7 Tdo 439/2011-I-15
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 13. 4. 2011 dovolání obviněného S. K., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 31 To 379/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 1 T 183/2009 a rozhodl t a k t o :
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 31 To 379/2010.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 6. 2010, sp. zn. 1 T 183/2009, byl obviněný S. K. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a odsouzen podle § 171 odst. 1 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k (úhrnnému) trestu odnětí svobody na osm měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
O odvolání obviněného bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 31 To 379/2010. Podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. byl rozsudek Okresního soudu v České Lípě zrušen a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a odsouzen za tento trestný čin a dále za přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 2 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.), jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 12. 4. 2010, sp. zn. 19 T 60/2010, podle § 196 odst. 2 tr. zákoníku, § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody na osm měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, přičemž byl zrušen výrok o trestu v rozsudku Okresního soudu v Sokolově a další obsahově navazující rozhodnutí.
Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci. Napadl výrok o vině a výrok o trestu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Namítl, že jeho osobní svoboda byla dne 20. 9. 2010 omezena zadržením a následným dodáním do výkonu trestu odnětí svobody. Z toho vyvodil, že u něho vyvstal důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Poukázal na to, že obhájce neměl a že Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl o jeho odvolání v řízení konaném bez obhájce. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.
Podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl.
Podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř . obviněný musí mít obhájce, je-li mimo jiné ve výkonu trestu odnětí svobody.
V původním řízení obviněný neměl obhájce. V řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci nastal důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. tím, že obviněný byl od 20. 9. 2010 do 13. 10. 2010 ve výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 4 T 94/2005. Tuto okolnost Nejvyšší soud zjistil z výsledků šetření provedeného podle § 265o odst. 2 tr. ř.
Uvedenou okolnost Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci nezjistil a tudíž na ni nereagoval postupem, který by vedl k tomu, aby si obviněný zvolil obhájce nebo mu ho zvolila jiná oprávněná osoba, resp. aby mu byl obhájce ustanoven. Veřejné zasedání o odvolání provedl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci bez obhájce, kterého obviněný ostatně ani neměl (navíc v rozporu s ustanovením § 263 odst. 4 tr. ř. konal veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného). Napadený rozsudek tedy vzešel z řízení, které bylo zatíženo mimo jiné vadou korespondující s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného zrušil napadený rozsudek, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci znovu rozhodne o odvolání obviněného podaném proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě, přičemž bude dbát na to, aby tak učinil v řízení, které nebude zatíženo vadami zasahujícími do práva obviněného na obhajobu.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. dubna 2011
Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec
Soud: Nejvyšší soud
Důvod dovolání: 265b/1c
Spisová značka: 7 Tdo 439/2011
Datum rozhodnutí: 13.04.2011
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Dotčené předpisy: § 265l odst. 4 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí: D
7 Tdo 439/2011-II-17
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl dne 13. 4. 2011 v neveřejném zasedání, konaném o dovolání obviněného S. K., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 31 To 379/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 1 T 183/2009, t a k t o :
Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný S. K. nebere do vazby.
O d ů v o d n ě n í :
Obviněný S. K. vykonává trest odnětí svobody, který mu byl v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 1 T 183/2009 uložen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 31 To 379/2010.
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci byl z podnětu dovolání obviněného zrušen usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. 7 Tdo 439/2011-I, s tím, že Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci musí znovu rozhodnout o odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 6. 2010, sp. zn. 1 T 183/2009. Tím odpadl v této věci důvod pro další výkon trestu odnětí svobody, neboť tu není pravomocný a vykonatelný výrok o trestu. Za tohoto stavu bylo nutné, aby Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 tr. ř. rozhodl o vazbě obviněného.
Nejvyšší soud shledal, že na straně obviněného není dán žádný z důvodů vazby podle § 67 písm. a) až c) tr. ř., a proto rozhodl, že obviněný se nebere do vazby.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 13. dubna 2011 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec