7 Tdo 1426/2016-41
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 2. 11. 2016 o dovolání
obviněného J. S., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2016,
sp. zn. 67 To 403/2015, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod
sp. zn. 1 T 65/2014 takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá.
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 7. 10. 2015, sp. zn. 1 T 65/2014,
byl obviněný J. S. uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm.
d) tr. zákoníku a odsouzen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku, § 43 odst. 2 tr.
zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody na čtyřicet měsíců, pro jehož výkon
byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou,
přičemž podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu v rozsudku
Městského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. 7 T 106/2015, a další
obsahově navazující rozhodnutí. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo
rozhodnuto o náhradě škody. Kromě toho byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř.
zproštěn části obžaloby.
Jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku
posoudil Obvodní soud pro Prahu 9 skutek, který podle jeho zjištění spočíval v
podstatě v tom, že obviněný
- v dubnu 2013 jako stavbyvedoucí obchodní společnosti REKO PRAHA, a.s., se
sídlem v Praze 9, Českobrodská 816/36, na základě předchozí rámcové objednávky
telefonicky objednal u obchodní společnosti KANERSTAV, s.r.o., provozovna J. –
B. ..., nad rámec technické dokumentace stavby NGK Gliwice v Polsku armovací
ocel v celkové hodnotě 354 338,82 Kč, ačkoli neměl v úmyslu tuto ocel dodat na
stavbu, a po převzetí oceli, které stvrdil podpisem dodacího listu, ji na
stavbu nedodal, prodal ji a takto získané prostředky použil pro sebe, přičemž
ocel uhradila obchodní společnost REKO PRAHA, a.s., které tím byla způsobena
škoda ve výši 354 338,82 Kč (bod 1 výroku o vině),
- dne 21. 5. 2013 e-mailem jménem obchodní společnosti Projekty inženýring a
dodávky staveb, s.r.o., ačkoli nebyl jejím zaměstnancem a nebyl oprávněn za ni
jednat, objednal u obchodní společnosti KANERSTAV, s.r.o., provozovna J. – B.
..., armovací ocel v celkové hodnotě 1 172 925,36 Kč určenou na stavební akci
P. – RD K., která se neuskutečnila, tuto ocel bez úhrady převzal, prodal ji,
takto získané prostředky použil pro sebe a tím způsobil obchodní společnosti
KANERSTAV, s.r.o., se sídlem ve Vendryni 999, škodu ve výši 1 172 925,36 Kč
(bod 2 výroku o vině),
takže obviněný způsobil činem škodu v celkové výši 1 527 264,18 Kč.
Odvolání, která podali obviněný proti odsuzujícímu výroku o vině a
navazujícím výrokům a státní zástupkyně v neprospěch obviněného proti výroku o
trestu, byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2016, sp. zn. 67
To 403/2015, podle § 256 tr. ř. zamítnuta.
Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti
usnesení Městského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí svého odvolání napadl s
odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a zároveň –
jak je patrno z obsahu dovolání – uplatnil i dovolací důvod uvedený v § 265b
odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že obchodní společnosti, které byly podle
výroku o vině poškozeny, mohly být jen těžko uvedeny v omyl, protože se jedná o
„zdatné obchodníky pohybující se ve stavebnictví … desítky let“, mají odborné
týmy a jejich agendu jim obstarávají advokátní kanceláře. Vyjádřil názor, že
obchodní společnost KANERSTAV, s.r.o., měla s dodávkami vyčkat na písemné
smlouvy, a že pokud tak neučinila, sama tím náležitě nedbala na ochranu svých
majetkových zájmů v obchodních vztazích. Obviněný se dovoláním domáhal toho,
aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a celou odsuzující část rozsudku.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření
označila námitky obviněného za zjevně neopodstatněné a navrhla, aby dovolání
bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. Vyjádření neobsahovalo
žádnou relevantní argumentaci nad rámec odůvodnění rozhodnutí obou soudů, takže
nebylo třeba předkládat ho obhájkyni k případné replice.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
Zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku se dopustí
mimo jiné ten, kdo sebe obohatí tím, že uvede někoho v omyl, způsobí-li takovým
činem značnou škodu. Podle § 138 odst. 1 tr. zákoníku se značnou škodou rozumí
škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč.
Skutkem uvedeným ve výroku o vině byly znaky zločinu podvodu podle §
209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku evidentně naplněny, a to i pokud jde o
znak spočívající v „uvedení jiného v omyl“.
K posuzovanému jednání obviněného došlo ve spojitosti s obchodními
vztahy, o nichž – jak na to poukázal obviněný v dovolání – platí, že především
jejich účastníci mají dbát na ochranu svých majetkových zájmů dodržováním
alespoň elementární míry obezřetnosti. Zároveň ovšem platí, že tyto vztahy musí
být založeny také na odpovídající míře vzájemné důvěry, ze které vyplývá
opodstatněnost očekávání a předvídatelnost postupu účastníků obchodních vztahů.
Korektnost postupu účastníků je totiž stejně významným předpokladem zdravých
obchodních vztahů. Jde o to, aby tyto vztahy nebyly zbytečně podvazovány
nadměrnými projevy opatrnosti účastníků a uplatňováním prostředků ochrany
jejich vlastních zájmů v míře, která rozvoj a průběh obchodních vztahů naopak
brzdí.
Námitky obviněného, podle nichž obchodní společnost KANERSTAV, s.r.o.,
měla s dodávkami armovací oceli vyčkat na písemné objednávky, není možné
akceptovat jako důvod, z něhož by měl vyplývat závěr, že tato společnost nebyla
uvedena v omyl, resp. že nebyly uvedeny v omyl osoby, které za ní jednaly. Mezi
touto obchodí společností jako dodavatelem armovací oceli a obchodní
společností REKO PRAHA, a.s., která byla odběratelem a za kterou vystupoval
obviněný, byl delší dobu ustálený vztah založený na písemné rámcové objednávce
s tím, že každá dílčí dodávka měla být písemně objednána. Takto založený vztah
obou společností probíhal bez problémů mimo jiné i v tom smyslu, že obchodní
společnost REKO PRAHA, a.s., řádně plnila své závazky spojené s placením kupní
ceny odebrané oceli, až dospěl do situace, kdy obviněný objednávku uvedenou v
bodě 1 výroku o vině učinil telefonicky. Sám obviněný se tedy jako první
odchýlil od původního ujednání, podle kterého podkladem jednotlivých dodávek
budou písemné objednávky. Jestliže obviněný byl v obchodní společnosti
KANERSTAV, s.r.o., znám jako stavbyvedoucí obchodní společnosti REKO PRAHA,
a.s., se kterou byla až dosud dobrá zkušenost v tom smyslu, že za odebrané
zboží řádně platí, pak lze konstatovat, že tu bylo legitimní očekávání obchodní
společnosti KANERSTAV, s.r.o., podle něhož i v tomto případě bude odebrané
zboží řádně zaplaceno bez ohledu na nedostatek písemné formy učiněné
objednávky. Benevolenci spočívající v přijetí telefonické objednávky proto není
možné pokládat za projev nedostatku elementární obezřetnosti při ochraně
vlastních zájmů. Nemůže tedy jít o důvod, který by vylučoval závěr, podle něhož
obviněný uvedl obchodní společnost KANERSTAV, s.r.o., resp. osoby za ni
jednající, v omyl předstíráním, že telefonicky objednává armovací ocel pro
obchodní společnost REKO PRAHA, a.s., ačkoli ji ve skutečnosti objednal pro
sebe, nedodal ji na deklarovanou stavbu, po odebrání ji prodal, výtěžek si
ponechal a kupní cenu ve prospěch obchodní společnosti KANERSTAV, s.r.o.,
nechal uhradit z prostředků obchodní společnosti REKO PRAHA, a.s. Lze jen
dodat, že za situace, kdy obviněný měl úmysl telefonicky objednanou ocel prodat
na vlastní účet a nechat ji zaplatit z prostředků svého zaměstnavatele, by tomu
nezabránila ani písemná forma objednávky.
Obviněný byl u obchodní společnosti KANERSTAV, s.r.o., na podkladě předchozího
průběhu obchodních vztahů etablován jako seriozní obchodní partner, čehož
využil k tomu, že jednáním uvedeným v bodě 2 výroku o vině cestou e-mailu
objednal armovací ocel jménem obchodní společnosti Projekty inženýring a
dodávky staveb, s.r.o. Přitom neoprávněně vystupoval jako technický dozor
investora a předstíral, že jde o dodávku na stavební akci, která ve skutečnosti
nebyla realizována. Obviněný tímto způsobem objednal ocel ve skutečnosti pro
sebe, bez zaplacení ji odebral, následně ji prodal a výtěžek si ponechal, takže
obchodní společnosti KANERSTAV, s.r.o., nebylo poskytnuto plnění spočívající v
zaplacení kupní ceny. Ani v tomto případě nelze dojít k přesvědčivému závěru,
že by obchodní společnost KANERSTAV, s.r.o., postupovala bez dodržení
elementární míry obezřetnosti, pokud spoléhala na to, že jedná-li za druhou
stranu obviněný, je to s ohledem na předchozí dobré zkušenosti dostatečnou
zárukou řádného zaplacení.
Odsuzující výrok o vině obviněného nepředstavuje žádnou nepodloženou
kriminalizaci obchodních vztahů, zejména ne v tom smyslu, že by bylo za trestný
čin považováno pouhé nesplnění povinností vyplývajících z takových vztahů.
Obviněný dosáhl plnění, které ve skutečnosti šlo v obou případech v jeho
prospěch, uváděním vyloženě nepravdivých a klamavých údajů. Jeho jednání tak
výrazně překročilo rámec obchodních vztahů a nabylo jasné povahy kriminálního
činu.
Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9, jímž byl obviněný uznán vinným
zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, není
rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku nebo
jiném nesprávném hmotně právním posouzení ve smyslu dovolacího důvodu podle §
265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Napadené usnesení Městského soudu v Praze, jímž
byl výrok o vině ponechán nedotčen a jímž bylo odvolání obviněného zamítnuto,
není rozhodnutím, které by bylo vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b
odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §
265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. listopadu 2016
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu