7 Tdo 492/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 4. 2010 o dovolání obviněného A. Š. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 7 To 285/2009, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 89 T 342/2008 t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. Š. o d m í t á.
Obviněný A. Š. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 7 To 285/2009, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 2. 3. 2009, sp. zn. 89 T 342/2008. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že trest, který mu byl uložen, je nepřiměřeně přísný. Tím obviněný v podstatě jen opakoval to, co uvedl v odvolání, které zaměřil rovněž jen proti výroku o trestu s požadavkem, aby mu byl uložený trest zmírněn. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Brně nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je možné podat jen z důvodů stanovených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. a který se nemůže opírat o jiné důvody.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze napadat výrok o trestu námitkami, které se týkají přiměřenosti uloženého trestu (viz č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát z důvodu, že je vadný výrok o vině, lze samotný výrok o uložení trestu napadat z hmotně právních pozic zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil a v posuzované věci to reálně ani nepřicházelo v úvahu. Obviněný byl odsouzen pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů), za který mu byl uložen trest odnětí svobody na 28 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, tedy přípustný druh trestu ve výměře spadající do dolní poloviny sazby odnětí svobody stanovené v rozpětí od jednoho roku do pěti let.
Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je obecným hmotně právním dovolacím důvodem. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je speciálním hmotně právním dovolacím důvodem stanoveným jen ve vztahu k výroku o uložení trestu. Z tohoto vzájemného poměru obou dovolacích důvodů vyplývá, že má-li být z hmotně právního důvodu napaden samotný výrok o uložení trestu, může se tak stát jedině s použitím speciálního dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž ovšem není pouhá nepřiměřenost trestu.
Nelze pominout samotnou povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen k nápravě těch nejzávažnějších vad pravomocných rozhodnutí, a nikolik k jejich běžnému přezkumu třetí instancí. Otázka přiměřenosti trestu je záležitostí aplikace ustanovení § 23 odst. 1 tr. zák. o účelu trestu a ustanovení § 31 odst. 1 tr. zák. o hlediscích rozhodných pro stanovení druhu a výměry trestu. Jde sice o ustanovení hmotného práva, avšak přesto otázka přiměřenosti trestu nespadá ani pod tu variantu dovolacího důvodu podle § 265b
odst. 1 písm. g) tr. ř., která je vyjádřena dikcí „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Připustit opačný výklad, podle něhož by nepřiměřenost uloženého trestu měla být „jiným nesprávným hmotně právním posouzením“ ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., by bylo v jasném rozporu s logikou vzájemného vztahu obou dovolacích důvodů a kromě toho by takový výklad v podstatě popíral jakýkoli význam ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Toto ustanovení by bylo nadbytečné, nefunkční a konec konců i bezpředmětné, neboť uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu by vždy zároveň bylo „jiným nesprávným hmotně právním posouzením“ podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud postupem podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. dubna 2010
Předseda senátu : JUDr. Petr Hrachovec