7 Tdo 349/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. března 2006 o dovolání, které podal obviněný Z. S. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 1. 2006, sp. zn. 4 To 86/2005, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 Nt 204/2005 t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr ř. se dovolání obviněného Z. S. o d m í t á .
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, která byla usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 1. 2006, sp. zn. 4 To 86/2005, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.
II.
Proti unesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání. V úvodu dovolání se uvádí, že jeho přípustnost je dovozována z ustanovení § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. per analogiam.
Dovolací důvod spatřuje obviněný v nesprávném právním posouzení věci Vrchním soudem v Olomouci ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle dovolatele totiž jím navrhované důkazy, které v dovolání vypočítává, byly takového charakteru, že umožňovaly rozhodnout o povolení obnovy řízení. Jejich odmítnutí soudy považuje dovolatel za předčasné.
V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí vrchního i krajského soudu a uložil jim podle § 265l tr. ř. věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, popř. aby sám rozhodl, že se v posuzované věci povoluje obnova řízení.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací se v první řadě zabýval otázkou, zda je dovolání v posuzované věci přípustné.
Přípustnost dovolání je vymezena v ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. tak, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř. pak pod písm. a) až h) uvádí taxativní výčet rozhodnutí, kterými se rozumí rozhodnutí ve věci samé. Usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na povolení obnovy řízení podle § 283 tr. ř., mezi nimi uvedeno není.
Vzhledem k tomu, že zákonodárce v případě ustanovení § 265a tr. ř. zcela záměrně omezil možnost napadení pravomocného rozhodnutí cestou podání mimořádného opravného prostředku jen na případy zde uvedené, nelze se, jak to činí v dovolání obviněný, domáhat s odkazem na použití analogie jeho rozšíření na další případy, v tomto ustanovení neuvedené (obdobně viz č. 36/2003 Sb. rozh. trest.).
IV.
Nejvyšší soud proto shledal dovolání obviněného Z. S. nepřípustným a jako takové je odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. března 2006
Předseda senátu:
JUDr. Robert Fremr