7 Tdo 441/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 27. dubna 2004 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněné V. P., které podala proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 8. 2003, sp. zn. 6 To 497/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 5 T 230/2002, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5. 6. 2003, sp. zn. 5 T 230/2002, byla obviněná uznána vinnou trestnými činy ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák. a ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. d) tr. zák., kterých se dopustila jednáním uvedeným ve výrokové části rozsudku soudu I. stupně. Za to byla odsouzena podle § 224 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku nepodmíněně, pro jehož výkon byla zařazena podle § 39a odst. 3 tr. zák. do věznice s dohledem. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. ji byl uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 5 let. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto také o uplatněných nárocích poškozených na náhradu škody.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 8. 2003, sp. zn. 6 To 497/2003, bylo odvolání obviněné, které bylo zaměřeno toliko do výroku o trestu, zamítnuto podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení odvolacího soudu podala obviněná řádně a včas dovolání z důvodu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když vyslovuje názor, že pokud toto ustanovení zmiňuje jako dovolací důvod, že rozhodnutí spočívá na jiném nesprávném hmotně právním posouzení, tak je možno toto vztáhnout i na rozhodnutí o trestu a nejen o vině. Pro případ, že by se dovolací soud s tímto výkladem neztotožnil, má za to, že by mohl být naplněn dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) nebo l) tr. ř. V odůvodnění dovolání obviněná namítá, že soudy obou instancí pochybily v úvaze o trestu, když nevzaly v úvahu a nezvážily všechny důležité okolnosti případu, zvláště pak zprávu Probační a mediační služby v O. a záruku za její nápravu. Má za to, že i za dané situace by bylo možno působit na ni trestem výchovným, tj. jehož výkon by byl podmíněně odložen na přiměřenou dobu, když daný skutek je pouze ojedinělý prohřešek v jejím jinak řádném životě a s jeho následky se asi těžko vyrovná do konce svého života. Obviněná pak obsáhle v podrobnostech popisuje svoji tíživou osobní i rodinnou situaci, jakož i její úsilí zaměřené na odstranění škodlivých následků trestného činu, kdy postupně hradí způsobenou škodu, omluvila se poškozeným a napomáhala při objasňování činu. Soudy obou stupňů však při úvaze o účelu a druhu trestu nepostupovaly v souladu s § 23 odst. 1 a § 31 odst. 1 tr. zák., když dle jejího názoru důsledně a komplexně nezvážily polehčující okolnosti podle § 33 tr. zák. Navrhla proto, aby bylo podle § 265k a § 265l tr. ř. usnesení odvolacího soudu a také rozsudek soudu I. stupně zrušeny a věc vrácena soudu I. či II. stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí.
Státní zástupce nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněné uvedl, že ve vztahu k výroku o trestu přichází v úvahu výlučně dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který ale nenaplňují námitky v tom smyslu, že uložený trest je příliš přísný a dostatečně nevystihuje okolnosti svědčící ve prospěch obviněné. I v případě, že by výrokem o trestu byla porušena ustanovení § 23 odst. 1 a § 31 odst. 1, 2 tr. zák., není to dovolacím důvodem, pokud byl uložen přípustný druh trestu a pokud výměra byla stanovena v rámci zákonné trestní sazby. Proto obviněná jen formálně uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale její konkrétní námitky nesměřují proti právnímu posouzení skutku nebo jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení a nenaplňují proto jak tento dovolací důvod, tak ani dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. h) a l) tr. ř., jak je specifikovala alternativním návrhem. Státní zástupce proto navrhl, aby bylo dovolání obviněné odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
Jak vyplývá z podaného dovolání, obviněná se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a v konečném důsledku dosažení uložení mírnějšího trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek není dalším odvoláním a je určeno pouze k nápravě závažných hmotně právních nebo procesních vad rozhodnutí uvedených v § 265b tr. ř. Pokud jde o výrok o trestu, je ze znění § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. zřejmé že důvodem dovolání podle tohoto ustanovení můžou být pouze námitky poukazující na pochybení soudu při ukládání trestu v tom směru, že pachateli uloží takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu uloží trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným.
O takovýto případ se ale v této věci nejedná, když obviněné byl podle § 224 odst. 2 tr. zák., v rámci trestní sazby od 6 měsíců až do 5 let, uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku nepodmíněně, tj. v rámci této zákonné trestní sazby. Namítá-li tedy obviněná, že soudy nepostupovaly v souladu s § 23 odst. 1 a § 31 odst. 1 tr. zák. o účelu, resp. výměře trestu a nezvážily důsledně polehčující okolnosti podle § 33 tr. zák., směřují její námitky proti nepřiměřenosti (výměře) trestu, které ale nelze v dovolacím řízení úspěšně uplatňovat, protože nenaplňují žádný z důvodů dovolání.
Z obsahu dovolání přitom vyplývá, že obviněná si je této skutečnosti v podstatě vědoma a na podporu dovolání uvádí vlastní úvahy o výkladu důvodů dovolání, s kterými se ale Nejvyšší soud neztotožnil. Jak zmíněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. tak ani podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. námitky obviněné nemůžou naplnit. I když z hlediska § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není zcela vyloučeno namítat také pochybení soudu ohledně uloženého trestu, v žádném
případě jiné nesprávné hmotně právní posouzení nezahrnuje i případy námitek proti druhu a výměře uloženého trestu. Tento dovolací důvod můžou naplnit pouze např. námitky, že soud pochybil při aplikaci ustanovení § 35 tr. zak. při ukládání trestu za více trestných činů, nebo § 41 tr. zák. při posuzování zvlášť nebezpečné recidivy (viz rozhodnutí publikované pod č. 22 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, sešit č. 4, roč. 2003, jakož i jiná rozhodnutí publikovaná v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydavatelství C. H. Beck).
Protože námitky obviněné nenaplňují dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., není ve věci dán ani uplatněný důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve své druhé alternativě (za druhou spojkou „nebo“), protože v předcházejícím řízení nebyly dány důvody dovolání uvedené v písmenech a) až k). První alternativa dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. se pak vztahuje pouze na případy zamítnutí nebo odmítnutí odvolání podle § 253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř, tj. bez meritorního přezkoumání rozhodnutí soudu I. stupně z tzv. formálních důvodů. O tento případ ale v této věci nejde, protože odvolací soud odvolání obviněné zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné poté, co jej přezkoumal podle § 254 odst. 1 tr. ř.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, že dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. dubna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš