7 Tdo 1261/2011-24
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 26. 10. 2011 o dovolání obviněné J. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2011, sp. zn. 5 To 196/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 101 T 50/2011 takto:
Podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné J. K. o d m í t á .
Obviněná J. K. podala prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2011, sp. zn. 5 To 196/2011, jímž byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta její odvolání, odvolání obviněné L. K. a odvolání státního zástupce podané v ohledně obviněné J. K. proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 101 T 50/2011. Obviněná J. K. napadla výrok o zamítnutí svého odvolání. Odkázala na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Vytkla, že dokazování nebylo doplněno podle jejích návrhů. Projevila nesouhlas se skutkovými zjištěními, která se stala podkladem výroku o její vině, a s tím, jak soudy hodnotily důkazy. Domáhala se toho, aby Nejvyšší soud ohledně ní zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů stanovených v § 265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí zákonný dovolací důvod jen formálně deklarovat, ale je nutné uplatnit takové námitky, které mu odpovídají svým obsahem.
Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho
hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání podaném proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněná J. K. byla odsouzena pro zločin loupeže podle § 173 odst. l tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Ostravě, spočíval v podstatě v tom, že obviněné J. K., T. K. a L. K. dne 13. 11. 2010 od 22,00 hodin do 24,00 hodin v H., okr. Karviná, po vzájemné předchozí dohodě, že získají vhodné předměty poškozeného K. K. ke zpeněžení, a to případně i s použitím síly, nejprve v prostorách restaurace Z. B. vhodily poškozenému do piva v nestřeženém okamžiku tabletu obsahující látku zolpidem, vylákaly ho do hotelového domu M., kde mu opět nepozorovaně vhodily do sklenice s pitím tabletu obsahující látku zolpidem, která je hypnotikum tzv. třetí generace a působí na centrální nervový systém tak, že do jedné hodiny nastupuje ospalost, závratě, pocit slabosti a opilosti, přičemž tyto účinky násobí požitý alkohol, a když se poškozený nacházel ve stavu, že byl místně a časově dezorientován, ospalý a ztrácel kontakt s realitou, přivolaly nezjištěného muže, který přijel automobilem před hotelový dům, posadily poškozeného na zadní sedadlo, v průběhu jízdy mu začaly sundávat zlatý prsten z prostředníčku pravé ruky, což se jim nepodařilo, následně mu z krku odepnuly zlatý řetízek v hodnotě 17 000 Kč, z kapsy mu odcizily mobilní telefon v hodnotě 5 000 Kč, z košile mu odcizily bankovku v hodnotě 1 000 Kč a pak ho vysadily a odjely.
V podaném dovolání obviněná J. K. neuplatnila žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nenaplňoval znaky zločinu loupeže podle § 173 odst. l tr. zákoníku. Pouze takto koncipované dovolání by korespondovalo s dovolacím důvodem podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněná opřela dovolání v celém rozsahu o ryze skutkové námitky, které se odvíjely od tvrzení, že se nepodílela na žádném závadném jednání, zejména pokud spočívalo v nasypání hypnotika do nápojů poškozeného. Tyto námitky stojí mimo dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. a z hlediska svého obsahu nejsou pod něj podřaditelné. Nic na tom nemění ani ta část dovolání, v níž obviněná v návaznosti na citaci ustanovení § 265b odst. l písm. g) tr. ř. uvedla, že „nesprávné právní posouzení je namítáno ... ve vztahu ke skutkovému stavu zjištěnému soudy obou stupňů”. S tímto konstatováním se uplatněné námitky totálně rozcházejí, protože obviněná těmito námitkami naopak brojila proti skutkovým zjištěním soudů. V dovolání není žádná právní námitka, která by spadala do rámce uvedeného dovolacího důvodu. Obviněná zejména neuvedla nic konkrétního v tom smyslu, který nebo které ze zákonných znaků zločinu loupeže podle § 173 odst. l tr. zákoníku podle jejího názoru postrádá skutkový stav zjištěný oběma osudy.
S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ostravě, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Tato zjištění mají jasný obsahový základ v důkazech, z nichž je evidentní, že všechny tři obviněné od počátku jednaly vůči poškozenému společně a ve vzájemné shodě, že poškozený se dostal do stavu takové dezorientace, která nemohla nastat v důsledku požití alkoholu, že poškozený byl pod vlivem látky zolpidem, která ostatně byla nalezena v jeho moči, a že v době, kdy tuto látku nedobrovolně požil, byl pouze ve společnosti obviněných. Za tohoto stavu není nic nelogického na závěru, že do stavu, kdy nebyl schopen klást žádný odpor, poškozeného uvedly obviněné tím, že mu do nápojů nepozorovaně nasypaly tablety s látkou zolpidem. Na to navazovaly důkazy, z nichž je evidentní další jednání obviněných, konkrétně jednání, jímž obviněné přivolaly nezjištěného muže s automobilem, vmanévrovaly poškozeného do tohoto automobilu a nakonec ho okradeného vysadily. Povahu činu dokreslují důkazy, z nichž je evidentní, jak se část odcizených věcí krátce po činu ocitla v zastavárně. Není úkolem Nejvyššího soudu, aby provedené důkazy reprodukoval, znovu rozebíral, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Nejvyššímu soudu přísluší jen to, aby ověřil, že soudy hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a především logicky vysvětlily, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst.6 tr. ř. a že zdůvodnily, proč považují další dokazování podle návrhů obviněných za nadbytečné. Za této situace jsou skutková zjištění soudů přijatelná a Nejvyšší soud nemá důvodu do nich zasahovat. To, že obviněná J. K. nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, že se neztotožňuje s tím, jak soudy hodnotily důkazy, a že nepovažuje provedené dokazování za dostatečné, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněné J. K. jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. V souladu s ustanovením § 265r odst. l písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněné a státního zástupce.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. října 2011
Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec