7 Tdo 853/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 12. 7. 2005 dovolání
obviněného Z. S., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 3. 2005,
sp. zn. 9 To 553/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Domažlicích
pod sp. zn. 2 T 6/2004 a rozhodl t a k t o :
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j í usnesení Krajského soudu v
Plzni ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 9 To 553/2004, a rozsudek Okresního soudu
v Domažlicích ze dne 19. 7. 2004, sp. zn. 2 T 6/2004.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená
rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením,
pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Domažlicích přikazuje, aby
věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 19. 7. 2004, sp. zn. 2 T
6/2004, byl obviněný Z. S. uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle
§ 250a odst. 1, 3 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody na dvanáct
měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu dvou let a s
povinností ve zkušební době podle svých sil nahradit škodu, kterou způsobil
trestným činem (§ 59 odst. 2 tr. zák.). Kromě toho bylo rozhodnuto o náhradě
škody výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. a podle § 229 odst. 2 tr. ř.
Podle zjištění Okresního soudu v Domažlicích se obviněný Z. S. dopustil
trestného činu skutkem spočívajícím v tom, že dne 6. 6. 2002 v D. nahlásil
společně s manželkou V. S. v místní agentuře Č. p., a. s., pojistnou událost a
předložil formulář „Hlášení škody z havarijního pojištění“, který podepsala na
základě toho, co jí ohledně pojistné události sdělil, manželka V. S., přičemž
šlo o odcizení osobního motorového vozidla zn. BMW 528i kombi, ke kterému mělo
dojít v přesně nezjištěnou dobu ve dnech 25. 5. až 27. 5. 2002 v obci B., okr.
K., s tím, že tuto skutečnost osobně oznámil na P. ČR – O.o.N. dne 27. 5. 2002
i přesto, že věděl, že k odcizení vozidla nedošlo, ale bylo odvezeno jemu
neznámou osobou s jeho souhlasem, a dále bylo zjištěno, že vozidlo bylo dne
26. 5. 2002 ve 21:25 hodin vyvezeno z Č.r. do P., a na základě takto uvedených
nepravdivých skutečností bylo v rámci této pojistné události vyplaceno V. S.
Č. p., a. s., pojistné plnění ve výši 422.662,- Kč.
Odvolání obviněného Z. S. podané proti všem výroků rozsudku bylo usnesením
Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 9 To 553/2004, zamítnuto
podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.
Obviněný Z. S. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti
usnesení Krajského soudu v Plzni. Výrok, jímž bylo jeho odvolání zamítnuto,
napadl v celém rozsahu, a to s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b
odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V rámci těchto dovolacích důvodů namítl, že nemohl
být pachatelem trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1 tr. zák.,
protože nároky týkající pojistného plnění uplatňovala jeho manželka. Obviněný
se domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal
Krajskému soudu v Plzni věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Pro úplnost považuje Nejvyšší soud za nutné konstatovat, že mimo rámec
zákonných dovolacích důvodů obviněný uplatnil námitky proti skutkovým zjištěním
soudů a proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy. V souvislosti s tím obviněný
vytkl porušení procesních ustanovení. Jeho výhrady v tomto ohledu vyjadřovaly
nesouhlas se zjištěním, že vozidlo nebylo odcizeno, ale odvezeno s jeho
souhlasem. V rámci žádného ze zákonných dovolacích důvodů nelze napadat
skutková zjištění soudu, způsob, jímž soud hodnotil důkazy, postup soudu při
provádění důkazů apod. Pokud je podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolacím
důvodem nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní
posouzení, rozumí se tím posouzení skutku, tak jak ho zjistil soud. Proto
Nejvyšší soud nijak nepřihlížel ke skutkovým námitkám obviněného.
Na podkladě té části dovolání, v níž byl obsažen relevantní dovolací důvod,
Nejvyšší soud podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení i
předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.
Trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. se dopustí
ten, kdo při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z
takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje
zamlčí, způsobí-li uvedeným činem na cizím majetku škodu nikoliv malou. Z tzv.
právní věty výroku o vině v rozsudku Okresního soudu v Domažlicích vyplývá, že
v posuzovaném případě byly znaky trestného činu pojistného podvodu považovány
tímto soudem a shodně s ním i Krajským soudem v Plzni za naplněné ve variantě
spočívající v tom, že obviněný „při uplatnění nároku na plnění z pojistné
smlouvy uvedl nepravdivé údaje“.
Uplatněním nároku na plnění z pojistné smlouvy se rozumí úkon osoby, která má
vůči pojišťovně právo na plnění, a to úkon, jímž tato osoba projevuje vůli
směřující k tomu, aby jí bylo plnění poskytnuto, přičemž jde o úkon adresovaný
pojišťovně. Z toho à contrario vyplývá, že jednání osoby, která nemá toto
postavení a která již z tohoto důvodu nečiní žádný úkon vůči pojišťovně,
nemůže být považováno za uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy.
V dané věci šlo o uplatnění nároku na plnění ze smlouvy o havarijním pojištění
motorového vozidla. Jako držitelka vozidla byla v evidenci motorových vozidel
uvedena manželka obviněného V. S., která uzavřela pojistnou smlouvu a v případě
pojistné události měla právo na plnění jako pojištěný ve smyslu § 797 odst. 1
obč. zák. Obviněný nebyl účastníkem smluvního vztahu založeného pojistnou
smlouvou, což se promítlo do situace, v níž byl vůči pojišťovně uplatněn nárok
na plnění, tak, že tento nárok neuplatnil svým úkonem obviněný, ale uplatnila
ho jeho manželka. Na tom, že s ve vztahu k pojišťovně jednalo o úkon manželky
obviněného, nic nemění okolnost, že příslušný formulář vyplnila manželka
obviněného podle jeho pokynů, resp. že ho fakticky vyplnil obviněný a jeho
manželka ho jen podepsala, ani okolnost, že obviněný byl fyzicky přítomen při
předložení vyplněného a podepsaného formuláře v pojišťovně. Z těchto důvodu
nelze dojít k závěru, že by skutková zjištění soudů naplňovala zákonné znaky
trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. spáchaného
obviněným. Jde o určitou obdobu trestného činu úvěrového podvodu podle § 250b
tr. zák., jehož se může dopustit pouze ten, kdo je účastníkem právního vztahu
založeného úvěrovou smlouvou (k tomu viz č. 27/2001 Sb. rozh. tr.).
Jednání osoby, která není účastníkem právního vztahu z pojistné smlouvy, může
být podle okolností posouzeno jen jako účastenství na trestném činu pojistného
podvodu podle § 10 odst. 1 tr. zák., § 250a odst. 1 tr. zák. V souvislosti s
právním posouzením skutku Okresní soud v Domažlicích v odůvodnění svého
rozsudku uvedl, že „aktivním působením obviněného byla uplatněna pojistná
událost prostřednictvím jeho manželky“ a že obviněný „pro účely uplatnění
nároku na plnění z pojistné smlouvy uvedl nepravdivé údaje, když jeho manželka
plnila toliko pokyny, které jí dával“. Krajský soud v Plzni v odůvodnění
napadeného usnesení uvedl, že „to, že obviněný nebyl držitelem auta, eventuálně
že formulář pro pojišťovnu podepsala jeho manželka, nemá na posouzení jeho
jednání vliv“ a že „rozhodné je, že obviněný trestnou činnost fakticky
zorganizoval a aktivně se na ní podílel“. Argumentace soudů zdůrazňující
„aktivní působení“ obviněného, resp. to, že se na trestné činnosti „aktivně
podílel“, není způsobilá přesvědčivě vysvětlit úsudek, že šlo o pachatelství,
protože i účastenství spočívá v nějaké aktivitě. Naopak úvahy soudů, že
manželka obviněného „plnila pokyny, které jí dával“, resp. že obviněný trestnou
činnost „fakticky zorganizoval“, ve skutečnosti směřují k tomu, že jednání
obviněného mohlo mít nanejvýš povahu účastenství podle § 10 odst. 1 tr. zák.
Výrok o vině obviněného trestným činem pojistného podvodu podle § 250a odst. 1,
3 tr. zák. tedy spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu
dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Napadené usnesení, jímž
bylo zamítnuto odvolání obviněného jako nedůvodné, je rozhodnutím jemuž
předcházelo řízení, v kterém byl dán uvedený důvod dovolání, a tím je
toto usnesení vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l)
tr. ř.
Nejvyšší soud proto zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Plzni a jako
část předcházejícího řízení i rozsudek Okresního soudu v Domažlicích, zrušil
také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad,
a přikázal Okresnímu soudu v Domažlicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu
projednal a rozhodl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. července 2005
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec