7 Tdo 49/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. 4. 2002 o dovolání
obviněného P. L., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2001,
sp. zn. 8 To 544/2001, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod
sp. zn. 2 T 145/99 t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného P. L. o d m í t á .
V trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 2 T 145/99
podal obviněný P. L. dne 6. 2. 2002 dovolání proti rozsudku Městského soudu v
Praze jako soudu odvolacího ze dne 5. 11. 2001, sp. zn. 8 To 544/2001.
Nejvyšší soud shledal, že v této věci není dovolání přípustné.
Do trestního řádu bylo dovolání jako mimořádný opravný prostředek zavedeno
zákonem č. 265/2001 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2002. Časová
působnost trestního řádu, včetně jeho novel, je ovládána zásadou, že trestní
řízení se koná podle zákona, který je účinný v době řízení. V posuzovaném
případě trestní stíhání obviněného P. L. probíhalo a pravomocně skončilo dnem
vyhlášení rozsudku odvolacího soudu před účinností zákona č. 265/2001 Sb., tj.
před 1. 1. 2002, a nebylo tedy v té době vystaveno tomu, že by pravomocné
rozhodnutí mohlo být napadeno jiným mimořádným opravným prostředkem než
stížností pro porušení zákona podle § 266 odst. 1 a násl. tr. ř. nebo návrhem
na povolení obnovy řízení podle § 277 odst. 1 a násl. tr. ř. Z toho, že
dovolání jako další mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno s účinností od
1. 1. 2002, vyplývá, že tento mimořádný opravný prostředek lze podat jen tehdy,
nastanou-li v š e c h n y zákonné podmínky pro jeho podání za účinnosti
zákona č. 265/2001 Sb., tj. v době od 1. 1. 2002.
Ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. stanoví, že dovoláním lze napadnout pravomocné
rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon
to připouští. Ta část citovaného ustanovení, v níž je uvedena dikce „a zákon to
připouští“, ve vztahu k účinnosti zákona č. 265/2001 Sb. má samozřejmě ten
význam, že dovolání je možné podat až od 1. 1. 2002, ale znamená také to, že
dovolání je možné podat jen proti takovému rozhodnutí soudu druhého stupně,
které nabylo právní moci, tj. bylo vyhlášeno, v době od 1. 1. 2002.
Rozhodnutími, ve vztahu k nimž je splněna zákonná podmínka pro dovolání, která
odpovídá zákonné dikci „a zákon to připouští“, jsou jen rozhodnutí, která soud
druhého stupně vyhlásil v době od 1. 1. 2002.
Průlomem do zásady, že trestní řízení se koná podle zákona účinného v době
řízení, může být jen některé z přechodných ustanovení novely trestního řádu,
které by připouštělo zpětné použití trestního řádu. Zákon č. 265/2001 Sb. (viz
čl. II tohoto zákona) však nemá žádné takové ustanovení, které by připouštělo
podat dovolání proti rozhodnutí, jímž trestní stíhání pravomocně skončilo před
účinností uvedeného zákona.
Pokud jde o posuzovaný případ, vyplývá z těchto úvah závěr, že dovolání jako
mimořádný opravný prostředek zavedený s účinností od 1. 1. 2002 není přípustné
proti rozsudku odvolacího soudu, který byl vyhlášen a nabyl právní moci dne 5.
11. 2001.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal
napadený rozsudek a předcházející řízení podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. dubna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec