7 Tdo 1259/2012-31
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 24. října 2012 dovolání,
které podal obviněný G. S. R., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
28. 6. 2012, sp. zn. 67 To 219/2012, v trestní věci vedené u Obvodního soudu
pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 18/2012, a rozhodl t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .
Obviněný G. S. R.(dále jen: „obviněný“) byl rozsudkem Obvodního soudu
pro Prahu 1 uznán vinným pokračujícím zločinem neoprávněného opatření, padělání
a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku ve stadiu
pokusu podle § 21 tr. zákoníku jako spolupachatel podle § 23 tr. zákoníku a
přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
podle § 234 odst. 2 tr. zákoníku jako spolupachatel podle § 23 tr. zákoníku. Za
tyto trestné činy byl odsouzen podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku k trestu
vyhoštění na dobu deseti let a podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k
trestu propadnutí věcí uvedených ve výroku rozsudku. Obviněný nepodal odvolání
proti tomuto rozsudku. Odvolání podala v jeho neprospěch státní zástupkyně
proti výroku o trestu.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 67 To 219/2012, k
odvolání státní zástupkyně podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil
rozsudek napadený odvoláním jen ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř.
znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině odsoudil obviněného podle §
234 odst. 3 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí
svobody na tři roky a podle § 56 odst. 1 tr. zákoníku zařadil obviněného pro
výkon trestu do věznice s dozorem. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku
obviněnému uložil trest vyhoštění na dobu deseti let a podle § 70 odst. 1 písm.
a) tr. zákoníku mu dále uložil trest propadnutí věci, a to věcí uvedených ve
výroku rozsudku.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého
obhájce včas u příslušného soudu dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1
písm. g) tr. ř., které má obsahové náležitosti dovolání stanovené v § 265f
odst. 1 tr. ř. Obviněný v něm namítá nesprávné hmotně právní posouzení skutku.
Především poukazuje na to, že v přípravném řízení nebyly zajištěny žádné
předměty, které by svědčily o jeho podílu na trestné činnosti a provedené
důkazy podle jeho názoru nesvědčí o jeho úmyslu spáchat trestný čin. Dále
argumentuje obsahem ustanovení § 23 a § 24 tr. zákoníku a dovozuje, že nebyly
naplněny zákonné znaky spolupachatelství na trestném činu. V závěru dovolání
namítá, že mu byl uložen nepřiměřený trest ve srovnání s trestem, který byl
uložen spolupachateli jménem G. T. A. s tím, že je otázkou, zda bylo
přihlédnuto k zásadě přiměřenosti trestních sankcí tak, jak je upravuje trestní
zákoník.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek Městského
soudu v Praze ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 67 To 219/2012, i rozsudek Obvodního
soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 4. 2012, sp. zn. 3 T 18/2012, a věc vrátil soudu
prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupce navrhl ve svém vyjádření k dovolání, aby Nejvyšší soud
České republiky odmítl dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr.
ř., neboť uplatněné námitky neodpovídají žádnému z dovolacích důvodů podle §
265b tr. ř. Poukázal na to, že dovolání je zčásti nepřípustné vzhledem k tomu,
v jakém rozsahu přezkoumával odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně a
pokud jde o námitku nerovnosti trestů, nelze ji podřadit pod uplatněný dovolací
důvod ani pod speciální důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat dovolání, jestliže rozhodnutí
spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně
právním posouzení. Vymezení dovolacího důvodu je obligatorní obsahovou
náležitostí podaného dovolání, protože limituje obsah a rozsah přezkumné
činnosti dovolacího soudu.
Obviněný podal dovolání proti výrokům o vině a trestu. Nejvyšší soud zjistil,
že obviněný nepodal odvolání proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně.
Tento rozsudek napadla odvoláním jen státní zástupkyně, jejíž odvolání
směřovalo proti výroku o trestu a bylo podáno v neprospěch obviněného. Odvolací
soud se proto v rámci své přezkumné povinnosti zabýval jen výrokem o trestu, a
nikoliv výrokem o vině, který obviněný též napadá dovoláním. Jestliže odvolací
soud podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze
tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které
mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle §
254 odst. 2, 3 tr. ř), může dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího
soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek
soudu prvního stupně. Směřuje-li dovolání přesto proti výroku, který odvolací
soud nepřezkoumával podle § 254 odst. 1 tr. ř. a ani neměl povinnost jej
přezkoumat podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř., musí být takové dovolání odmítnuto
jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. (srov. č. 20/2004 Sb.
rozh. tr.). K takové situaci došlo v trestní věci obviněného, a proto dovolání
v části, v níž napadá výrok o vině, je nepřípustné.
Obviněný podřadil pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. také
námitku, že mu byl uložen nepřiměřený trest ve srovnání se spoluobviněným G. T.
A., a to i s přihlédnutím k zásadě přiměřenosti trestních sankcí a jeho podílu
na trestné činnosti. Nepřiměřenost trestu (ať již přísného nebo mírného) není
dovolacím důvodem podle uplatněného dovolacího důvodu ani dovolacího důvodu
podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Protože tuto námitku nelze úspěšně vznášet
prostřednictvím důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., bylo v
této části dovolání podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
Protože dovolání obviněného je zčásti nepřípustné a zčásti je podáno z jiného
důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., Nejvyšší soud jako soud dovolací odmítl
dovolání obviněného jako celek podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože
bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek
přípustný.
V Brně dne 24. října 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek