7 Tdo 1279/2012-31
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 28. listopadu 2012 v Brně dovolání obviněného M. C. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 3 To 349/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 T 199/2011, a rozhodl t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. C. odmítá.
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 10 T 199/2011, uznal obviněného M. C. (dále jen „obviněný“) vinným pod bodem 1) rozsudku trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák., trestným činem ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., pod bodem 2) rozsudku přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. a), b), c) tr. zákoníku, pod bodem 3) a 4) rozsudku přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil obviněného k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jej zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že obviněný je povinen zaplatit na náhradě škody poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky se sídlem Orlická 2020/4, Praha, částku 4.025,- Kč a poškozené E. H. , částku 12.100,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozenou E. H. se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 3 To 349/2012, podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil z podnětu odvolání obviněného M. C. podaného proti všem výrokům rozsudku prvního stupně tento rozsudek ve výrocích o náhradě škody. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněný je podle § 228 odst. 1 tr. ř. povinen zaplatit na náhradě škody poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se sídlem Orlická 2020/4, Praha, částku 4.025,- Kč a poškozené E. H. , částku 4.660,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozenou E. H. se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatních částech zůstal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný prostřednictvím obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. S odkazem na judikaturu namítl, že závěry o jeho vině byly učiněny na základě znaleckého posudku zpracovaného znalkyní, u níž byly dány důvody pochybovat o její nepodjatosti, protože v téže věci již dříve vypracovala odborné vyjádření. Poukázal na to, že soudy obou stupňů nenechaly vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ohledně poškozené E. H. , a to mělo vliv na řádné zjištění skutkového stavu. Dále namítl, že mu byl uložen nepřiměřeně přísný trest a soudy obou stupňů při rozhodování o druhu a výši trestu porušily zákon, neboť se neřídily hmotněprávními zásadami pro ukládání trestů.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 3 To 349/2012, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný ve svém dovolání neuplatnil žádnou hmotně právní námitku vztahující se k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatil pouze námitky skutkové a v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle § 265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že v souvislosti s uplatněním dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze zásadně vznášet námitky nepřiměřenosti uloženého trestu. Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v rámci trestní sazby stanovené v § 145 odst. 1 tr. zákoníku, takže by v tomto případě nepřicházelo v úvahu ani uplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného M. C. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2012 Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek