7 Tdo 803/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. 7. 2007 o dovolání
obviněného J. R. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 2.
2007, sp. zn. 12 To 25/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci
Králové pod sp. zn. 1 T 94/2006 t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. R. o d m í t
á .
Obviněný J. R. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti
usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 2. 2007, sp. zn. 12 To
25/2007, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku
Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 12. 2006, sp. zn. 1 T 94/2006. Výrok
o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvody uvedené v § 265b
odst. 1 písm. c), g), l) tr. ř. V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1
písm. c) tr. ř. namítl, že v přípravném řízení, kdy u něho byl dán důvod nutné
obhajoby vyplývající z toho, že byl ve výkonu trestu odnětí svobody, byl
vyslechnut usvědčující svědek R. B. za situace, kdy obviněný ještě neměl
obhájce, který se tudíž nemohl výslechu svědka zúčastnit. Dovolací důvod podle
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný spojoval s námitkami proti tomu, že
soudy vzaly za podklad skutkových zjištění výpovědi svědků, které označil za
nevěrohodné. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. vyplýval podle
obviněného z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. c), g) tr. ř. a dále
z toho, že o jeho odvolání bylo rozhodnuto, aniž se soudy postupem podle § 57
tr. ř. vypořádaly s jeho námitkami proti protokolu o hlavním líčení. Obviněný
se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby
přikázal Okresnímu soudu v Hradci Králové věc v potřebném rozsahu znovu
projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že námitkami, které odpovídají zákonnému dovolacímu
důvodu, jsou pouze námitky týkající se okolnosti, že obviněný po určitou část
přípravného řízení neměl obhájce, ačkoli šlo o případ nutné obhajoby. Tyto
námitky korespondují s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř.
Dovolání obviněného však je v tomto ohledu zjevně neopodstatněné.
Podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněný
neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl.
Tento dovolací důvod je dán i tehdy, jestliže obviněný neměl obhájce jen po
určitou část řízení, kdy u něho byl důvod nutné obhajoby, pokud byly v této
části řízení provedeny úkony, které se staly podkladem pro meritorní
rozhodnutí.
V posuzovaném případě bylo trestní stíhání obviněného zahájeno usnesením
policejního orgánu podle § 160 odst. 1 tr. ř., které bylo obviněnému doručeno
dne 21. 4. 2006. V té době byl obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody, takže
u něho byl dán důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Obhájce
byl obviněnému ustanoven až dne 5. 5. 2006. V době od 21. 4. 2006 do 5. 5.
2006 tedy obviněný neměl obhájce, ač ho podle zákona mít měl. V této době, a to
již dne 21. 4. 2006, byl vyslechnut svědek R. B. Výslechu tohoto svědka v
přípravném řízení nemohl být obhájce obviněného přítomen. Podkladem pro
meritorní rozhodnutí, které učinil Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem, se však
stal výslech svědka R. B. provedený v hlavním líčení. Výslechu svědka v hlavním
líčení byl přítomen jak obviněný, tak i jeho obhájce, přičemž jim bylo umožněno
klást svědku otázky. V průběhu hlavního líčení byl svědku podle § 212 odst. 1
tr. ř. předestřen protokol o jeho výslechu ze dne 21. 4. 2006. To však
neznamenalo provedení důkazu tímto protokolem (na rozdíl od postupu
spočívajícího v přečtení protokolu podle § 211 odst. 1 až 4 tr. ř.).
Předestřený protokol nebyl důkazem. Důkazem byla výpověď svědka učiněná v
hlavním líčení a předestřený protokol sloužil pouze k hodnocení její
věrohodnosti, tj. k hodnocení věrohodnosti výpovědi učiněné v hlavním líčení.
Evidentně se proto nejedná o situaci, kdy by rozsudek byl založen na důkazu
provedeném v době, kdy obviněný neměl obhájce. Rozhodně proto nelze dojít k
závěru, že by napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a rozsudek
Okresního soudu v Hradci Králové jako součást předcházejícího řízení byly vadné
ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Tím pádem není
napadené usnesení vadné ani ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1
písm. l) tr. ř., který byl v této věci uplatnitelný jen ve spojení s jiným
dovolacím důvodem, tj. dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i
odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a)
tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu
potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Námitky, které obviněný uplatnil proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy a jaká
skutková zjištění z nich vyvodily, nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst.
1 písm. g) tr. ř. a v důsledku toho ani dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1
písm. l) tr. ř., a proto k nim Nejvyšší soud nijak nepřihlížel. Dovolacím
důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je nesprávné právní posouzení
skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Z tohoto ustanovení
vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení.
Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace
hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav, který zjistil soud. Jde
tedy o podřazení skutkového stavu zjištěného soudem pod ustanovení trestního
zákona jako hmotně právního předpisu. Významné je, že předmětem právního
posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. V dovolání lze namítat, že
skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl
obviněný uznán vinným. Nic takového však obviněný nenamítal a zaměřil se jen na
polemiku s tím, jak soudy hodnotily důkazy a k jakým skutkovým zjištěním na
jejich podkladě dospěly. Takto pojatým dovoláním se obviněný ocitl mimo rámec
zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a v důsledku
toho i mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr.
ř., který bylo možné uplatnit jen ve spojení s jiným dovolacím důvodem. V tomto
ohledu obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v
§ 265b tr. ř. Proto se Nejvyšší soud dále nezabýval touto částí dovolání.
Pod žádný z deklarovaných dovolacích důvodů nespadá ta část dovolání, v níž
obviněný vytýkal, že se soudy nevypořádaly s jeho námitkami proti protokolu o
hlavním líčení. Zejména nejde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l)
tr. ř. Ani touto částí dovolání se Nejvyšší soud tudíž nezabýval.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. července 2007
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec