7 Tdo 27/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 16. 1. 2003 dovolání
obviněného
J. P., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2002, sp.
zn. 13 To 221/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové
pod sp. zn. 6 T 180/2001 a rozhodl t a k t o :
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
17. 7. 2002, sp. zn. 13 To 221/2002, a rozsudek Okresního soudu v Hradci
Králové ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 6 T 180/2001, z r u š u j í .
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušená
rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením,
pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Hradci Králové p ř i k a z u j
e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Obviněný J. P. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti
usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. 13 To
221/2002, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku
Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 6 T 180/2001. Tímto
rozsudkem byl uznán vinným pokusem trestného činu zkrácení daně, poplatku a
podobné povinné platby podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 148 odst. 1, 2 tr. zák. a
trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr.
zák. a odsouzen za tyto trestné činy a dále za trestný čin vydírání podle § 235
odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu
v Hradci Králové ze dne 28. 5. 2001, sp. zn. 6 T 40/2001, ve spojení s
rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 13 To
452/2001, k souhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl
podmíněně odložen na zkušební dobu 3 roků, k peněžitému trestu ve výměře
30.000,- Kč se stanovením náhradního trestu odnětí svobody na šest měsíců pro
případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, a k trestu
propadnutí věci; současně byl zrušen výrok o trestu rozsudku Krajského soudu v
Hradci Králové ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 13 To 452/2001, jakož i všechna
další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž
došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obviněný v dovolání odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g)
tr. ř. a namítal, že soudy obou stupňů pochybily, byl-li uznán vinným trestným
činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák., aniž
by pro takové právní posouzení skutku byly splněny podmínky. Podle jeho názoru
předložením kopie technického průkazu nemohla být naplněna skutková podstata
označeného trestného činu. Dále měl za to, že výrok o vině tímto trestným činem
je založen na skutkových zjištěních, která nemají oporu ve výsledcích
dokazování, a to zejména ve vztahu k subjektivní stránce trestného činu.
Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení jakož i rozsudek Okresního soudu v
Hradci Králové zrušil a aby Okresnímu soudu v Hradci Králové přikázal nové
projednání a rozhodnutí věci.
Dovolání je podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. přípustné, protože jím bylo
napadeno usnesení soudu druhého stupně, kterým byl zamítnut řádný opravný
prostředek proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí
spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně
právním posouzení.
Přestože obviněný deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr.
ř., uplatnil také námitky, které objektivně nejsou způsobilé jej obsahově
naplnit. S odkazem na uvedený dovolací důvod lze namítat, že skutek zjištěný
soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný
čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným.
Není však možné namítat nesprávnost skutkových zjištění či vadné hodnocení
důkazů. Dovoláním lze napadat právní kvalifikaci skutku, nikoli samotná
skutková zjištění. Zaměřil-li tedy obviněný své výhrady ve vztahu k označenému
dovolacímu důvodu též proti skutkovým zjištěním a hodnocení důkazů, bylo jeho
dovolání v tomto ohledu podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.,
a proto Nejvyšší soud při přezkumu napadeného usnesení a předcházejícího řízení
k této části dovolání nepřihlížel. Z hlediska těchto dovolatelových námitek
napadené rozhodnutí přezkoumat nelze.
Z podnětu té části dovolání, v níž obviněný odkázal na dovolací důvod uvedený
v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. relevantně, Nejvyšší soud podle § 265i odst. 3
tr. ř. přezkoumal napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že
dovolání je důvodné.
Podle zjištění Okresního soudu v Hradci Králové se obviněný dopustil v
jednočinném souběhu pokusu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné
povinné platby podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 148 odst. 1, 2 tr. zák. a
trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr.
zák. tím, že dne 23. 7. 1999 jako jednatel společnosti W. S., s. r. o., se
sídlem v H. K., podal u F. ú. v H. K. přiznání k dani z přidané hodnoty za
zdaňovací období II. čtvrtletí roku 1999 s prohlášením, že jím uvedené údaje v
tomto přiznání jsou pravdivé a úplné, a při výpočtu daně z přidané hodnoty si
zahrnul DPH za přijaté zdanitelné plnění z nákupu nákladního automobilu
skříňového zn. Mercedes 320 v pořizovací ceně 1.061.000,- Kč a předložil kopii
technického průkazu tohoto vozidla přesto, že mu bylo známo, že se jedná o
osobní automobil, u něhož však nelze odpočet DPH uplatnit, a správcem daně bylo
zjištěno, že předložil padělaný technický průkaz, a požadovaný odpočet DPH ve
výši 233.420,- Kč mu nebyl vyplacen.
Trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr.
zák. se dopustí ten, kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její
obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, nebo kdo užije takové listiny
jako pravé.
Z tzv. právní věty výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně se podává, že
jako trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr.
zák. bylo posouzeno jednání, které spočívalo v užití pozměněné veřejné listiny
jako pravé.
Jednání obviněného je v daných souvislostech relevantně vymezeno tak, že
obviněný finančnímu úřadu předložil listinu - kopii technického průkazu
vozidla, v níž byl automobil označen jako nákladní, přestože mu bylo známo, že
se jedná o automobil osobní.
Pro právní posouzení této části skutku byla významná především otázka povahy
listiny předložené obviněným. Jak soud prvního stupně, tak i soud odvolací
považovaly kopii technického průkazu za veřejnou listinu ve smyslu § 176 odst.
1 tr. zák. Nejvyšší soud tento závěr nesdílí.
Pojem veřejné listiny není právním předpisem definován; za veřejné listiny jsou
považovány listiny vydané soudy nebo jinými státními orgány v mezích jejich
pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za
veřejné. Z obsahového hlediska zpravidla (předepsaným způsobem) konstituují či
deklarují práva a povinnosti, právní vztahy anebo se jimi osvědčuje určitý stav
(skutečnosti). Veřejnou listinou ve smyslu § 176 odst. 1 tr. zák. je též kopie
veřejné listiny, je-li ověřená příslušným orgánem ( k tomu viz č. 30/1979 Sb.
rozh. tr.).
Subjekty příslušné k vidimaci, tedy ověření shody kopie s listinou, jakož i
způsob a podmínky jejího provádění, jsou určeny zákonem; příslušnými právními
předpisy jsou především zák. č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo
kopie s listinou, a zák. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti
(notářský řád). Oprávněnými subjekty jsou podle § 1 odst. 1 zák. č. 41/1993
Sb. obecní úřady, městské úřady, v hlavním městě Praze úřady městské části, v
územně členěných statutárních městech úřady městského obvodu nebo úřady městské
části, které vedou matriku, a krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou
působností, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty
těchto měst (dále jen \"úřad\"), které vedou matriku a podle odst. 2
citovaného ustanovení další úřady, které nevedou matriku, na základě
příslušného pověření. Podle § 73 zák. č. 358/1992 Sb. je k vidimaci oprávněn
rovněž notář.
Technický průkaz motorového vozidla je soudní praxí za veřejnou listinu
pokládán (viz č. 2/1995 Sb. rozh. tr.). Obviněný však předložil kopii
technického průkazu, opatřenou toliko jím podepsanou poznámkou, že kopie
souhlasí s originálem (č. l. 46). Tato poznámka obviněného, jak bylo vyloženo,
zjevně podmínky náležitého ověření shody kopie s listinou nesplňuje. Obviněným
předloženou kopii technického průkazu, neověřenou příslušným subjektem, nelze
proto pokládat za veřejnou listinu; takováto kopie není dostatečně věrohodným
důkazem, že existuje listina, o jejíž kopii má jít.
Skutek zjištěný Okresním soudem v Hradci Králové byl nesprávně právně posouzen,
pakliže byl posouzen i jako trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny
podle § 176 odst. 1 tr. zák. Na nesprávném právním posouzení skutku spočívá též
dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, byl-li jím
ponechán výrok o vině rozsudku soudu prvního stupně beze změny.
Nejvyšší soud proto z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a jako vadnou část
předcházejícího řízení zrušil i rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze
dne 4. 3. 2002, sp. zn. 6 T 180/2001 (§ 265k odst. 1 tr. ř.); ten bylo nutno
zrušit v celém rozsahu, poněvadž vadnou část výroku o vině nebylo lze oddělit
od ostatních (jednota skutku) a v důsledku zrušení výroku o vině bylo třeba
zrušit celý výrok o trestu. Nejvyšší soud zrušil také všechna další rozhodnutí
na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo
zrušením, pozbyla podkladu (§ 265k odst. 2 tr. ř.). Okresnímu soud v Hradci
Králové přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl (§ 265l
odst. 1 tr. ř.).
V řízení po přikázání věci dovolacím soudem bude Okresní soud v Hradci Králové
povinen odstranit vytýkanou vadu v právním posouzení skutku (právním názorem,
který vyslovil Nejvyšší soud, je vázán) a znovu rozhodnout o vině i trestu.
Rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně byla zrušena jen v důsledku
dovolání podaného ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke
změně rozhodnutí v jeho neprospěch.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. ledna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec