7 Tdo 670/2024-939
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 8. 2024 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněné A. B. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2024, sp. zn. 11 To 35/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 1 T 94/2023, takto:
Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se částečně zrušuje usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2024, sp. zn. 11 To 35/2024, a to ve výroku, kterým byla podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta stížnost státního zástupce.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
I. Stručné shrnutí dosavadního řízení
1. Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 5. 12. 2023, sp. zn. 1 T 94/2023, bylo podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za užití § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř. a § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněné A. B., vedené pro skutek, v němž byl spatřován přečin lichvy podle § 218 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku.
2. Proti tomuto usnesení podali státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-západ a poškozené R. R. a M. J. stížnosti; stížnosti poškozených byly Krajským soudem v Praze jako soudem stížnostním zamítnuty podle § 148 odst. 1 písm. a) tr. ř. pro nepřípustnost, stížnost státního zástupce byla zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. pro opožděnost.
II. Obsah dovolání a vyjádření k němu
3. Proti rozhodnutí stížnostního soudu, konkrétně proti výroku o zamítnutí stížnosti státního zástupce, podal nejvyšší státní zástupce (také jako „dovolatel“) dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho první alternativě.
4. Podle dovolání nebyly ve vztahu ke stížnosti státního zástupce naplněny procesní zákonné podmínky pro její zamítnutí, neboť rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž stížnost směřovala, bylo státnímu zástupci doručeno dne 22. 1. 2024. Pokud pak státní zástupce podal stížnost dne 23. 1. 2024, tedy následující den po doručení prvostupňového rozhodnutí, učinil tak v zákonné lhůtě pro podání stížnosti.
5. Dovolatel dodal, že nesprávný postup stížnostního soudu pramení z chybného posouzení obsahu doručenek založených na č. l. 884 trestního spisu. Tam – připojené k usnesení o zastavení trestního stíhání – jsou dvě doručenky obsahující informaci o doručení usnesení soudu prvního stupně státnímu zástupci, přičemž podle první z nich bylo usnesení státnímu zástupci doručeno dne 6. 12. 2023, podle druhé dne 22. 1. 2024. Dovolatel zdůraznil, že tyto doručenky, byť připojené k jednomu konkrétnímu usnesení, se ve skutečnosti vztahují k různým usnesením soudu prvního stupně (byť vydaným v téže věci), přičemž první z nich se vztahuje k usnesení ze dne 25. 10. 2023, kterým byla vyloučena soudkyně Okresního soudu Praha-západ z vykonávání úkonů trestního řízení, a až druhá z nich se týká usnesení ze dne 5. 12. 2023, kterým bylo zastaveno trestní stíhání obviněné a proti kterému směřovala stížnost státního zástupce.
6. Pokud tak stížnostní soud posoudil, že usnesení soudu prvního stupně o zastavení trestního stíhání bylo státnímu zástupci doručeno dvakrát v datech shora uvedených, pak jde o chybné posouzení, které vedlo k nesprávnému určení počátku a konce běhu lhůty pro podání stížnosti a k nezákonnému zamítnutí opravného prostředku.
7. Na podporu svých tvrzení dovolatel poukázal na záznam o ověření elektronického podání a na úřední záznam o telefonickém rozhovoru s administrativní pracovnicí Okresního soudu Praha-západ.
8. Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil v napadeném výroku usnesení stížnostního soudu a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
9. Obviněná ve svém vyjádření uvedla, že z trestního spisu nevyplývají skutečnosti tvrzené v dovolání, tedy že by nebylo usnesení o zastavení trestního stíhání státnímu zástupci doručeno již dne 6. 12. 2023.
III. Důvodnost dovolání
10. Nejvyšší soud po zjištění, že byly splněny všechny formální a obsahové podmínky k podání dovolání, dospěl k následujícím závěrům.
11. Dovolatel ve svém dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho první alternativě, podle které lze dovolání podat, pokud byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (srov. § 265a odst. 2 tr. ř.), aniž by byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
12. Pod uplatněný dovolací důvod (zmíněnou první alternativu) lze podřadit (jedinou) námitku dovolatele, podle které byla stížnost státního zástupce podána ve lhůtě pro podání stížnosti, a tedy nemohla být zamítnuta pro opožděnost. Tato námitka je důvodná.
13. Nejvyšší soud nejdříve vysvětluje, že při podání stížnosti proti usnesení v trestním řízení obecně platí, že se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení tohoto usnesení (§ 143 odst. 1 tr. ř.). Oznámením je přitom míněno buď vyhlášení usnesení v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručení opisu usnesení (§ 137 odst. 1 věta za středníkem tr. ř.).
14. Protože usnesení soudu prvního stupně o zastavení trestního stíhání nebylo vyhlášeno za přítomnosti stran, je pro jeho oznámení (a s tím i počátek běhu lhůty pro podání stížnosti) významné až doručení jeho opisu. Datum tohoto doručení je předmětem dovolací argumentace.
15. K samotnému doručení opisu prvostupňového usnesení stížnostní soud v odůvodnění svého zamítavého rozhodnutí uvedl, že „z doručenek na č. l. 884 připojených u usnesení, proti němuž stížnost směřuje, lze zjistit, že poprvé bylo usnesení státnímu zástupci doručeno 6. 12. 2023 a podruhé 22. 1. 2024,“ přičemž „za účinné doručení je třeba považovat první doručení usnesení“.
16. Nejvyšší soud v návaznosti na obsah trestního spisu uvádí, že toto zhodnocení učiněné stížnostním soudem není v souladu se stavem věci, resp. obsahem spisu. Jak totiž vyplývá z citovaných doručenek, resp. z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 884, tyto se skutečně – jak namítl dovolatel – týkaly různých usnesení, což je zjistitelné z položky „doručované písemnosti“, jež tvoří součást formulářové struktury těchto doručenek.
17. První doručenka, která podává informaci o doručení dne 6. 12. 2023, je ve zmíněné položce nadepsaná „864-Usnesení“, čímž je zjevně myšleno, že se týká usnesení na č. l. 864, tedy usnesení ze dne 25. 10. 2023 o vyloučení soudkyně z vykonávání úkonů trestního řízení.
18. Druhá doručenka, která podává informaci o doručení dne 22. 1. 2024, je ve zmíněné položce nadepsaná „882-usnesení“, čímž je opět zjevně myšleno, že se týká usnesení na č. l. 882, tedy usnesení ze dne 5. 12. 2023 o zastavení trestního stíhání.
19. Pokud tak stížnostní soud, nejspíše sveden (skutečně poněkud nejasným) připojením obou doručenek k jednomu konkrétnímu usnesení (zejména pokud doručenka o doručení usnesení ze dne 25. 10. 2023 o vyloučení soudkyně z vykonávání úkonů trestního řízení státnímu zastupitelství je s dalším datem doručení 7. 11. 2023 založena u tohoto usnesení na č. l. 864), posoudil, že se obě doručenky nutně vztahovaly k tomuto jednomu usnesení (ze dne 5. 12. 2023 o zastavení trestního stíhání), nelze se s tímto závěrem ztotožnit. Z obsahu doručenek naopak plyne, že se týkají různých usnesení, a tato jsou i v těchto doručenkách označena různým číslem listu.
20. Usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 5. 12. 2023, sp. zn. 1 T 94/2023, tak bylo podle obsahu spisu státnímu zástupci, resp. Okresnímu státnímu zastupitelství Praha-západ, doručeno dne 22. 1. 2024. Lhůta pro podání stížnosti proto začala běžet dne 23. 1. 2024 (viz § 60 odst. 1 tr. ř.), a (přičemž plynula až do 25. 1. 2024) v tento den státní zástupce také podal stížnost (viz č. l. 903), z čehož plyne závěr, že státní zástupce podal stížnost v zákonné lhůtě, a nebylo možné ji zamítnout pro opožděnost podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
21. Nejvyšší soud na okraj doplňuje, že shodné závěry vyplývají i ze záznamu o ověření elektronického podání s ID zprávy XY, což je právě podání, jehož doručenka je založena u usnesení ze dne 5. 12. 2023 o zastavení trestního stíhání, které připojil dovolatel, nicméně veškeré významné informace o datu doručení prvostupňového usnesení státnímu zástupci byly obsaženy ve shora uvedených doručenkách. U těchto informací ohledně doručovaných písemností je namístě přepokládat jejich správnost, přičemž stížnostní soud ani nijak neuvedl, proč by měly být tyto informace v tomto konkrétním případě na konkrétní doručence nepravdivé či chybné.
22. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. byl naplněn.
IV. Závěr
23. Ze shora uvedeného je tak patrné, že soud druhého stupně při určení data doručení opisu prvostupňového usnesení státnímu zástupci a při následném posouzení včasnosti podání opravného prostředku pochybil. Z předložených podkladů vyplývá, že státní zástupce podal stížnost včas.
24. Nejvyšší soud proto rozhodnutí stížnostního soudu zrušil v části, ve které byla podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta stížnost státního zástupce jako opožděná, stejně jako rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, a přikázal mu věc znovu projednat a rozhodnout.
25. V souladu s § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 8. 2024
JUDr. Radek Doležel předseda senátu