7 Tdo 582/2025-621
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. 11. 2025 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně ve věci obviněného M. U. podaném proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, sp. zn. 44 To 282/2024, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 T 73/2022, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyšší státní zástupkyně odmítá.
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 podle § 226 písm.) tř. ř. byl obviněný M. U. zproštěn obžaloby státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 12. 12. 2022, sp. zn. VZV 40/2021, pro skutek právně kvalifikovaný jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku.
2. Uvedeného přečinu se měl v podstatě dopustit tím, že jako příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále též ÚZSI), při plnění služebních úkolů v rámci zpravodajských operací vedených ve zpravodajských svazcích P., K. a K. předkládal do příslušných finančních složek a k následnému proplacení krom faktur skutečně vystavených, které byly podloženy odpovídajícím plněním dodavatelů, i faktury zfalšované, kdy takto předložil: 1) fakturu č. VF20160003 ze dne 13. 9. 2016 na částku 260.141 Kč 2) fakturu č. VF20160009 ze dne 26. 9. 2016 na částku 50.000 Kč 3) fakturu č. VF20165005 ze dne 14. 10. 2016 na částku 240.000 Kč 4) fakturu č. VF20165006 ze dne 14. 10. 2016 na částku 170.000 Kč 5) fakturu č. VF20165012 ze dne 10. 12. 2016 na částku 80.000 Kč 6) fakturu č. VF20171021 ze dne 8. 5. 2017 na částku 400.000 Kč 7) fakturu č. VF20170041 ze dne 5. 12. 2017 na částku 85.000 Kč 8) fakturu č. VF20170043 ze dne 5. 12. 2017 na částku 102.000 Kč 9) fakturu č. VF2018005 ze dne 12. 1. 2018 na částku 71.186 Kč, všechny údajně vystavené společností Inforex s.r.o., se sídlem Vestec, Vídeňská 340, 10) fakturu č. VF2017213 ze dne 7. 12. 2017 na částku 198.000 Kč vystavenou údajně společností Force media CZ s.r.o., se sídlem Praha 3, Olšanská 54/3, 11) fakturu č. 2018160 ze dne 3. 1. 2018 na částku 64.990,31 Kč 12) fakturu č. 2018231 ze dne 9. 1. 2018 na částku 104.559,70 Kč, vystavené údajně společností Mironet.cz a.s., se sídlem Praha 6, Nad Kajetánkou 1478/26, 13) fakturu č. 2018051 ze dne 5. 1. 2018 na částku 383.775,70 Kč 14) fakturu č. 2018053 ze dne 5. 1. 2018 na částku 254.767,40 Kč 15) fakturu č. 2018093 ze dne 9. 1. 2018 na částku 94.718,80 Kč 16) fakturu č. 2018095 ze dne 9.1.2018 na částku 386.353,80 Kč, všechny údajně vystavené společností Anywhere s.r.o. se sídlem Praha 6, Jaselská 6, přičemž si byl vědom, že faktury jsou padělané a deklarovaná plnění poskytnuta nebyla a tímto způsobem vylákal na ÚZSI částku 2.945.492,71 Kč a dále měl předložit k proplacení duplicitně: 17) fakturu č. 201703 ze dne 31. 8. 2017 na částku 70.000 Kč, vystavenou společností Arbatax s.r.o., se sídlem Praha 3, Husinecká 903/10, 18) fakturu č. 2174153491 ze dne 1. 11. 2017 na částku 22.695 Kč 19) fakturu č. 2174330675 ze dne 11. 11. 2017 na částku 42.200 Kč, obě vystavené společností Alza.cz a.s., se sídlem Praha 7, Jateční 33a, přestože věděl, že faktury mu již byly ze strany ÚZSI proplaceny, čímž vylákal částku 134.895 Kč, a celkově se tak na úkor ÚZSI obohatil o částku 3.080.397,71 Kč. Poškozený Úřad pro zahraniční styky a informace byl podle § 229 odst. 3 tr. ř. se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 12. 2024, č. j. 44 To 282/2024-548, podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podané v neprospěch obviněného.
II. Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti usnesení odvolacího soudu podala nejvyšší státní zástupkyně dovolání, které opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Celé dovolání je vedeno v samostatném dokumentu ve stupni utajení důvěrné (ev. Č. D16/2025-OS-Pha8).
5. Závěrem nejvyšší státní zástupkyně navrhla zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu i jemu předcházejícího rozsudku soudu nalézacího v celém rozsahu a vrácení věci podle § 260 tr. ř. státnímu zástupci k došetření.
6. Obviněný se prostřednictvím svého obhájce k věci vyjádřil třemi přípisy. V přípisech ze dne 7. 7. 2025 a 16. 10. 2025 se vyjádřil k neutajovaným skutečnostem a v dalším ze dne 30. 9. 2025, se vyjádřil k utajovaným skutečnostem. Přípis k utajovaným skutečnostem je veden v samostatném dokumentu ve stupni utajení důvěrné (ev. Č. D17/2025-NS).
7. Ve vyjádření ze dne 7. 7. 2025 obviněný namítl, že ze strany nejvyšší státní zástupkyně nebyla zachována lhůta k podání dovolání, bylo podáno osobou neoprávněnou z důvodu podjatosti, je zjevně neopodstatněné, a navíc projednání dovolání nemůže zásadně ovlivnit postavení obviněného. Z části tedy replika směřuje proti přípustnosti dovolání, z části proti důvodům dovolání.
8. Obviněný namítl, že dovolání ze strany nejvyšší státní zástupkyně nebylo podáno včas. Zdůraznil, že neutajovaná část usnesení odvolacího soudu byla Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze doručena dne 19. 2. 2025 spolu s přípisem, že po domluvě s bezpečnostní ředitelkou OS Praha 8 bude předáno i (utajovaná) část usnesení. Až po 15 dnech od této výzvy, dne 6. 3. 2025 se do utajované části spisu dostavil a nahlédl státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, přičemž dovolání bylo podáno 30. 4. 2025. Připustil, že dle judikatury soudu běží lhůta k podání dovolání až poté co se strana může seznámit s kompletním rozhodnutím, tedy od seznámení s utajovanou částí, nicméně v tomto případě lhůta mezi výzvou k předání utajované části a nahlédnutím dovolatele byla nepřiměřeně dlouhá, a proto dovolání nebylo podáno včas. Obviněný upozornil, že tímto způsobem lze prodlužovat lhůtu k podání dovolání donekonečna. V písemném vyjádření ze dne 16. 10. 2025 pak pozměnil svůj názor a dospěl k závěru, že lhůta pro podání dovolání začala běžet již 19. 2. 2025, kdy bylo doručeno rozhodnutí soudu spolu s přípisem o možnosti seznámení se s utajovanou částí rozhodnutí, lhůta k podání dovolání tedy dle názoru obviněného uplynula již 19. 4. 2025.
9. Současně namítl, že dovolání bylo podáno osobou neoprávněnou, když nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Lenka Bradáčová je osobně na věci zainteresovaná. Upozornil na netradiční atrakci věci na Vrchní státní zastupitelství v Praze, v jehož čele v předmětné době stála i její osobní angažovanost, když to byla ona, kdo podle obviněného se přímo podílela na vypracování trestního oznámení a dala oznamovateli v rozporu s právním řádem pokyn k jeho podání. Následně v důsledku atrakce na Vrchní státní zastupitelství v Praze v jehož čele v předmětné době stála, spis mohla dozorovat a následně bez znalosti písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu avizovala do médií, že podá podnět k podání dovolání (v té době ještě nebyla nejvyšší státní zástupkyní), svou nečinností uměle prodloužila lhůtu k podání dovolání (bod 15 tohoto odůvodnění), mezitím se sama stala nejvyšší státní zástupkyní a využila možnost podat mimořádný opravný prostředek, a to dovolání.
10. Dále v replice uvedl, že vnitřní předpisy poškozené nejsou důkazem novým, když jejich zajištění již navrhoval v přípravném řízení, na což státní zástupci nereflektovali, současně se je pokoušel zajistit i nalézací soud, což poškozená organizace odmítla. Vnitřní předpisy tak byly poskytnuty až poté co nalézací soud rozhodl podruhé zprošťujícím rozsudkem, nicméně byly poskytnuty nikoliv soudu, ale intervenujícímu státnímu zástupci JUDr. Pražákovi. Vnitřní předpisy však byly předloženy tak, že z nich nebylo možné zjistit obsah směrnic, a to proto, že byly z velké části začerněné, nepřístupné pro čtení. Souhlasí tedy s odvolacím soudem, že tyto směrnice nejsou způsobilý důkazní prostředek, když není možné zjistit jejich obsah, jde tedy o důkaz, který nemá žádnou vypovídací hodnotu a bylo nadbytečné je provádět. Navíc také namítl, že v žádném ze zpravodajských svazků ani v jiných dokumentech provedených k důkazu nebylo doslova nic, z čeho by šlo dovodit, že obviněný byl s předmětnými vnitřními předpisy (případně s jejich změnami a aktualizacemi) prokazatelně kdykoliv seznámen. Obviněný má za to, že státní zastupitelství hodlá účelově zneužít institutu dovolání k revizi skutkových zjištění učiněných na základě všech dostupných a relevantních důkazních prostředků a k vrácení věci do přípravného řízení, aby konstrukci obžaloby od základu změnil.
11. V replice ze dne 16. 10. 2025 navíc obviněný obecně doplnil, že státní zástupce hodlá dosáhnout kompletní revize skutkových zjištění učiněných na základě provedených důkazů. Takový cíl se zcela vymyká zákonnému pojetí mimořádného opravného prostředku a cílí i na faktickou ignoraci zásady dvouinstančního řízení, kdy se z Nejvyššího soudu snaží učinit instanci třetí. Je nepřípustné, aby se státní zástupce snažil a dosáhl vrácení věci do přípravného řízení za účelem přeformulace obžaloby, takový postup je v rozporu s trestním řádem.
12. Závěrem tedy zdůraznil, že dovolání bylo podáno opožděně, osobou k tomu neoprávněnou z důvodu podjatosti, ač bylo zjevně neopodstatněné, a ačkoliv je zřejmé, že ani projednání dovolání nemůže zásadně ovlivnit postavení obviněného a navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl.
13. Replika obviněného v přípisu ze dne 30. 9. 2025 k utajované části věci je vedená v samostatném dokumentu ve stupni utajení důvěrné (ev. Č. D17/2025-NS).
III. Přípustnost dovolání
14. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že
dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. a), tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.), Nejvyšší soud však shledal, že dovolání nejvyšší státní zástupkyně je zjevně neopodstatněné.
15. Na tomto místě považuje za nutné se Nejvyšší soud zabývat námitkami obviněného z jeho repliky k dovolání nejvyšší státní zástupkyně ze dne 7. 7. 2025 a 16. 10. 2025 ve vztahu k tomu, zda dovolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou.
16. Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Současně pokud je vedeno trestní řízení ve věci, kde část rozhodnutí soudu obsahuje utajované informace je nutné počátek běhu této lhůty stanovit od doby, kdy se strany seznámily s celým textem soudního rozhodnutí, tedy nejen s neutajenou, ale i utajenou částí. Teprve poté mají veškeré informace k tomu, aby případně podaly, pokud vůči rozhodnutí mají připomínky, dovolání jako mimořádný opravný prostředek. Bez znalostí celého rozhodnutí (včetně jeho utajované části) nelze hovořit o tom, že obviněný byl s rozhodnutím seznámen a nemůže mu začít běžet lhůta k podání dovolání.
17. V projednávané věci napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, č. j. 44 To 282/2024-548 mělo dvě části s ohledem na skutečnost, že obsahovalo utajované informace. Mělo část neutajovanou, která byla Vrchnímu státnímu zastupitelství doručena do datové schránky dne 19. 2. 2025. Současně téhož dne bylo doručeno sdělení (č. l. 565 spisu), že po domluvě s bezpečnostní ředitelkou bude předána i druhá utajovaná část rozhodnutí, bez uvedené konkrétní lhůty. Obdobně byl vyrozuměn i obhájce a obviněný s tím, že mají možnost po domluvě s bezpečnostní ředitelkou nahlédnout do části odůvodnění v režimu utajovaných skutečností. Ze spisu ani z jeho utajovaných příloh nevyplývalo, jak a kdy bylo vrchnímu státnímu zastupitelství umožněno se seznámit s odůvodněním rozhodnutí soudu v jeho utajované části. Nejvyšší soud proto kontaktoval Obvodní soud pro Prahu 8, který sdělil dne 2. 9. 2025, že doručoval utajenou část usnesení Městského soudu v Praze č. j. 44 To 282/2024-548 pod svou spisovou značkou pro utajované informace, sp. zn. T6/2025-OS-PHA8, státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze JUDr. Petru Dekánymu dne 6. 3. 2025 o čemž svědčí záznam v doručovací knize k utajeným informacím se stupněm utajení „tajné“. Kopii příslušné stránky doručovací knihy, včetně kopie příslušné stránky doručovací knihy se stupněm utajení „důvěrné“ zaslal k ověření Nejvyššímu soudu. Dovolání nejvyšší státní zástupkyně bylo podáno dne 30. 4. 2025.
18. S ohledem na výše uvedené je tedy možné dospět k závěru, že lhůta k podání dovolání podle § 265e odst. 1 tr. ř. počala běžet dne 6. 3. 2025 (podle § 60 odst. 2 tr. ř.), tedy poté, co se vrchní státní zastupitelství seznámilo i s utajovanou částí rozhodnutí, a uplynula by 6. 5. 2025. Z tohoto pohledu dovolání nejvyšší státní zástupkyně bylo podáno včas.
19. Obviněný však také namítal, že dovolání nebylo podáno včas proto, že doba, která uplynula mezi výzvou k možnosti se seznámit s utajovanou částí rozhodnutí (19. 2. 2025) a termínem faktického seznámení se s touto částí (dne 6. 3. 2025) v trvání 15 dnů byla nepřiměřeně dlouhá.
20. K tomuto je nutné uvést, že trestní řád ani jiný právní předpis takovou lhůtu nijak nestanoví (neexistuje zákonná lhůta), v projednávané věci tato lhůta nebyla stanovena ani soudem v jeho upozornění na možnost se seznámit s utajovanou částí rozhodnutí. Za této situace tedy státní zástupce nemohl porušit žádné zákonné ustanovení ani překročit případně stanovenou soudní lhůtu k takovému seznámení. Nejvyšší soud připouští, byť se jedná o velmi ojedinělé případy, že tato situace není příliš šťastná především proto, že není stanoveno na základě zákona ani soudem, dokdy se má strana s utajovanou částí rozhodnutí seznámit, přičemž okamžik, kdy se strana seznámila s celým rozhodnutím je rozhodující pro počátek běhu lhůty k podání dovolání. Lze tedy připustit, že tímto způsobem by mohlo dojít nad rámec zákonné úpravy k umělému prodlužování lhůty k podání dovolání ad absurdum až do nekonečna. Nejvyšší soud však předpokládá, že by soudy nezůstaly nečinné a minimálně soudní lhůtu stanovily. V tomto případě k tomu soud nepřistoupil pravděpodobně proto, že lhůta 15 dní mu nepřišla nepřiměřeně dlouhá, s čímž se ztotožňuje i Nejvyšší soud. Navíc je nutné konstatovat, že tímto postupem nedošlo k žádnému zvýhodnění kterékoliv procesní strany, protože stejně stanovenou lhůtu měla jak nejvyšší státní zástupkyně, tak obviněný, byť od něj se s ohledem na výsledek trestního řízení nedalo dovolání očekávat.
21. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno včas, ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř.
22. Osoby oprávněné podat dovolání jsou vymezeny v ustanovení § 265d odst. 1 tr. ř., dle § 265e odst. 1 písm. a) tr. ř. může mimo jiných podat dovolání nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného, pokud veřejnou žalobu před soudem nezastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce.
23. V předmětné věci bylo podáno dovolání nejvyšší státní zástupkyní JUDr. Lenkou Bradáčovou v neprospěch obviněného, tedy osobou oprávněnou dovolání podat podle § 265e odst. 1 písm. a) tr. ř.
24. Obviněný však prostřednictvím svého obhájce nezpochybnil ve své replice oprávnění nejvyššího státního zástupce, ale oprávnění současné nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Lenky Bradáčové, když má za to, že by mohla být ve věci podjatá. Upozorňuje na netradiční atrakci věci na Vrchní státní zastupitelství v Praze, v jehož čele v předmětné době stála, i její osobní angažovanost, když to byla ona, kdo podle obviněného se přímo podílela na vypracování trestního oznámení a dala oznamovateli v rozporu s právním řádem pokyn k jeho podání. Následně v důsledku atrakce na Vrchní státní zastupitelství v Praze, v jehož čele v předmětné době stála, spis mohla dozorovat a následně bez znalosti písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu avizovala do médií, že podá podnět k podání dovolání (v té době ještě nebyla nejvyšší státní zástupkyní), svou nečinností uměle prodloužila lhůtu k podání dovolání (bod 15 tohoto odůvodnění), mezitím se sama stala nejvyšší státní zástupkyní a využila možnost podat mimořádný opravný prostředek, a to dovolání.
25. K výše uvedenému je nutné konstatovat, že Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Lenka Bradáčová na věci osobně angažovaná či podjatá. Nejvyšší soud v tomto směru může zkoumat (dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř.) zda ve věci nerozhodl vyloučený orgán, přičemž tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta. Nejvyšší soud se tedy může zabývat případnou podjatostí rozhodujících orgánů, tedy soudů, nikoliv však nejvyšší státní zástupkyně. Takové oprávnění Nejvyšší soud nemá, navíc se jedná o stranu řízení, která podala mimořádný opravný prostředek, nikoliv orgán, který rozhodl o meritu věci a jedná se především o uplatňování jeho procesních práv.
26. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Lenka Bradáčová je oprávněná dovolání v neprospěch obviněného podat.
IV. Důvodnost dovolání
27. Pokud jde o obviněným uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tento je naplněn, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.
28. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je pak dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
29. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. je pak dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l).
30. S ohledem na utajované informace obsažené ve spise a kvalifikované stupněm utajení Důvěrné a Vyhrazené, je část odůvodnění usnesení vedená v samostatném dokumentu (ev. Č. D19/2025-NS).
V.Závěr
31. Ze shora uvedených skutečností je tak namístě především konstatovat, že námitky nejvyšší státní zástupkyně byly z části podřaditelné pod důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., z části nepodřaditelné pod žádný dovolací důvod, nicméně Nejvyšší soud je shledal zjevně neopodstatněnými. Z důvodů, které byly vyloženy v předcházejících částech tohoto rozhodnutí proto Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání nejvyšší státní zástupkyně podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 11. 2025
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu