7 Tdo 1317/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 10. 2008 o dovolání obviněného S. H. , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2008, sp.zn. 8 To 134/2008, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 3 T 29/2006 takt o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného S. H. o d m í t á .
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 3 T 29/2006, byl obviněný S. H. uznán vinným pokusem pomoci k trestnému činu úvěrového podvodu podle § 8 odst. l tr. zák., § 10 odst. l písm. c) tr. zák., § 250b odst. 1, 3 tr .zák. a odsouzen podle § 250b odst. 3 tr. zák., § 53 odst. 1, 2 tr. zák. k peněžitému trestu ve výši 15 000 Kč s náhradním trestem odnětí svobody stanoveným podle § 54 odst. 3 tr. zák. na 3 měsíce.
Jako pokus pomoci k trestnému činu úvěrového podvodu podle citovaných ustanovení byl posouzen skutek, který podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 9 spočíval v podstatě v tom, že obviněný S. H. jako zaměstnanec obchodní společnosti T. a. J. , s. r. o., v P. – H. P. vyplnil nepravdivými údaji formulář potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu N. H. a předložil ho Č. s. , a. s., společně s dalšími doklady potřebnými pro uzavření smlouvy o úvěru, o který ve výši 99 000 Kč na nákup vozidla v autobazaru obchodní společnosti T. a. J. , s. r. o., dne 5. 3. 2005 žádal N. H. , který hodlal vozidlo následně prodat v autobazaru uvedené obchodní společnosti a získat tak peníze v hotovosti. Podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 9 úvěr nebyl poskytnut, protože Česká spořitelna, a. s., zjistila nepravdivost údajů na potvrzení o zaměstnání.
Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 5 2008, sp. zn. 8 To 134/2008, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Namítl nedostatek subjektivní stránky trestného činu. Uvedl, že jako zaměstnanec autobazaru postupoval přesně podle toho, jak byl proškolen jako osoba určená pro styk s Českou spořitelnou, a. s., za účelem sjednávání spotřebitelských úvěrů. Zdůraznil, že žádosti o úvěr podléhají kontrole přímo u poskytovatele úvěru a že každá nejasnost se vysvětluje, resp. opravuje. Poukázal na to, že z úvěrů neměl žádné provize, že formulář vyplnil podle údajů N. H. , který ho také podepsal, a že razítko zaměstnavatele N. H. obstaral P. G. Obviněný charakterizoval věc tak, že z jeho strany šlo o projev dobré vůle pomoci žadateli o úvěr vyplnit správně formulář žádosti. Vyjádřil názor, že i když v žádosti byly nadsazené údaje o příjmu N. H. , tak ten ve skutečnosti dosahoval příjmu, jehož výše byla pro poskytnutí úvěru dostatečná. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Městskému soudu v Praze nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
Za nutné považuje Nejvyšší soud připomenout, že v souladu s tím, jak je konstruován dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř., se otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a že námitky, představující pouhou polemiku se správností skutkových zjištění soudů a se způsobem jejich hodnocení důkazů, nejsou dovolacím důvodem.
Trestný čin úvěrového podvodu podle § 250b odst. l tr. zák. spáchá mimo jiné ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Podle § 250b odst. 3 tr. zák. je přísněji trestný pachatel, který způsobí uvedeným činem škodu nikoliv malou. Takovou škodou se podle § 89 odst. 11 tr. zák. rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč.
Pachatelem trestného činu může být jen osoba, která při sjednávání úvěru vystupuje jako smluvní strana. Jednání toho, kdo nemá toto postavení, je při splnění dalších podmínek posuzováno jako účastenství podle § 10 odst. l tr. zák., nejčastěji jako pomoc podle § 10 odst. l písm. c) tr. zák.
Trestný čin podle § 250b odst. l tr. zák. je dokonán již samotným uvedením nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů a jeho zákonným znakem není způsobení škody. Směřoval-li trestný čin ke způsobení škody nikoliv malé, avšak tato škoda nevznikla, protože úvěr nebyl poskytnut, posoudí se skutek jako pokus trestného činu úvěrového podvodu podle § 8 odst. l tr. zák., § 250b odst. 1, 3 tr. zák.
Z hlediska subjektivní stránky se u pokusu pomoci k trestnému činu úvěrového podvodu podle § 8 odst. l tr. zák., § 10 odst. l písm. c) tr. zák., § 250b odst. 1, 3 tr. zák. vyžaduje úmyslné zavinění.
Aplikují-li se tyto zásady na skutkový stav, který zjistil Obvodní soud pro Prahu 9 a který v napadeném usnesení akceptoval i Městský soud v Praze, je evidentní, že obviněný naplnil zákonné znaky pokusu pomoci k uvedenému trestnému činu i po subjektivní stránce. Jednání obviněného bylo vedeno cílem dosáhnout toho, aby Česká spořitelna, a. s., poskytla N. H. úvěr ve výši 99 000 Kč. S tímto záměrem obviněný předložil České spořitelně, a. s., žádost N. H. společně s nepravdivým potvrzením o jeho zaměstnání a příjmu. Obviněný tuto povahu potvrzení znal, protože jeho formulář sám vyplňoval, přičemž do něho bez ohledu na skutečnost uvedl takové údaje, které podle něho zaručovaly splnění podmínek České spořitelny, a. s., pro poskytnutí úvěru. V rozporu se skutečností obviněný uvedl pracovní zařazení N. H. , nadsazenou mzdu, delší dobu jeho zaměstnání a jméno jeho nadřízeného. Již tento rozsah údajů odchylujících se od skutečnosti jasně svědčí o tom, že obviněný věděl a byl srozuměn s tím, že jím uváděné údaje jsou nepravdivé. Uvedení nepravdivých údajů se ostatně jeví jako jediný přijatelný důvod, jímž je logicky vysvětlen postup spočívající v tom, že obviněný se ujal vyplnění formuláře, který správně měl vyplnit zaměstnavatel N. H. Šlo o běžný formulář, jehož vyplnění při regulérním postupu nemohlo zaměstnavateli N. H. působit žádné obtíže. Postup, který zvolil obviněný, svědčí o jeho snaze vyloučit pravdivé potvrzení zaměstnavatele N. H. z okruhu podkladů ke sjednávání úvěru.
Námitky, které obviněný uplatnil v dovolání, rozhodně nejsou způsobilé zvrátit závěr soudů o jeho úmyslném zavinění. Otázka proškolení obviněného nehraje žádnou roli, protože bez ohledu na to, jak byl proškolen, nepřichází v úvahu, aby obviněný nahrazoval nedostatek pravého potvrzení žadatele o úvěr tím, že mu potvrzení sám svévolně vyplní, byť by tak případně učinil podle údajů, které mu sdělil žadatel. Zcela bez významu je to, zda obviněný měl z úvěru nějakou provizi. Podstatná není ani dílčí okolnost, že potvrzení opatřila razítkem třetí osoba, zvláště když zůstává skutečností, že evidentně nepravdivé potvrzení spolu se žádostí o úvěr České spořitelně, a. s., předložil obviněný. Úmyslné zavinění obviněného a jeho odpovědnost nejsou nijak dotčeny tím, že Česká spořitelna, a. s., sama svými prostředky ověřuje správnost údajů v předkládaných písemnostech žadatelů o úvěr. Za okolností, které byly zjištěny, nelze jednání obviněného považovat jen za projev dobré vůle pomoci žadateli o úvěr s vyplněním formuláře, neboť očividně šlo o jednání směřující k tomu, aby žádost N. H. o úvěr byla podepřena nepravdivým potvrzením o jeho zaměstnání a příjmu.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. l písm. e) tr. ř. odmítl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. října 2008
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec