Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření k dovolání obviněné uvedla, že námitky uplatněné v dovolání směřují do oblasti skutkových zjištění a že obviněná soudům obou stupňů vytýká především nesprávné hodnocení důkazů a nesprávné zjištění skutkového stavu věci, přičemž prosazuje vlastní náhled na provedené důkazy a z něho odvíjí odlišný skutkový závěr, tedy že předmětný skutek nebyl prokázán. Obviněná uplatnila i procesně právní námitky, které rovněž nenaplňují uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tato pochybení spatřuje v porušení zásad uvedených v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. Nejvyšší státní zástupkyně konstatovala, že uplatněné námitky stojí svým obsahem mimo rámec uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jakož i mimo rámec ostatních dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. V posuzované věci nespatřuje ani extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními a právními závěry soudu.
Nejvyšší státní zástupkyně z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněné MUDr. Z. S. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně navrhla, aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněné bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. S ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces lze o dovolacím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvažovat jen za předpokladu, že tu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, jestliže skutková zjištění soudů z důkazů nevyplývají při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem obsahu dokazování apod.
Nejvyšší soud je v rámci řízení o dovolání vázán skutkovým stavem tak, jak jej zjistily soudy nižších stupňů. Z těchto důvodů nelze brát zřetel na námitky obviněné, jimiž se snaží prosadit odlišnou verzi skutkového děje, a na základě této změny i odlišnou právní kvalifikaci skutku. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněná v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Obviněná však uplatnila skutkové námitky, jimiž napadá skutková zjištění soudů. Za námitky skutkového charakteru je nutno považovat zejména námitky obviněné, že se pokoušela opustit policejní vozidlo, aby mohla zabezpečit své osobní věci ve svém vozidle, a že následně byla sama napadena policistou M. Č. Zároveň obviněná spatřuje naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v tom, že soudy nižších stupňů porušily zásadu zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností a že nehodnotily důkazy v jejich vzájemných souvislostech, a tudíž podle ní porušily ustanovení § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. Nejvyšší soud k tomu dodává, že v tomto případě nejde o námitky hmotně právní, nýbrž procesně právní, jimiž obviněná napadá způsob hodnocení důkazů a rozsah provedeného dokazování. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami procesněprávního charakteru. Obviněná sice formálně deklarovala dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinila tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.
Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněné nenaplňují důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v § 265b tr. ř. Proto dovolání obviněné MUDr. Z. S. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud považuje za nutné vyjádřit se k délce dovolacího řízení. Obviněná podala dovolání u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 15. 5. 2007, avšak tento soud předložil věc Nejvyššímu soudu až dne 31. 12. 2008. Ze záznamu v trestním spise Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 2 T 38/2006, vyplývá, že tento trestní spis byl nalezen v budově soudu teprve dne 3. 11. 2008 při pátrání po spisech. K průtahům v řízení tedy nedošlo v řízení o dovolání před Nejvyšším soudem České republiky.
P o u č e n í: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. ledna 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek