7 Tdo 43/2018-20
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl dne 24. ledna 2018 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného J. Č., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 11 To 239/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 4 T 4/2016 takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. Č. odmítá.
Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 20. 4. 2017, č. j. 4 T 4/2016-181, byl obviněný J. Č. uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle téhož ustanovení k trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku, § 82 odst. 1 tr. zákoníku a § 84 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu tří let při současném vyslovení dohledu probačního úředníka. Podle § 99 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku bylo obviněnému dále uloženo ochranné ambulantní psychiatrické léčení a podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný dopustil uvedeného přečinu v podstatě tím, že dne 27. 9. 2015 v době od 18:40 hod. do 18:45 hod. v K., okres P., u domu č. …, slovně a následně fyzicky napadl 1,8m dlouhým klackem úderem vedeným na horní polovinu těla poškozeného J. Z., čímž mu způsobil mnohočetná povrchní poranění obou předloktí s oděrkami, zhmožděninu levého předloktí s následnou bolestivostí a poškození tkání úponů šlach v oblasti levého lokte, které si vyžádalo lékařské ošetření a v důsledku něhož byl poškozený J. Z. omezen v obvyklém způsobu života po dobu delší jednoho týdne.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které Krajský soud v Praze usnesením ze dne 27. 6. 2017, č. j. 11 To 239/2017-198, podle § 256 tr. ř. zamítl.
Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť bylo zamítnuto jeho odvolání, přestože v řízení, které mu předcházelo, byl dán důvod pro zrušení rozsudku soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. a) tr. ř. Obviněný zopakoval svou obhajobu, že nemohl dne 27. 9. 2015 způsobit poškozenému zranění on, neboť mezi nimi došlo k incidentu dne 19. 9. 2015, ovšem ani při tomto poškozeného fyzicky nenapadl. Následně obviněný rozvedl své výhrady proti jednotlivým důkazům a vytkl soudům, že zamítly provedení jím navrhovaných důkazů. Na podporu své argumentace poukázal na nový znalecký posudek vyhotovený až po rozhodnutí soudu druhého stupně, ze kterého vyplývá, že s videozáznamem poškozeného bylo manipulováno. Podle obviněného nebyl projednávaný skutek dostatečně objasněn.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tedy může být naplněn ve třech různých situacích. K prvním dvěma (alternativa první) dochází tehdy, kdy rozhodnutí nadřízeného soudu je vydáno, aniž bylo napadené rozhodnutí meritorně přezkoumáno tedy, že byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle § 148 odst. 1 písm. a) či b) tr. ř. nebo podle § 253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, anebo bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle § 253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz § 253 odst. 4 tr. ř.). Třetí situace (alternativa druhá) je, pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše (alternativa první), ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
V první alternativě obviněný nemohl naplnit dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť tato se týká výhradně případů, v nichž bylo odvolání proti rozsudku zamítnuto nebo odmítnuto z procesních důvodů, tj. zamítnuto podle § 253 odst. 1 tr. ř., protože bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, anebo odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř., protože nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Všechna tato rozhodnutí jsou tedy učiněna bez meritorního přezkoumání odvolání obviněného. Odvolání obviněného však soud druhého stupně zamítl podle § 256 tr. ř., tedy po věcném přezkumu rozsudku soudu prvního stupně podle § 254 odst. 1 tr. ř.
K naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě by došlo, pokud by bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V této alternativě je dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. konstruován tak, že je vázán na některý z dalších dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 tr. ř. Obviněný však musí tento další dovolací důvod deklarovat, to znamená výslovně uvést, se kterým dovolacím důvodem uvedeným v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. spojuje uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Bez toho je dovolání založené toliko na samotném dovolacím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. dovoláním podaným z jiného než zákonného dovolacího důvodu, jak to předvídá ustanovení § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1618/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1464/2015). Je rovněž namístě zmínit, že námitky obviněného uplatněné v jeho dovolání jsou ryze skutkového charakteru a jako takové by ani nemohly naplnit žádný z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 tr. ř.
Obiter dictum je rovněž vhodné uvést, že obviněný obdobnou argumentaci uplatnil již v řízení před soudy obou stupňů, které se s ní správně a vyčerpávajícím způsobem vypořádaly (str. 3-4 rozsudku soudu prvního stupně a str. 2 usnesení odvolacího soudu). Obhajoba obviněného tak nebyla vyvrácena pouze zpochybňovaným videozáznamem, ale též svědeckou výpovědí poškozeného, jeho matky, fotodokumentací a lékařskými zprávami.
Dovolací argumentaci obviněného nelze na základě výše uvedeného pokládat za námitky v souladu s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., ani s jinými dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř. V dovolání uvedený znalecký posudek nebyl v době rozhodování soudů k dispozici, nestal se tak předmětem jejich úvah a jako k nové skutečnosti k němu tedy nelze v řízení o dovolání přihlížet.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. ledna 2018
JUDr. Michal Mikláš předseda senátu
Vypracoval: JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.