7 Tdo 4/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. 1. 2006 o dovolání
obviněného O. A., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v
Liberci ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. 31 To 350/2005, v trestní věci vedené u
Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 1 T 61/2005 t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného O. A. o d m í t
á .
Obviněný O. A. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti
usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 23. 9.
2005, sp. zn. 31 To 350/2005, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho
odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 7. 2005, sp. zn.
1 T 61/2005. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o trestu, a to s
odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h), l) tr. ř.
Namítl, že při rozhodování o trestu soudy nevzaly v úvahu všechny podstatné
okolnosti, že kladly nadměrný důraz na přitěžující okolnosti podle § 34 tr.
zák., aniž v dostačující míře přihlédly k polehčujícím okolnostem podle § 33
tr. zák., a že výrokem o uložení trestu odnětí svobody porušily hmotně právní
ustanovení § 23 tr. zák. a § 31 tr. zák. Obviněný se dovoláním domáhal toho,
aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v
Ústí nad Labem – pobočka v Liberci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a
rozhodnout nebo sám rozhodl o výrazném snížení trestu.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného
důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
Důvody dovolání, tak jak jsou koncipovány v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr.
ř., opodstatňují konstatování, že výrok o trestu lze napadat zásadně jen
prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 píam. h) tr. ř. Podle
tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže obviněnému byl uložen takový
druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo
trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán
vinným.
V posuzovaném případě byl obviněný uznán vinným trestným činem krádeže podle §
247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák., trestným činem nedovoleného ozbrojování
podle § 185 odst. 1 tr. zák. a třemi trestnými činy loupeže podle § 234 odst. 1
tr. zák. a odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k
úhrnnému trestu odnětí svobody na šest roků, pro jehož výkon byl podle § 39a
odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 57 odst. 1,
2 tr. zák. k trestu vyhoštění na dobu neurčitou.
Obviněný nenamítal nic v tom směru, že by mu byl uložen nepřípustný druh trestu
nebo trest mimo zákonnou trestní sazbu. Jeho námitky týkající se pouze otázky
přiměřenosti trestu, který obviněný nijak nezpochybnil z hlediska přípustnosti
druhu uloženého trestu ani z hlediska výměry trestu v rámci zákonné trestní
sazby, obsahově nekorespondují se zákonným dovolacím důvodem podle § 265b odst.
1 písm. h) tr. ř.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí
spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně
právním posouzení.
Pokud obviněný vytkl porušení hmotně právních ustanovení o účelu trestu (§ 23
tr. zák.) a o hlediscích rozhodných pro stanovení druhu trestu a jeho výměry (§
31 tr. zák.), nejsou tyto námitky podřaditelné pod zákonný dovolací důvod podle
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Jestliže je ve výčtu zákonných dovolacích
důvodů, jak jsou stanoveny v § 265b odst. 1 tr. ř., uveden dovolací důvod,
který se výslovně vztahuje k výroku o trestu, tj. dovolací důvod podle § 265b
odst. 1 písm. h) tr. ř., znamená to, že prostřednictvím jiného dovolacího
důvodu zásadně nelze výrok o trestu napadat. Opačný výklad by toto ustanovení
činil bezpředmětným, resp. nefunkčním, a v podstatě by ho zbavoval smyslu.
Připustilo-li by se, že pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
spadá i porušení ustanovení § 23 tr. zák. a § 31 tr. zák., tj. ustanovení,
jimiž se řídí posuzovaní otázky přiměřenosti trestu, znamenalo by to, že tato
ustanovení jsou vždy porušena a dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g)
tr. ř. je vždy dán, jestliže byl uložen nepřípustný druh trestu nebo trest ve
výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
by pak nemělo žádný význam, protože vady, které jsou v něm uvedeny jako
dovolací důvod, by vždy byly zahrnuty již dovolacím důvodem podle § 265b odst.
1 písm. g) tr. ř. Z toho evidentně vyplývá, že cestou dovolání jako mimořádného
opravného prostředku nelze usilovat o takovou změnu pravomocného rozhodnutí,
která by co do důvodu byla založena na pouhé nepřiměřenosti trestu, pokud byl
uložen přípustný druh trestu ve výměře v rámci zákonné trestní sazby. Obviněný
v dovolání výslovně namítl nepřiměřenost trestu odnětí svobody. Ten mu byl
uložen ve výměře šesti roků v rámci zákonné trestní sazby od dvou let do
deseti let (§ 234 odst. 1 tr. zák.). Z toho je zřejmé, že jeho námitky nejsou
pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřaditelné (k tomu
viz č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Výrok o trestu lze prostřednictvím dovolacího
důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. napadat za předpokladu, že se
uplatněnými námitkami zpochybní hmotně právní posouzení, které se primárně
vztahuje ke skutku. Např. lze takto napadat výrok o uložení nebo neuložení
souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 tr. zák., protože primárně se jedná o
posouzení otázky, zda skutek (trestný čin) je v souběhu s jiným skutkem
(trestným činem), anebo zda v poměru mezi oběma skutky (trestnými činy) jde o
vztah recidivy.
Za situace, kdy námitky obviněného svým obsahem nenaplňují dovolací důvod podle
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., je
logické, že nenaplňují dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Na posuzovaný případ se vztahuje ta varianta ustanovení § 265b odst. 1 písm. l)
tr. ř., která stanoví, že dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o
zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku a v řízení
předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a)
až k), tj. v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. To znamená, že
dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je možné uplatnit jen
ve spojení s některým jiným dovolacím důvodem. Není-li tento „jiný“ dovolací
důvod dán, logicky z toho plyne, že není dán ani dovolací důvod podle § 265b
odst. 1 písm. l) tr. ř. Jestliže uplatněné námitky jsou mimo rámec zákonných
dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., je jasné, že jsou
také mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr.
ř.
Obviněný sice formálně deklaroval zákonné dovolací důvody podle § 265b odst. 1
písm. g), h), l) tr. ř., avšak obsahem dovolání učinil námitky, které žádný z
těchto dovolacích důvodů nenaplňují. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného
podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal
napadené usnesení a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. ledna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec