7 Tdo 163/2025-688
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 19. 3. 2025 dovolání obviněného R. P. podané proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 7. 2024, sp. zn. 11 To 91/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 78/2022 a rozhodl takto:
Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se ohledně obviněného R. P. zrušují usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 7. 2024, sp. zn. 11 To 91/2024, a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. 11. 2023, sp. zn. 1 T 78/2022.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušenou část usnesení a rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Hradci Králové přikazuje, aby věc obviněného R. P. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. 11. 2023, č. j. 1 T 78/2022-509, byl obviněný R. P. (dále také jen „obviněný“) uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti let za současného vyslovení dohledu a s uložením povinnosti, aby ve zkušební době podle svých možností a sil uhradil vzniklou škodu. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto, že obviněný je povinen zaplatit poškozené obchodní společnosti Ecopal, s. r. o., na náhradu škody částku 930 490 Kč. Kromě toho bylo rozsudkem rozhodnuto tak, že spoluobviněný J. H. byl podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku.
2. Jako přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku posoudil Okresní soud v Hradci Králové skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný v červnu 2020 v obci XY, okres XY, v kanceláři obchodní společnosti Conticon, s. r. o. (dále jen „společnost Conticon“), jménem této společnosti sjednal s obchodní společností Ecopal, s. r. o. (dále jen „společnost Ecopal“ nebo „poškozená“), ústní dohodu o pronájmu dvou strojů na těžbu dřeva v majetku společnosti Ecopal s měsíčním nájemným za jeden stroj ve výši 90 000 Kč a následným odkupem těchto strojů, aniž by měl úmysl něčeho uhradit, přičemž písemná smlouva podepsaná obviněným byla dne 30. 7. 2020 zaslána do e-mailové schránky jednatele poškozené, následně dvě vystavené zálohové faktury za pronájem strojů za měsíce, červenec, srpen, září a říjen 2020 na celkovou částku 930 490 Kč nebyly společností Conticon uhrazeny. Podle dalších zjištění Okresního soudu v Hradci Králové obviněný neměl oprávnění od společnosti Conticon smlouvu uzavřít, čímž uvedl v omyl Milana Drobného, jednatele poškozené, které tak způsobil škodu ve výši 930 490 Kč.
3. Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a v důsledku toho proti dalším jeho se týkajícím výrokům, a odvolání státní zástupkyně, podané proti výroku, jímž byl spoluobviněný J. H. zproštěn obžaloby, byla usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 7. 2024, č. j. 11 To 91/2024-631, podle § 256 tr. ř. zamítnuta.
4. Obviněný podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Napadl výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání. Odkázal na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), g), h) tr. ř. Jako dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. uplatnil námitky proti tomu, že o odvolání bylo rozhodnuto ve veřejném zasedání konaném v jeho nepřítomnosti, ačkoli včas požádal o odročení z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. V rámci dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. namítl, že v hrubém rozporu s důkazy, konkrétně s výpovědí svědka Milana Drobného (dále také jen „svědek“), je zjištění soudů, podle něhož smlouvu o nájmu uzavřel on sám, a nikoli spoluobviněný J. H. Poukázal na časové údaje o průběhu jednání, na kterém byl nájem dohodnut. Vytkl, že nebylo vyhověno jeho návrhu na doplňující výslech svědka k tomu, zda s J. H. jednal skutečně až v září 2020, jak zjistily soudy, anebo již v červnu 2020, což mělo zásadní význam z hlediska otázky, kdo skutečně sjednal smlouvu o nájmu strojů. Uvedl, že svědek nemohl být uveden v omyl o rozsahu zmocnění obviněného, protože mu byl znám obsah plné moci, kterou obviněný měl od společnosti Conticon. Zdůraznil, že společnost Conticon věděla, že smlouva o nájmu strojů byla uzavřena, využívala pronajaté stroje a inkasovala z toho příjmy převyšující náklady, aniž se vůči poškozené dovolávala nějakých důsledků překročení jeho jednatelského oprávnění. V této spojitosti zmínil ustanovení § 446 o. z. Konstatoval, že pokud nebyly uhrazeny faktury za pronájem strojů, stalo se tak z jiných důvodů, než které by mu bylo možné přičítat. Za nesprávnou označil tu část popisu skutku ve výroku o vině, kde je použito slov „aniž by měl úmysl něčeho uhradit“, neboť nejednal svým jménem a předpokládal, že závazek platit nájemné bude plnit společnost Conticon z příjmů inkasovaných na podkladě provozování strojů jako předmětu nájmu. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadené usnesení včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí a aby přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání uvedl, že konáním veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného nebylo porušeno žádné ustanovení trestního řádu ani ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. K dalším námitkám obviněného zaujal názor, že mezi rozhodnými skutkovými zjištěními a obsahem provedených důkazů není žádný extrémní rozpor, že navrhovaný doplňující výslech svědka nemá
povahu tzv. opomenutého důkazu a že právní posouzení skutku odpovídá zákonu. Poukázal na to, že dovolání je založeno na opakování námitek, s nimiž se soudy náležitě vypořádaly. Dovolání proto označil za zjevně neopodstatněné a navrhl, aby bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto.
6. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle § 265e odst. 1 tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř. a nelze ho odmítnout podle § 265i odst. 1 tr. ř. Poté Nejvyšší soud podle § 265i odst. 3, 4, 5 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení i předcházející řízení v části týkající se obviněného a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné z hlediska ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř.
K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř.
7. Podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.
8. Tím, že Krajský soud v Hradci Králové rozhodl o odvolání obviněného ve veřejném zasedání konaném v jeho nepřítomnosti, nebylo porušeno žádné ustanovení trestního řádu. Obviněný v dovolání ostatně ani neuvedl, které ustanovení by mělo být postupem Krajského soudu v Hradci Králové porušeno.
9. Při splnění obecných podmínek konání veřejného zasedání, které se vztahují zejména k tomu, aby u obviněného byla zachována lhůta alespoň pěti dnů od doručení předvolání nebo vyrozumění (§ 233 odst. 2 tr. ř.), je jediným důvodem vylučujícím konání veřejného zasedání odvolacího soudu v nepřítomnosti obviněného okolnost, že obviněný je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, ledaže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává. Vyplývá to z ustanovení § 263 odst. 4 tr. ř. Jinak lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat v nepřítomnosti obviněného v zásadě bez ohledu na to, co je důvodem jeho nepřítomnosti, zda tento důvod doložil, zda se omluvil, zda požádal o odročení apod. Pokud obviněný namítal, že včas požádal o odročení veřejného zasedání z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, který doložil lékařskou zprávou, míjí se to s ustanovením § 263 odst. 4 tr. ř.
10. Za situace, kdy obviněný nebyl ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, vyvstává nanejvýš otázka, zda postup Krajského soudu v Hradci Králové nekolidoval s ustanovením čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něho každý má mimo jiné právo, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti. Právo obviněného na projednání věci ve vlastní přítomnosti ovšem neznamená, že obviněnému musí být umožněna přítomnost při každém úkonu řízení. Z ústavního hlediska je podstatné, aby řízení jako celek odpovídalo zásadám spravedlivého procesu, v jehož průběhu musí být obviněnému zejména umožněno vyjádřit se ke skutkové i právní stránce věci a k prováděným důkazům, přednést svou obhajovací argumentaci a navrhnout důkazy ve svůj prospěch. Toto bylo obviněnému v plném rozsahu umožněno v hlavním líčení a tím bylo v potřebné míře dosaženo účelu práva obviněného na projednání věci v jeho přítomnosti. Ve veřejném zasedání konaném o odvolání již nebyly prováděny žádné důkazy a zájmy obviněného byly zajištěny přítomností obhájce. Krajský soud v Hradci Králové přijatelně odůvodnil svůj postup tím, že z lékařské zprávy, kterou obviněný předložil, výslovně ani nevyplývalo, že by obviněný vůbec nebyl schopen zúčastnit se veřejného zasedání, a naopak v ní bylo zmíněno doporučení postupného zvyšování zátěže po operačním zákroku provedeném dne 28. 4. 2024 a po propuštění z nemocnice dne 6. 5. 2024 (veřejné zasedání se konalo dne 23. 7. 2024). Konáním veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného tedy nebylo porušeno jeho ústavně garantované základní právo na projednání věci v jeho přítomnosti.
11. V části odkazující na ustanovení § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. není dovolání obviněného důvodné. K důvodům dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř.
12. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly provedeny navrhované podstatné důkazy.
13. Podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
14. Přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku se dopustí mimo jiné ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, a způsobí tak na cizím majetku větší škodu. Takovou škodou se podle § 138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč.
15. Posuzovaný skutek souvisí s podnikatelskou činností společnosti Conticon. Jejím jediným společníkem byla Mgr. Něva Bundilová, která byla zároveň jednatelkou, a druhým jednatelem byl Milan Fidermák. Každý z nich byl oprávněn zastupovat společnost samostatně. Zastupovat společnost byly oprávněny i další osoby, konkrétně J. H. z titulu pověření od jednatele Milana Fidermáka a obviněný z titulu plné moci, kterou mu udělil J. H. na základě svého pověření od jednatele. Rozsah zástupčího oprávnění, které měl J. H., věcně nebyl nijak omezen, protože J. H. byl oprávněn ke všem právním jednáním za společnost a byl limitován jen hodnotou předmětu právního jednání tak, že pokud tato hodnota přesáhla jeden milion Kč, mohl jednat jen společně s jednatelem, a pokud nedosahovala jednoho milionu Kč, mohl jednat samostatně nebo společně s jedním z písemně pověřených zaměstnanců. Naproti tomu zástupčí oprávnění obviněného bylo věcně omezeno jen na nákup a prodej dřevní hmoty, přičemž obviněný byl oprávněn za společnost činit objednávky a uzavírat kupní smlouvy týkající se dřevní hmoty za předpokladu, že objem takové objednávky nebo smlouvy nepřekročil hodnotu jednoho milionu Kč.
16. Z uvedeného je zřejmé, že uzavření smlouvy o nájmu strojů specifikovaných ve výroku o vině a určených k těžbě dřeva bylo překročením zástupčího oprávnění obviněného. Výrok o vině a jeho odůvodnění jsou koncipovány tak, jako by uzavření smlouvy bylo sólovou akcí obviněného, o které nikdo ve společnosti Conticon nevěděl a o které společnost získala povědomí, až když jí došly faktury od poškozené. Podstatné však je, zda společnost Conticon měla skutečnou vůli uzavřít smlouvu o nájmu strojů, a nikoli samo o sobě to, zda smlouvu za ni uzavřel obviněný mimo rámec svého zástupčího oprávnění. V tomto kontextu se jako rozhodné skutkové zjištění jeví to, jak a zejména kdy proběhlo jednání, které vyústilo v uzavření smlouvy. Zásadním důkazem v tomto ohledu je výpověď svědka Milana Drobného, který vedl jednání za poškozenou společnost Ecopal jako její jednatel. Pokud soudy z výpovědi tohoto svědka vyvodily zjištění, že zmíněné jednání vedl jen s obviněným a že společnost Conticon o něm nevěděla, jde o zjevnou dezinterpretaci skutečného obsahu výpovědi svědka.
17. Svědek Milan Drobný byl vyslechnut v hlavním líčení konaném dne 20. 4. 2023 (č. l. 365 p. v. – 367 spisu). Svědek podrobně popsal, s kým ze společnosti Conticon jednal, co bylo obsahem jednání, kde se jednání uskutečnilo a kdy k němu došlo. Okresní soud v Hradci Králové v odůvodnění rozsudku (str. 5) reprodukoval výpověď svědka v podstatě v souladu s jejím obsahem, až na tu její část, která se týká doby, kdy se jednání s obviněným a také s J. H. uskutečnilo. Tuto část výpovědi svědka soud zcela pominul.
Přitom svědek podle své výpovědi smlouvu sjednával s oběma v době, kterou nebyl s to upřesnit konkrétním datem, ale o které s jistotou uvedl, že byla dva měsíce před vystavením první faktury (faktura byla vystavena dne 31. 8. 2020). Svědek tedy časově situoval dobu jednání o smlouvě na konec června 2020. To vyznívá naprosto logicky a přesvědčivě, protože obviněný a rovněž tak svědek Milan Drobný jako jednatel poškozené podepsali písemné znění smlouvy dne 1. 7. 2020 (viz č. l. 224 spisu). To, co bylo podle výpovědi svědka obsahem jednání, logicky odpovídá tomu, že šlo o jednání uskutečněné před uzavřením smlouvy.
Svědek totiž uvedl, že obsahem jednání mimo jiné bylo sdělení J. H., že společnost Conticon nemá peníze na koupi strojů a že by si je pronajala, aby s nimi mohla pracovat. K tomu svědek dodal, že na nájmu se hned dohodli, přičemž výslovně uvedl, že tuto dohodu učinil s oběma. Na to logicky navazuje okolnost, že nájemné bylo fakturováno poprvé již za měsíce červenec a srpen 2020 a podruhé za měsíce září a říjen 2020. Zjištění Okresního soudu v Hradci Králové, že svědek jednal s J. H. až v době, kdy stroje již byly pronajaty a kdy již byla vystavena první faktura, je v očividném rozporu s obsahem logické a konzistentní výpovědi svědka.
Pokud by k jednání s účastí J. H. jako další osoby vystupující za společnost Conticon mělo dojít až v září 2020, jak plyne ze zjištění Okresního soudu v Hradci Králové, pak by obsahem takového jednání sotva mohlo být to, co popsal svědek Milan Drobný ve své výpovědi. Obsah jednání, jak je patrný z této výpovědi, je naopak typický pro stadium před uzavřením smlouvy. Navíc je z té části výpovědi svědka, kterou Okresní soud v Hradci Králové pominul, patrno, že o uzavření smlouvy věděl J. H. jako osoba s pověřením ke všem právním jednáním za společnost Conticon, byť mohl činit samostatně pouze ta právní jednání, hodnota jejichž předmětu nedosahovala jednoho milionu Kč. Nicméně podstatné je, že o uzavření smlouvy podle výpovědi svědka věděl J.
H., tj. osoba v postavení odůvodňujícím závěr, že společnost Conticon o uzavření smlouvy věděla. Lze jen připomenout, že plnou moc k právnímu jednání za tuto společnost obviněnému udělil právě J. H.
18. Ve spise (č. l. 36-37) je založena kopie e-mailové korespondence mezi J. H. a svědkem Milanem Drobným ze dne 14. 9. 2020. J. H. z e-mailové adresy společnosti Conticon sdělil svědkovi, že společnost Conticon nemůže nadále provozovat pronajaté stroje, protože nemá dostatek prostředků na hrazení nájemného, což bylo vyjádřeno slovy „nedosáhneme nyní na leasing“. Přitom se J. H. odvolával na jednání, které ohledně toho měl s „majitelkou“ společnosti, s jednatelem Milanem Fidermákem a obviněným. Současně ujistil svědka Milana Drobného, že faktura společnosti Ecopal ze dne 31. 8. 2020 bude uhrazena, což bylo vyjádřeno slovy „fakturu … samozřejmě uhradíme“. Zmínil také vrácení strojů poškozené. Obsah citované korespondence ukazuje na to, že v době odeslání e-mailové zprávy společnost Conticon věděla o uzavření nájemní smlouvy a používala pronajaté stroje. Zároveň ovšem vyznívá na podporu výpovědi svědka v části, v níž jednání o uzavření nájemní smlouvy časově zařadil na konec června 2020.
19. Výslech svědka Milana Drobného nebylo třeba opakovat, ale bylo třeba, aby Okresní soud v Hradci Králové vyvodil z jeho výpovědi zjištění korespondující s jejím obsahem a objektivně zjištěnými okolnostmi, a nikoli zjištění, které pokud jde o dobu zmíněného jednání, je s obsahem výpovědi a objektivně zjištěnými okolnostmi ve zjevném rozporu.
20. Význam zjištění, jak, kdy a s účastí kterých osob probíhalo jednání vedoucí k uzavření smlouvy, má zásadní význam pro posouzení, zda tu byla skutečná vůle společnosti Conticon uzavřít smlouvu. Na to lze usuzovat také z toho, zda společnost skutečně používala stroje, které byly předmětem smlouvy, ke své podnikatelské činnosti, zda výkony, které s jejich použitím provedla, fakturovala obchodním partnerům, zda a jak reagovala na to, když sama zjistila, že smlouvu za ni uzavřel obviněný. V tomto ohledu soudy v podstatě žádná zjištění neučinily.
21. Jestliže by bylo zjištěno, že společnost Conticon pronajaté stroje skutečně používala k podnikatelské činnosti, fakturovala jejich výkony obchodním partnerům a nechala bez reakce překročení zástupčího oprávnění obviněného, svědčilo by to ve spojení s obsahem jednání, jak ho popsal svědek Milan Drobný, o tom, že měla skutečnou vůli uzavřít smlouvu o nájmu strojů a plnit závazky vyplývající ze smlouvy, zejména platit nájemné. Trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku (nehledě na přísnější právní kvalifikaci) by pak nemohl být spáchán pouze tím, že obviněný se vydával za osobu oprávněnou jednat za společnost Conticon, neboť tato okolnost sama o sobě není takové povahy, aby v příčinné souvislosti s ní bylo obohacení na straně společnosti Conticon a škoda na straně společnosti Ecopal. Trestný čin by mohl být spáchán pouze tím, že obviněný smlouvu za společnost Conticon uzavřel s vědomím, že společnost nebude platit nájem. Pouze v takovém případě by jednání obviněného bylo v příčinné souvislosti s obohacením na jedné straně a škodou na druhé straně.
22. Překročení zástupčího oprávnění obviněného nebylo podstatné ani z hlediska omylu, v němž svědek Milan Drobný uzavřel smlouvu za poškozenou. Relevantním omylem nebyl jeho omyl ohledně zástupčího oprávnění obviněného jako osoby jednající za druhou smluvní stranu, ale omyl ohledně toho, zda společnost Conticon bude platit nájem.
23. Mimo zákonné znaky trestného činu podvodu je zjištění uvedené ve výroku o vině, podle něhož obviněný jednal „aniž by měl úmysl něčeho uhradit“. Toto zjištění je irelevantní, protože uzavřenou smlouvou obviněný nezavazoval k placení nájemného sebe, ale společnost Conticon. V odůvodnění rozsudku Okresní soud v Hradci Králové uvedenou dikci poněkud korigoval tím, že obviněný se nijak nepodílel na ekonomickém řízení společnosti, takže si musel být vědom, že není schopen zajistit platby, které byly sjednány. Z postavení obviněného ovšem žádná taková povinnost (tj. povinnost zajistit platby) nevyplývala. Krajský soud v Hradci Králové v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že obviněný nemohl spoléhat na žádnou konkrétní okolnost opravňující jej k závěru, že společnost Conticon bude sjednané nájemné hradit. Avšak závěr, že obviněný jednal alespoň v tzv. nepřímém úmyslu podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, by musel být založen na tom, že obviněný v době uzavření smlouvy věděl, že může nastat stav, kdy společnost Conticon, nebude nájemné platit, a byl s tím srozuměn. To však ze stávajících skutkových zjištění nevyplývá. Zjištění, podle něhož se obviněný nijak nepodílel na ekonomickém řízení společnosti Conticon, lze interpretovat stejně dobře tak, že obviněný neměl přehled o hospodaření společnosti, resp. o její schopnosti dostát závazku k placení nájemného, a v době uzavření smlouvy nevěděl, že nájemné nebude z čeho platit a že zůstane neuhrazeno.
24. Pokud Nejvyšší soud zmínil nutnost vzít v úvahu reakci společnosti Conticon na překročení zástupčího oprávnění obviněného, má to význam pro posouzení věci podle § 446 o. z. Podle tohoto ustanovení překročí-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.
Z dosavadního průběhu řízení není patrno, že by společnost Conticon učinila oznámení podle § 446 o. z. Ve spise (č. l. 208-211) je založen platební rozkaz Okresního soudu v Olomouci ze dne 11. 1. 2021, sp. zn. 24 C 395/2020, jímž bylo žalovanému (společnosti Conticon) uloženo zaplatit žalobci (společnosti Ecopal) částku 930 490 Kč s příslušenstvím, a odpor žalované společnosti Conticon, v němž je namítáno, že nájemní smlouva nebyla uzavřena žádnou z osob oprávněných jednat za společnost Conticon, že tato společnost nevedla žádné jednání o uzavření nájemní smlouvy a že předmět nájmu fakticky nikdy neužívala.
To nasvědčuje úsudku, že společnost Conticon se od nájemní smlouvy začala distancovat teprve
25. Rozhodná skutková zjištění tedy zčásti jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a zčásti nebyla učiněna vůbec. Skutek, tak jak byl zjištěn ve výroku o vině, nevykazuje znaky trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku (nehledě na přísnější právní kvalifikaci).
26. V části odkazující na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. je dovolání obviněného důvodné. Výrok o vině obviněného proto nemůže obstát a v důsledku toho nemůže obstát ani výrok o trestu a výrok o náhradě škody.
Závěrem
27. Z důvodů, které byly vyloženy v předcházejících částech tohoto usnesení, Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. ohledně obviněného R. P. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové i rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové jako součást řízení předcházejícího napadenému usnesení, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením části napadeného usnesení a části rozsudku ztratila podklad, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Hradci Králové, u něhož primárně došlo k vytýkaným pochybením, aby věc obviněného R. P. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud v Hradci Králové znovu rozhodne poté, co odstraní vady vytknuté tímto usnesením Nejvyššího soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 3. 2025
JUDr. Josef Mazák předseda senátu