7 Tdo 1267/2013-26
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. 11. 2013 o dovolání
obviněného R. Š. , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2013,
sp. zn. 1 To 45/2013, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp.
zn. 49 T 2/2013 t a k t o :
Podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. Š. o d m í t
á .
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 49 T 2/2013,
byl obviněný R. Š. uznán vinným dvěma zločiny znásilnění, z nichž jeden byl
kvalifikován podle § 185 odst. l, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 písm. c)
tr. zákoníku a druhý podle § 185 odst. l, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku, a
přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními
látkami a s jedy podle § 283 odst. l tr. zákoníku a odsouzen podle § 185 odst.
3 tr. zákoníku, § 43 odst. l tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na
osm let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. l, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku
zařazen do věznice s ostrahou. Výrokem podle § 228 odst. l tr. ř. bylo
rozhodnuto o náhradě škody.
O odvolání, které podala státní zástupkyně v neprospěch obviněného proti výroku
o způsobu výkonu trestu odnětí svobody, bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního
soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2013, sp. zn. 1 To 45/2013. Podle § 258 odst. l
písm. d), odst. 2 tr. ř. byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušen ve
výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo
nově rozhodnuto tak, že obviněný byl podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku
zařazen pro výkon trestu odnětí svobody do věznice se zvýšenou ostrahou.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku
Vrchního soudu v Olomouci. Napadl výrok o způsobu výkonu trestu odnětí svobody.
Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. h) tr. ř. Namítl, že
rozsudek Vrchního soudu v Olomouci v tomto ohledu neodpovídá hlediskům uvedeným
v § 56 odst. 3 tr. zákoníku. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší
soud zrušil napadený rozsudek a aby ho pro výkon trestu odnětí svobody zařadil
podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s ostrahou.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v
§ 265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není
možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z důvodů, které jsou v zákoně výslovně
stanoveny, v dané věci z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm.
a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí
jen formálně deklarovat zákonný dovolací důvod. Konkrétní uplatněné námitky mu
musí odpovídat také svým obsahem.
Podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněnému
byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen
trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin,
jímž byl uznán vinným.
Tímto dovolacím důvodem jsou jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že v dané
věci byl uložen nepřípustný druh trestu nebo trest ve výměře mimo zákonnou
trestní sazbu. Byl-li uložen přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce
rozpětí vyplývajícího ze zákonné trestní sazby, pak je vyloučeno
prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř. cokoli
namítat proti výroku o trestu, včetně výroku o způsobu výkonu trestu odnětí
svobody, a Nejvyšší soud do takového výroku zásadně nezasahuje. Učinit tak může
jen zcela výjimečně, pokud je trest, který byl uložen jako přípustný druh
trestu ve výměře v mezích zákonné trestní sazby, v tak extrémním rozporu se
zákonnými hledisky, že to je neslučitelné s ústavním principem proporcionality
trestní represe. V posuzované věci se ovšem o nic takového nejedná. Jestliže
byl obviněnému za dva zvlášť závažné zločiny, jimiž byly vzhledem k ustanovení
§ 14 odst. 3 tr. zákoníku oba zločiny znásilnění kvalifikované podle § 185
odst. 3 tr. zákoníku a podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku, uložen úhrnný trest
odnětí svobody na osm let, vyplývá z toho podle § 56 odst. 2 písm. d) tr.
zákoníku zařazení obviněného do věznice se zvýšenou ostrahou. Vrchní soud v
Olomouci se zabýval také otázkou případného zařazení obviněného do jiného
(mírnějšího) typu věznice, a pokud dospěl k závěru, že s ohledem na závažnost
spáchané trestné činnosti a recidivu obviněného pro takový postup nejsou
splněny podmínky ustanovení § 56 odst. 3 tr. zákoníku, které to jinak jako
výjimku umožňuje, nijak tím nevybočil z mezí ústavního principu proporcionality
trestní represe. Nesouhlas obviněného s tím, jak Vrchní soud v Olomouci rozhodl
o způsobu výkonu trestu odnětí svobody, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř.
odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. listopadu 2013
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec