7 Tdo 1554/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 12. 2005 o
dovolání obviněného P. V., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.
7. 2005, sp. zn. 3 To 101/2005, v trestní věci vedené u Krajského soudu v
Ostravě pod sp. zn. 45 T 2/2005 t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. V. o d m í t
á .
I.
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2005, sp. zn. 45 T 2/2005,
byl obviněný P. V. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení
omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1, 2 tr. zák.
Podle skutkových zjištění nalézacího soudu se jej dopustil tím, že dne 29. 11.
2004 v 15:00 hodin v O.-P., na ul. O., v prostorách Ú. p. O., pobočka P., u
sebe bez povolení přechovával 11 ks plastových uzavíratelných sáčků, tzv.
dealeráků, uložených v plechové krabičce od pánské kosmetiky zn. STR 8,
obsahujících celkem 41,049 g pervitinu o obsahu 27,521 g methamphetaminu,
psychotropní látky zařazené do přílohy č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách.
Obviněnému byl rozsudkem uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti
měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl mu uložen
trest propadnutí věci, které jsou blíže specifikovány v rozsudku nalézacího
soudu.
V další části rozsudku byl obviněný P. V. podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn
krajským soudem obžaloby pro skutek uvedený pod bodem 1 obžaloby Krajského
státního zastupitelství v Ostravě, kvalifikovaný jako trestný čin nedovolené
výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 4
písm. a) tr. zák.
Odvolání obviněného podané proti odsuzujícímu výroku rozsudku Vrchní soud v
Olomouci usnesením ze dne 25. 7. 2005, sp. zn. 3 To 101/2005, zamítl podle §
256 tr. ř. jako nedůvodné.
II.
Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný prostřednictvím svého
obhájce dovolání, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.,
neboť má za to, že odvolací soud zamítl jeho řádný opravný prostředek proti
rozhodnutí uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přičemž v
předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr.
ř.
V odůvodnění dovolání obviněný namítl, že nebyla naplněna subjektivní stránka
předmětného trestného činu, protože nebylo dáno jeho zavinění ve formě úmyslu.
Domnívá se, že v konkrétním případě u něj absentovala vědomostní složka
zavinění ve vztahu k povaze přechovávané látky jako látky psychotropní, neboť v
době, kdy se měl trestného činu dopustit, nevěděl, že má v držení psychotropní
látku. V další části dovolání obviněný uvedl, že i přes omezení dovolacích
důvodů na námitky právní povahy považuje za nutné poukázat na pochybení orgánů
činných v trestním řízení, která vedla k nesprávnému zjištění skutkového
stavu. Podle názoru dovolatele totiž došlo k porušení jeho práva prostudovat
spis v souvislosti se skončením vyšetřování. Na základě příkazu soudkyně
Okresního soudu v Ostravě byly v přípravném řízení vyžádány a následně opatřeny
informace o telekomunikačním provozu z jeho telefonních přístrojů s tím, že
vzhledem k jejich rozsahu nebyly tyto zařazeny do originálu spisu. Předmětný
záznam byl založen do spisu až u odvolacího soudu. Protože se o zmíněném
záznamu dozvěděl až při veřejném zasedání odvolacího soudu, nemohl s ohledem na
rozsah a podrobnost údajů adekvátně reagovat. Porušení svého práva na obhajobu
spatřuje dovolatel i v tom, že odvolací soud zamítl jeho návrhy na doplnění
dokazování.
V petitu dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Vrchního soudu v
Olomouci, aniž by konkretizoval další postup řízení.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání do data konání neveřejného
zasedání Nejvyššího soudu podle § 265h odst. 2 tr. ř. písemně nevyjádřila.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné,
bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.
Poté se zaměřil na to, zda dovolatelem uplatněné námitky lze skutečně považovat
za některý z důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění
námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou
přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.
Ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu považuje Nejvyšší soud za nutné
uvést, že ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v sobě obsahuje dvě
alternativy dovolacího důvodu. Dovolatel opřel dovolání o druhou alternativu,
tj. že vrchní soud rozhodl o zamítnutí jeho odvolání, ačkoliv v řízení
předcházejícím napadenému rozhodnutí byl dán dovolací důvod podle § 265b odst.
1 písm. g) tr. ř.
Na tomto místě Nejvyšší soud zdůrazňuje, že v případě dovolacího důvodu podle
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze v jeho rámci namítat, že zjištěný skutek byl
nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného
činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak
jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost
skutkových zjištění ani neúplnost provedeného dokazování.
Uvedené podmínky nesplňovala ta část námitek dovolatele, kterými napadal
pochybení procesního rázu, tj. námitky směřující proti údajnému porušení
ustanovení upravujících seznámení obviněného s výsledky vyšetřování, resp.
námitky zpochybňující úplnost dokazování. Námitkami tohoto druhu dovolatel
vybočoval z rámce deklarovaného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm.
l) tr. ř., resp. § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., takže k nim Nejvyšší soud při
svém rozhodování nepřihlížel (k tomu viz rozhodnutí č. 36/2004, str. 298, Sb.
rozh. trest.).
Naproti tomu jako relevantní z pohledu uplatněného dovolacího důvodu podle §
265b odst. 1 písm. l) tr. ř., resp. § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., shledal
Nejvyšší soud námitku dovolatele zpochybňující závěr soudů, že zjištěným
skutkem naplnil subjektivní stránku skutkové podstaty trestného činu nedovolené
výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1, 2
tr. zák, pro tvrzenou nevědomost o tom, že jim přechovávaná látka je látkou
psychotropní.
Znaky trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek
a jedů podle § 187a odst. 1, 2 tr. zák. naplnil obviněný podle závěrů soudů
tím, že bez povolení přechovával ve větším množství psychotropní látku.
Nejvyšší soud ve vztahu k námitkám obviněného konstatoval, že otázkou, zda
zjištěné jednání obviněného naplnilo subjektivní stránku skutkové podstaty
trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a
jedů podle § 187a odst. 1, 2 tr. zák., se krajský i vrchní soud podrobně
zabývaly a dospěly při jejím řešení ke správnému závěru.
Podmínkou trestnosti podle § 187a tr. zák. je úmyslné zavinění. Jak krajský
soud, tak vrchní soud se při projednání odvolání obviněného zevrubně zabývaly
jeho obhajobou, podle níž igelitová taška obsahující krabičku s plastovými
sáčky s pervitinem a váhu nepatřila obviněnému, nýbrž blíže neztotožněnému
„J.“, který ji měl zapomenout ve voze obviněného. Obviněný údajně po ochutnání
obsahu jednoho ze sáčků sice pojal podezření, že by se mohlo jednat o drogu,
ale protože byl v časové tísni, neměl čas věc řešit a odjel na úřad práce, kde
byl i s drogou zadržen.
Oba soudy měly shodně obhajobu obviněného za vyvrácenu. Dospěly přitom důvodně
k závěru, že obviněný nebyl v časové tísni, počínal si nikoli jako nálezce cizí
tašky s drogou, ale jako osoba s ní disponující (oddělení váhy a drogy,
umístění drogy u sebe), navíc osoba mající zkušenost s užíváním drog, v jejíž
krvi byl v době zadržení zjištěny stopy methamphetaminu. Oba soudy výslovně
konstatovaly naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu
nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187
odst. 1, 2 tr. zák. ve formě přímého úmyslu podle § 4 písm. a) tr. zák. (viz
str. 12 odůvodnění rozsudku krajského soudu, resp. str. 19 odůvodnění usnesení
vrchního soudu).
IV.
Lze proto uzavřít, že právní posouzení zjištěného jednání obviněného P. V. jako
trestného činu nedovolené výroby a držení omamných látek a jedů podle § 187a
odst. 1, 2 tr. zák. shledal Nejvyšší soud v souladu se zákonem.
Proto dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako
zjevně neopodstatněné. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1
písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. prosince 2005
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr