem. Proto není tato varianta dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spojena s žádným dalším dovolacím důvodem. Žádný další dovolací důvod nelze v rámci uvažované varianty dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ani uplatňovat, zejména ne na adresu rozsudku soudu prvního stupně, protože tento rozsudek nebyl odvolacím soudem přezkoumáván.
Druhá varianta je vymezena dikcí „bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku a v řízení tomuto rozhodnutí předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)“. Tato varianta se vztahuje na případy, kdy odvolací soud zamítl odvolání jako nedůvodné podle § 256 tr. ř., a to po meritorním přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně postupem podle § 254 odst. 1 tr. ř. V těchto případech je třeba dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spojit ještě s některým z dalších dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Aplikují – li se uvedené zásady na posuzovaný případ, je z toho zřejmá přípustnost dovolání jen podle první varianty ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl odvolání obviněné podle § 253 odst. 1 tr. ř., tj. bez meritorního přezkoumání rozsudku. Učinil tak na podkladě zjištění, že odvolání bylo podáno osobou, která se odvolání výslovně vzdala. Pro tento závěr měl Krajský soud v Ústí nad Labem odpovídající podklad v protokole o hlavním líčení a shodně s ním i v záznamech státního zástupce přítomného při hlavním líčení (zvukový záznam o průběhu hlavního líčení nebyl pořízen). Obviněná sama nenamítala nic proti zjištění, že se po vyhlášení rozsudku výslovně vzdala odvolání. Pro úplnost lze jen dodat, že prohlášení, jímž se výslovně vzdala odvolání, obviněná učinila poté, co ji samosoudce Okresního soudu v Litoměřicích poučil o právu podat odvolání, a za přítomnosti obhájce, s nímž měla možnost se poradit. Jinak je třeba poznamenat, že odvolání se za tohoto stavu výslovně vzdal i státní zástupce. Své rozhodnutí vzdát se odvolání obviněná změnila s dodatkem, že si to rozmyslela, a za této situace státní zástupce prohlásil, že také on podává odvolání. Nešlo tedy o to, že by se obviněná vyjádřila nepřesně, nejasně, nechtěně apod. a že by se jen „vzápětí opravila“, jak uvedla v dovolání. O vyjádření obviněné, že se vzdává odvolání, nelze mít žádných pochyb, stejně tak jako o jeho účincích, které spočívaly mimo jiné v tom, že pozdější odvolání obviněné se stalo odvoláním podaným „osobou, která se odvolání výslovně vzdala“, jak to předvídá ustanovení § 253 odst. 1 tr. ř. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v souladu s tímto ustanovením, pokud odvolání obviněné zamítl, aniž rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích přezkoumal podle § 254 odst. 1 tr. ř.
Napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem evidentně bylo učiněno při splnění procesních podmínek stanovených zákonem pro takové rozhodnutí.
Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněné, pokud bylo podáno s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. K té části dovolání, která se opírala o ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., Nejvyšší soud nepřihlížel, protože z tohoto důvodu a s námitkami směřujícími proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích, obviněná nemohla dovolání v této věci podat.
Poučení : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. října 2011
Předseda senátu : JUDr. Petr Hrachovec