7 Tdo 206/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 19. 2. 2003 o dovolání obviněné
I. Ř., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 8. 2002, sp. zn. 4 To 481/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Písku pod
sp. zn. 3 T 273/2000 t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné I. Ř. o d m í t á .
Obviněná I. Ř. podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 8. 2002, sp. zn.
4 To 481/2002, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto její odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. 3 T 273/2000. Dovolání podala
v rozsahu odpovídajícím výroku o vině, a to z důvodu „nesprávného právního posouzení skutku nebo jiného nesprávného právního posouzení“, tj. zjevně z důvodu stanoveného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a nikoli z důvodu stanoveného v § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř., jak nepřesně uvedl obhájce ve vyhotovení dovolání. Dovolací důvod obviněná spatřovala v tom, že soud porušil zejména ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., přičemž podrobně rozvedla, v kterých směrech soud podle jejího názoru nepřihlédl
k logickým rozporům provedených důkazů a proti zásadě „in dubio pro reo“ je nehodnotil v její prospěch. Navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden
v § 265b tr. ř.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Tento dovolací důvod znamená, že je možné namítat chybnou právní kvalifikaci skutku zjištěného soudem, nikoli však nesprávnost skutkových zjištění soudu. Právním posouzením skutku jako hmotně právním posouzením se rozumí to, že soud svá skutková zjištění subsumuje pod příslušná ustanovení h m o t n é h o práva, tj. zejména pod ustanovení trestního zákona. Pouze v této souvislosti se totiž může dopustit toho, co je v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vymezeno jako důvod dovolání. Znamená to tedy, že přípustné jsou jen p r á v n í námitky, nikoli skutkové námitky.
V posuzovaném případě obviněná v dovolání v celém rozsahu uplatnila pouze skutkové námitky. To se projevilo i na tom, že soudu vytýkala primárně nikoli porušení nějakých ustanovení hmotného práva, ale porušení p r o c e s n í c h ustanovení
§ 2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Pokud dovolání obviněné směřovalo k tomu, že její jednání nebylo trestným činem, bylo to podmíněno změnou skutkového stavu, který zjistil soud. Dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ale odpovídají pouze ty námitky proti právní kvalifikaci skutku, které jsou vázány ke skutkovému stavu zjištěnému soudem, a nikoli ke změněnému skutkovému stavu. Dovolání obviněné již svým pojetím, jímž se domáhá změny skutkových zjištění soudu a teprve
v návaznosti na to jiného právního posouzení, je mimo rámec uvažovaného dovolacího důvodu.
Obviněná byla uznána vinnou trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2
tr. zák. Takto byl posouzen skutek spočívající v podstatě v tom, že obviněná jako účetní svého zaměstnavatele se nejméně ve 32 případech napsala do seznamu zaměstnanců, kterým byla mzda vyplácena v hotovosti, ačkoli její mzda byla převáděna bezhotovostně na její účet, a poté, co obdržela z banky peníze určené k výplatám mezd zaměstnanců v hotovosti, si neoprávněně ponechala postupně nejméně 184.151,- Kč.
Obhajoba obviněné byla založena na tvrzení, že s vědomím a souhlasem zaměstnavatele pobírala dvojí mzdu, jednak tzv. oficiální mzdu a jednak tzv. černou mzdu. Podle obviněné její neoficiální mzdou byla mzda pobíraná na účet, a nikoli mzda pobíraná
v hotovosti, jak tvrdil poškozený svědek K. F. (její zaměstnavatel). Z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Písku (str. 9) je zřejmé, že tento soud zjistil, že K. F. nedal souhlas k výplatě druhé mzdy obviněné. Proti tomuto zjištění a proti způsobu hodnocení důkazů, které se stalo jeho podkladem, obviněná v dovolání uplatnila své námitky. Z toho je patrna jejich povaha jako skutkových námitek, které nekorespondují s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani s jiným dovolacím důvodem, zejména ne s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. f)
tr. ř.
Námitky obviněné tedy obsahově nenaplňují zákonný dovolací důvod, který obviněná
v dovolání formálně deklarovala. Proto Nejvyšší soud dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. února 2003
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec