7 Tdo 1494/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 16. 1. 2008 o dovolání, které podal obviněný A. K., proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 10. 5. 2004, sp. zn. 4 T 11/2004, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .
Obviněný A. K. podal prostřednictvím obhájce dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 10. 5. 2004, sp. zn. 4 T 11/2004. S odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. c), e), g) tr. ř. se domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil tento rozsudek a aby přikázal Okresnímu soudu v Karviné nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání není přípustné.
Podle § 265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Co se rozumí rozhodnutím ve věci samé, je stanoveno v § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je možné podat jen proti rozhodnutí soudu druhého stupně. To znamená, že před tím, než je podáno dovolání, musí proběhnout dvojinstanční řízení. V případě, že soud prvního stupně rozhodl rozsudkem, musí proběhnout odvolací řízení završené rozhodnutím odvolacího soudu jako soudu druhého stupně, přičemž toto rozhodnutí musí mít povahu některého z rozhodnutí uvedených v § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. Dovoláním pak musí být vždy napadeno rozhodnutí odvolacího soudu. Tento požadavek logicky vyplývá z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku, tj. opravného prostředku podávaného proti pravomocnému rozhodnutí, což znamená, že jde o opravný prostředek, který musí směřovat proti tomu rozhodnutí, jímž byla právní moc konstituována. Dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně není přípustné, a to jak v případě, kdy rozsudek nabyl právní moci v řízení před soudem prvního stupně, tak v případě, kdy rozsudek nabyl právní moci až rozhodnutím odvolacího soudu.
V posuzovaném případě rozsudek Okresního soudu v Karviné nabyl právní moci tím, že Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 5. 6. 2006, sp. zn. 5 To 329/2006, v řízení proti uprchlému zamítl podle § 256 tr. ř. odvolání, které za obviněného podal jeho obhájce. Toto usnesení Krajského soudu v Ostravě je rozhodnutím soudu druhého stupně ve věci samé, které je uvedeno v § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. Dovolání bylo přípustné proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ostravě, avšak obviněný toto usnesení dovoláním nenapadl. Dokonce se o něm v dovolání ani nezmínil, nevytkl na jeho adresu žádné vady a nedomáhal se jeho zrušení. Obviněný za napadené rozhodnutí výslovně označil výhradně jen rozsudek Okresního soudu v Karviné, tomuto rozsudku a předcházejícímu řízení vytýkal vady zahrnuté pod deklarované dovolací důvody a výslovně se domáhal jen zrušení tohoto rozsudku.
Nejvyšší soud proto nepřípustné dovolání obviněného, podané proti rozsudku soudu prvního stupně, podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, aniž se jím dále zabýval a aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. ledna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec