USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. 8. 2024 o dovolání, které podal obviněný J. K. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. 5 To 58/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 30 T 48/2022 takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. odmítá.
1. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 30. 11. 2023, č. j. 30 T 48/2022-185, byl obviněný uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců, a k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu osmnácti měsíců.
2. Uvedeného trestného činu se podle zjištění okresního soudu dopustil v podstatě tím, že dne 7. 3. 2022 ve 21:42 hodin řídil po předchozím požití drogy obsahující metamfetamin a pod jejím vlivem na pozemní komunikaci ve městě XY, okres Brno-XY, na ulici XY osobní motorové vozidlo zn. Audi A6. V krvi obviněného byl prokázán metamfetamin v množství v krevním séru 220 ng/ml, tedy i v době řízení motorového vozidla byl natolik pod vlivem metamfetaminu, že nebyl schopen bezpečně řídit motorové vozidlo.
3. Odvolání obviněného směřované do výroku o vině i o trestu Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 3. 2024, č. j. 5 To 58/2024-243, podle § 256 tr. ř. zamítl.
4. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný dovolání, kterým je napadl v celém rozsahu a odkázal na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř. Uvedl, že ačkoli odvolací soud konstatoval správně provedené hodnocení důkazů soudem prvního stupně, hodnotí sám důkazy odlišně a jeho odůvodnění je s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně v rozporu. Zatímco nalézací soud dospěl k závěru, že obviněný musel návykovou látku požít cca týden před kontrolou, přičemž její požití den před kontrolou neodpovídá naměřeným hodnotám vzhledem k výpovědi svědkyně MUDr. Zuzany Polákové, odvolací soud označil výpověď této svědkyně za bezvýznamnou a dobu užití návykové látky vůbec neřešil.
Odůvodnění nalézacího soudu bylo podle obviněného zcela vyvráceno znaleckým posudkem RNDr. Martina Mžika, Ph.D. MBA, jehož závěry odvolací soud taktéž bez bližší argumentace označil za bezvýznamné. Tím podle obviněného došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, neboť odvolací soud má povinnost se s jeho námitkami vypořádat. Obviněný nevěděl, že se při řízení motorového vozidla nacházel ve stavu vylučujícím způsobilost k takové činnosti. Skutku se tak mohl dopustit pouze z nevědomé nedbalosti.
V kontextu citovaného znaleckého posudku nemohou podle obviněného další důkazy obstát, neboť jsou povahy nepřímé a navíc v některých případech vytržené z kontextu. Například vyjádření policisty o jeho chování při kontrole je vysvětlitelné jeho zdravotním stavem. Podle obviněného není vůbec zřejmé, z čeho odvolací soudu dovodil, že jeho obhajoba spočívající v záměně metamfetaminu s lékem byla vyvrácena. Dovozovat nevěrohodnost svědkyně M. M. pouze z její trestní minulosti je podle obviněného přinejmenším pochybné.
Výpověď svědkyně je konstantní, odpovídá doložené SMS komunikaci, nebyl proveden žádný důkaz svědčící o účelovosti či připravenosti její výpovědi. O nevěrohodnosti nemůže svědčit ani to, že v jiném trestním řízení svědkyně v postavení obviněné lhala, že není uživatelkou návykových látek. Závěrem obviněný uvedl, že přesný výsledek odběru krve se dozvěděl až dne 9. 5. 2022 při výslechu na policii a dobu užití metamfetaminu úžeji vymezil až jím oslovený znalec. Pokud by jeho obhajoba byla smyšlenou legendou, pak by pravděpodobně naměřené hodnotě metamfetaminu neodpovídala.
Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání uvedl, že dovolací námitky obviněného nelze přiřadit uplatněným dovolacím důvodům. Obviněný podle něj především nenamítá žádné závažné vady ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nesouhlas obviněného se způsobem, jakým soudy hodnotily důkazy, se skutkovými zjištěními soudů nebo rozsahem provedeného dokazování není podle státního zástupce dovolacím důvodem. Námitky však nepovažuje za důvodné ani v obecné rovině. Soudy podle něj postupovaly v souladu s § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a svá rozhodnutí také řádně odůvodnily. Oproti tomu důkazy, které mají obviněného ospravedlňovat, jsou buď nevěrohodné, rozporné nebo nemají potenciál jakkoli narušit řetězec důkazů usvědčujících. Správně zjištěný skutkový stav soudy také přiléhavě právně kvalifikovaly. Obviněný ostatně ani fakticky nenamítá žádné vady právního posouzení ve smyslu § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
6. Obviněný zaslal Nejvyššímu soudu ještě před rozhodnutím o dovolání vlastnoruční podání, k němuž však Nejvyšší soud nemohl přihlížet, neboť dovolání včetně jeho případného doplnění lze podat pouze prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 tr. ř.).
7. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle § 265e odst. 1, 2 tr. ř. a s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř.
8. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Rozhodná skutková zjištění určující pro naplnění znaků trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku spočívají v tom, že obviněný řídil automobil po vědomém požití drogy a pod jejím vlivem vylučujícím způsobilost motorové vozidlo řídit. Mezi tato rozhodná skutková zjištění nepatří zjištění doby, kdy obviněný drogu užil. Takové zjištění není ani obsaženo v tzv. skutkové větě výroku rozsudku.
9. Zjevný rozpor rozhodných skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů by mohl být shledán jen tehdy, pokud by skutková zjištění soudů vůbec neměla v důkazech obsahový podklad, případně pokud by byla dokonce opakem toho, co je obsahem důkazů, anebo pokud by nevyplývala z obsahu důkazů při žádném logicky přijatelném způsobu jejich hodnocení. O takový případ se v posuzované věci zjevně nejedná. Soudy učinily na základě zhodnocení důkazů jednoznačný skutkový závěr také o obviněným zpochybňované skutečnosti, že drogu užil vědomě, když žádná přijatelná alternativa této skutkové otázky nebyla nastolena.
10. Obviněným namítaný odlišný postoj soudů prvního a druhého stupně k významu některých důkazů se týká pouze druhořadé otázky, a to doby, kdy obviněný před jízdou drogu užil. Ta v podobných případech mnohdy nebývá přesně zjištěna, aniž to má vliv na správnost rozhodných skutkových zjištění. K těm patří i obviněným zpochybňované zjištění, že drogu užil vědomě. V tomto směru není dán žádný rozpor mezi závěry soudů, které shodně a odůvodněně neuvěřily výpovědi svědkyně M. M. a jednoznačně odmítly verzi obviněného o sypání drogy svědkyní do kapslí od léků užívaných obviněným a záměně lékových lahviček jako zjevně vykonstruovanou a logicky nepřijatelnou. Závěr soudů, že obviněný před jízdou drogu užil vědomě a byl jí při jízdě ovlivněn, má přijatelný obsahový podklad i v tom, že vliv drogy byl na obviněném patrný (podle policistů i podle lékařky) a tudíž si jej musel i on sám uvědomovat přesto, že užíval léky, dále v tom, že při lékařském vyšetření po policejní kontrole do protokolu sám uvedl, že amfetamin užil, a konečně i v tom, že jeho kamarádka M. M., s níž byl ve styku, byla odsouzena za poskytování drogy druhým osobám.
11. Nejedná se tudíž o případ, že by skutková zjištění určující pro naplnění znaků trestného činu byla ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, a obviněný své námitky ani takto neformuloval. Pokud jde o další alternativy uplatněného dovolacího důvodu, k těm obviněný rovněž žádné námitky neuvedl.
12. Nejvyšší soud připomíná, že jako soud dovolací není jakousi třetí instancí plného skutkového přezkumu, což znamená, že není jeho úlohou znovu hodnotit provedené důkazy a případně vytvářet vlastní skutková zjištění. Přesto lze jen pro úplnost dodat, že soudy obou stupňů odůvodněně neuvěřily legendě obviněného o záměně lahviček s léky a výpověď svědkyně M. M. shledaly nevěrohodnou, a to nejen s ohledem na její trestní minulost, ale také vzhledem k časovým souvislostem vzniku doložené SMS komunikace (krátce po spáchání skutku). Soud prvního stupně upozornil, že zatímco svědkyně si měla všimnout velkého rozdílu v počtu kapslí v lahvičce léku Helicid a tím zjistit záměnu lahviček, obviněný, který lék pravidelně užíval a kapsle obsahující metamfetamin údajně požil, si údajně nevšiml ničeho. Soud prvního stupně pak jako další argument použil vyjádření lékařky MUDr. Zuzany Polákové ohledně množství metamfetaminu v krvi vzhledem k době užití drogy, které nekoresponduje s obviněným v odvolacím řízení předloženým posudkem znalce toxikologa. Ze strany soudu prvního stupně se však jednalo pouze o podpůrnou část argumentace, neboť obhajobě obviněného z výše uvedených důvodů neuvěřil. Pokud tedy odvolací soud označil jak znalecký posudek, tak i vyjádření jmenované lékařky za bezvýznamné, nelze v tom spatřovat rozporné hodnocení důkazů ve vztahu k rozhodným skutečnostem oproti tomu, které učinil soud prvního stupně.
13. Podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. K tomuto dovolacímu důvodu neuvedl obviněný žádné námitky. Jeho konstatování, že se mohlo jednat maximálně o nevědomou nedbalost, je založeno na odlišných skutkových zjištěních, než k jakým dospěly soudy prvního a druhého stupně. Ve skutečnosti tak jde o námitku směřující do oblasti skutkových zjištění, nikoli právního posouzení skutku.
14. Podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l). Obviněný uvedl v dovolání obě alternativy citovaného dovolacího důvodu, přičemž první z nich podtrhl. Ta ale nepřichází v úvahu, neboť se týká případů, kdy odvolací soud opravný prostředek zamítne nebo odmítne z formálních důvodů bez věcného přezkoumání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. byl v dané věci uplatnitelný v alternativě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l). Z citovaného ustanovení je zřejmá vázanost uvedené alternativy dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. na některý další dovolací důvod. Z této vázanosti vyplývá, že pokud z hlediska ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. bylo dovolání podáno z jiného než zákonného dovolacího důvodu, platí totéž i z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
15. Dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Nejvyšší soud je proto odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 8. 2024
JUDr. Josef Mazák předseda senátu