7 Tdo 649/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. června 2010 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně ve prospěch obviněného M. R., proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. 6 To 92/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 18 T 12/2008, t a k t o :
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. 6 To 92/2009.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Obviněný M. R. byl rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. 18 T 12/2008, uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 247 odst. 1 tr. zák. za použití § 45 odst. 1, 2 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. a použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře čtyřista hodin. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit náhradu škody poškozené společnosti PaPP, spol. s r. o., se sídlem Za Tratí 1154, Uherské Hradiště, částku ve výši 7.895,- Kč a poškozenému A. R., částku 2.320,- Kč.
Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce odvolání v neprospěch obviněného proti výroku o trestu. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. 6 To 92/2009, podle § 258 odst. 1 písm. d), e) odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 písm. b) odst. 4 tr. ř. rozhodl tak, že obviněného odsoudil podle § 247 odst. 1 tr. zák., za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. jej zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle § 57a odst. 1 tr. zák. obviněnému dále uložil trest zákazu pobytu na území okresu Uherské Hradiště na dobu tří let.
Nejvyšší státní zástupkyně napadla tento rozsudek včas podaným dovoláním ve prospěch obviněného s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozhodl o odvolání státního zástupce v nepřítomnosti obviněného, kterého vyrozuměl o konání veřejného zasedání postupem podle § 202 odst. 2 násl. tr. ř., přičemž vycházel z toho, že vyrozumění o veřejném zasedání bylo obviněnému doručeno za podmínek ustanovení § 64 odst. 2 tr. ř. a tedy v tomto případě nastala po uplynutí desetidenní lhůty od uložení u poštovního doručovatele tzv. fikce doručení dne 15. 4. 2009. Nejvyšší státní zástupkyně však namítla, že nebyly splněny podmínky pro takový způsob doručení písemnosti obviněnému. Na zásilce obsahující vyrozumění o veřejném zasedání dne 28. 4. 2009 byla uvedena adresa U S. č....., O.-Z., tedy adresa neodpovídající ani jedné z adres, které obviněný uvedl jako adresy pro doručování. Za těchto okolností je nejvyšší státní zástupkyně přesvědčena, že vyrozumění o konání veřejného zasedání obviněnému nelze za této situace považovat za doručené.
Nejvyšší státní zástupkyně z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. 6 To 92/2009, a zrušil i případná rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně, aby předmětnou věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupkyně současně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. S rozhodnutím v neveřejném zasedání souhlasila i pro jiné než navrhované rozhodnutí podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud neodmítl dovolání podle § 265i odst. 1 tr. ř., a proto přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. Po přezkoumání shledal, že dovolání je důvodné. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán tehdy, pokud byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Podle § 233 odst. 1 věta druhá tr. ř. se o veřejném zasedání vyrozumí státní zástupce, jakož i osoba, která svým návrhem dala k veřejnému zasedání podnět a osoba, která může být přímo dotčena rozhodnutím, jestliže tyto osoby nebyly k veřejnému zasedání předvolány. Podle odstavce druhého uvedeného ustanovení stanoví předseda senátu dne veřejného zasedání tak, aby osobě, která k veřejnému zasedání dala svým návrhem podnět, osobě, která může být přímo dotřena rozhodnutím, obhájci nebo zmocněnci těchto osob, jakož i státnímu zástupci zbývala od doručení předvolání k veřejnému zasedání nebo od vyrozumění o něm alespoň pětidenní lhůta k přípravě.
Nejvyšší soud však zjistil, že obviněnému nebylo v posuzovaném případě řádně doručeno vyrozumění o konání veřejného zasedání. Zásilka obsahující toto vyrozumění byla doručována obviněnému do vlastních rukou, přičemž podle § 64 odst. 2 tr. ř. lze do vlastních rukou doručit i za předpokladu, že adresát zásilky nebyl zastižen, je však potřeba dodržet zákonný postup a předmětnou zásilku uložit a adresáta vhodným způsobem vyrozumět, kde si může zásilku vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování. Z č. l. 203 spisu vyplývá, že zásilka obsahující vyrozumění o konání veřejného zasedání byla obviněnému zaslána na adresu, která neodpovídá ani jedné z adres, které obviněný označil jako adresy pro doručování a z logiky věci ani nemůže jít o adresu, na které se obviněný zdržuje, neboť jde o kombinaci dvou různých adres obviněného pro účely doručování písemností. Za těchto okolností nelze považovat vyrozumění o konání veřejného zasedání dne 28. 4. 2009 za doručené. Dovolání nejvyšší státní zástupkyně je proto důvodné.
Nejvyšší soud po přezkoumání dovolání podle § 265i odst. 3 tr. ř. shledal, že napadené rozhodnutí trpí vytýkanou vadu, a proto podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. 6 To 92/2009. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Při novém projednání věci odvolací soud řádně vyrozumí obviněného M. R. o konání veřejného zasedání na adresu, kterou obviněný uvedl jako adresu pro doručování tak, aby byly splněny podmínky § 64 odst. 2 tr. ř. pro případ, že by adresát nebyl na uvedené adrese zastižen.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. června 2010
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek