7 Tdo 385/2018-18
U S N E S E N Í
Ve věci řízení o dovolání obviněného Š. R., vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Tdo 385/2018, které podal proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 31 To 505/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 4 T 64/2017, rozhodl předseda senátu Nejvyššího soudu podle § 265o odst. 1 tr. ř. před rozhodnutím o dovolání
Až do rozhodnutí o dovolání se obviněnému Š. R., odkládá výkon trestu odnětí svobody, který mu byl v trvání šesti měsíců uložen rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 4 T 64/2017, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 31 To 505/2017.
Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 4 T 64/2017, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 31 To 505/2017, byl obviněný Š. R. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, se zařazením pro jeho výkon do věznice s ostrahou.
Podle obsahu trestního spisu i výpisu z evidence osob ve výkonu trestu ke dni 20. 3. 2018, obviněný doposud výkon uloženého trestu nenastoupil.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal obviněný Š. R. dovolání, z jehož obsahu vyplývají skutečnosti, na základě kterých nelze vyloučit, že dovolání tohoto obviněného může být po projednání senátem Nejvyššího soudu shledáno důvodným. Protože výkonem uloženého trestu odnětí svobody by v takovém případě mohlo dojít k následku, který by jen těžko bylo možno odčinit, rozhodl předseda senátu Nejvyššího soudu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení podle § 265o odst. 1 tr. ř.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 21. března 2018
JUDr. Michal Mikláš předseda senátu
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku předně shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.).
Protože dovolání je možné podat pouze z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který lze aplikovat, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Citovaný důvod dovolání má dvě alternativy. První jeho alternativa „bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí…“ má zajišťovat nápravu tam, kde soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, řádný opravný prostředek v případě odvolání zamítl podle § 253 odst. 1 tr. ř. nebo odmítl podle § 253 odst. 3 tr. ř. a v případě stížnosti zamítl podle § 148 odst. 1 písm. a) tr. ř. nebo podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. Druhá jeho alternativa je vymezena slovy „…nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)“.
Námitkami obviněného byl v předmětné věci proto naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě, který se uplatní v případě, došlo-li k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku z procesních důvodů a oprávněné procesní straně byl v podstatě nesprávným procesním postupem soudu podle § 253 odst. 1 tr. ř. odepřen přístup k odvolací instanci, když odvolací soud takto rozhodl, aniž napadené rozhodnutí meritorně přezkoumal.
Jelikož Nejvyšší soud neshledal některý z důvodů pro odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 tr. ř., přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku napadeného usnesení, proti němuž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, přičemž dospěl k následujícím závěrům.
Obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v alternativě spočívající v tom, že o odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně [tj. rozhodnutí uvedeném v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř.] bylo rozhodnuto zamítavým výrokem přesto, že k vydání takového rozhodnutí nebyly splněny zákonné podmínky. Odvolacímu soudu v daném směru vytýká nesprávnou aplikaci ustanovení § 253 tr. ř.
Uvedená dovolací argumentace obviněného uplatněný dovolací důvod naplňuje a s ohledem na tvrzené skutečnosti i zjištění učiněná dovolacím soudem je i důvodná.
Podle § 248 tr. ř. odvolání se podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. (odst. 1) Jestliže se rozsudek doručuje jak obžalovanému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci běží lhůta od tohoto doručení, které bylo provedeno nejpozději. (odst. 2) Jiným osobám uvedeným v § 247 odst. 2, s výjimkou státního zástupce, končí lhůta týmž dnem jako obžalovanému. (odst. 3).
Podle § 60 tr. ř. do lhůty určené podle dní se nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty. (odst. 1) Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. (odst. 2) Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. (odst. 3) Lhůta je zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě a) podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout, b) učiněno u soudu nebo u státního zástupce, který má ve věci rozhodnout, c) učiněno příslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě u jeho náčelníka, d) učiněno u ředitele nápravného zařízení, kde je ten, kdo podání činí, ve vazbě nebo v trestu, nebo e) učiněno ústně do protokolu u kteréhokoli okresního soudu nebo okresního státního zástupce. (odst. 4)
Podle § 253 tr. ř. odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. (odst. 1) Jako opožděné nemůže být zamítnuto odvolání, které oprávněná osoba podala opožděně jen proto, že se řídila nesprávným poučením soudu. (odst. 2) Odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. (odst. 3) Odmítnout odvolání podle odstavce 3 nelze, jestliže nebyla oprávněná osoba řádně poučena podle § 249 odst. 1 nebo nebyla oprávněné osobě, která nemá obhájce nebo zmocněnce, poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (§ 251 odst. 2). (odst. 4)
Obviněný odvolacímu soudu vytýká, že jeho postupem mu bylo upřeno právo na přístupu k odvolacímu soudu, neboť tento svým postupem podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl jeho odvolání jako opožděně podané. Vycházel přitom ze zjištění, že obviněnému byl opis rozsudku soudu prvního stupně doručen do vlastních rukou dne 25. 10. 2017. Posledním dnem, kdy mohlo být podáno odvolání v zákonné osmidenní lhůtě, byl 2. 11. 2017. Jestliže obviněný odeslal odvolání až dne 7. 11. 2017, jak bylo odvolacím soudem zjištěno z podacího razítka, jedná se o odvolání podané opožděně. Odvolací soud proto odvolání podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl jako opožděně podané. V tomto směru však závěry odvolacího soudu nekorespondují s obsahem spisu, ze kterého učinil Nejvyšší soud následující poznatky.
Obviněný si po vyhlášení rozsudku dne 20. 9. 2017, jímž byl uznán vinným uvedeným přečinem, ponechal lhůtu k podání odvolání (č. l. 44 tr. spisu). Rozsudek soudu prvního stupně byl obviněnému doručen dne 25. 10. 2017 (č. l. 47 tr. spisu). Obviněný nebyl v řízení zastoupen obhájcem. Lhůta pro podání odvolání obviněnému počala běžet podle § 60 odst. 1 tr. ř. dne 26. 10. 2017 a skončila dne 2. 11. 2017. Jak vyplývá z podacího lístku na č. l. 63 tr. spisu, na němž se shoduje podací číslo s podacím číslem na obálce (č. l. 51 tr. spisu), ve které bylo odvolání obviněného proti rozsudku prvního stupně zasláno (č. l. 51 tr. spisu), byla zásilka obsahující odvolání obviněného podána k poštovní přepravě již dne 2. 11. 2017. Na základě těchto skutečností je třeba konstatovat, že lhůta pro podání odvolání obviněným byla zachována, protože podle § 60 odst. 4 písm. a) tr. ř. je „lhůta zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.“ Za tohoto stavu věci je třeba konstatovat, že lhůta pro podání odvolání byla zachována, a proto rozhodnutím odvolacího soudu bylo zkráceno právo obviněného na přístup k soudu druhého stupně.
Dovolací soud proto s přihlédnutím ke správnému datu doručení opisu rozsudku obviněnému (25. 10. 2017) dospěl k poznatku, že obviněný své odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podal v souladu s požadavkem formulovaným zněním § 248 odst. 1 tr. ř. v osmidenní lhůtě. Při tomto zjištění nebylo možné, aby o jeho odvolání krajský soud rozhodl způsobem upraveným v ustanovení § 253 odst. 1 tr. ř., tj. formou jeho zamítnutí pro opožděnost. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 31 To 505/2017, tak vykazuje vadu, která naplňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že z podnětu dovolání obviněného podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil zmíněné usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 31 To 505/2017, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, přičemž podle § 265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v ústí nad Labem – pobočka v Liberci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Úkolem odvolacího soudu je znovu o odvolání obviněného – tentokrát meritorně – rozhodnout.
Protože obviněný nevykonává trest odnětí svobody uložený v této trestní věci soudem prvního stupně, Nejvyšší soud nerozhodoval podle § 265l odst. 4 tr. ř. o vazbě.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 4. dubna 2018
JUDr. Michal Mikláš předseda senátu