7 Tdo 875/2025-720
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 10. 2025 o dovolání obviněného P. V. podaném proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2025, sp. zn. 13 To 77/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 26 T 74/2024 takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. V. odmítá.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 9. 12. 2024, č. j. 26 T 74/2024-616, byl obviněný P. V. uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a odsouzen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na dvacet osm měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu tři a půl roku a obviněnému bylo uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil způsobenou škodu. Dále byl obviněnému uložen peněžitý trest sestávající z 250 denních sazeb po 1 000 Kč, tedy v celkové výši 250 000 Kč. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. a podle § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněném nároku na náhradu škody.
2. Podle zjištění Okresního soudu v Kladně obviněný spáchal trestný čin skutkem, který spočíval v podstatě v tom, že nejméně od 1. 1. 2006 do 21. 2. 2022 v rodinném domě v obci XY, okres XY, jako jeho majitel a uživatel vědomě využíval neoprávněného zásahu do elektrorozvodné sítě domu, v němž byl kabelem CYKY překlenut elektroměr a tento kabel byl přímo připojen do rozvodné skříně, což obviněnému umožňovalo neoprávněně odebírat elektřinu, a vypínači uvnitř domu prováděl manipulace s měřenou a neměřenou spotřebou, takže neoprávněným odběrem elektřiny způsobil poškozené obchodní společnosti ČEZ Distribuce, a. s., škodu nejméně 1 162 211 Kč.
3. Odvolání obviněného podané proti všem výrokům bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2025, č. j. 13 To 77/2025-653, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.
4. Obviněný podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Projevil nesouhlas se zjištěním, že neoprávněného zásahu do elektrorozvodné sítě v domě „vědomě využíval“ a že „vědomě prováděl“ manipulace s měřenou a neměřenou spotřebou. Namítl, že „nebyla jednoznačně stanovena doba“ skutku, že dům nebyl používán po celou dobu od 1. 1. 2006, že nebyly používány všechny jeho prostory, že byl vytápěn na nižší teplotu, že k topení byl hojně využíván kotel na tuhá paliva, že nevěděl o zásahu do rozvodné sítě domu a že tohoto zásahu vědomě nijak nevyužíval. Vznesl výhrady proti domovní prohlídce s tím, že byla provedena až ve stadiu řízení před soudem, že při ní předseda senátu Okresního soudu v Kladně aktivně vyhledával usvědčující důkazy a že při ní muselo být zjištěno také to, že vedle elektrokotle stál kotel na tuhá paliva. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Kladně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání uvedl, že námitkami proti skutkovým zjištěním soudů obviněný nevyjádřil zjevný rozpor těchto zjištění s obsahem provedených důkazů, takže tyto námitky nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Státní zástupce připustil, že ve smyslu tohoto ustanovení obviněný zpochybnil použitelnost výsledků domovní prohlídky, ale konstatoval, že v tomto ohledu jsou námitky obviněného zjevně neopodstatněné, neboť domovní prohlídka byla nařízena a bylo při ní postupováno v souladu se zákonem.
K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. státní zástupce uvedl, že „se značnou mírou tolerance“ pod něj lze podřadit námitky obviněného, jimiž zpochybnil subjektivní stránku trestného činu. K tomu státní zástupce dodal, že ze skutkových zjištění soudů vyplývá úmysl obviněného odebírat neoprávněně elektřinu. Státní zástupce navrhl, aby dovolání bylo jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto.
6. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle § 265e odst. 1 tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř., avšak bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
7. Především pokládá Nejvyšší soud za nutné připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů taxativně stanovených v § 265b tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí pouze formálně odkázat na zákonný dovolací důvod, ale je nutné, aby konkrétně uplatněné námitky tomuto dovolacímu důvodu odpovídaly svým obsahem. Jiné námitky nejsou dovolacím důvodem.
K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
8. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.
9. Obviněný koncipoval obsah dovolání v podstatě tak, že zopakoval námitky uplatněné v odvolání, aniž by je zasadil do kontextu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Rozhodná skutková zjištění zpochybnil pouze tím, že proti tomu, jak soudy hodnotily provedené důkazy, postavil svou vlastní verzi hodnocení důkazů a proti skutkovým zjištěním soudů postavil svou vlastní verzi skutkového stavu. Neuvedl ale nic v tom směru, s kterými konkrétními důkazy by měla být rozhodná skutková zjištění soudů ve zjevném rozporu a v čem by měl takový rozpor spočívat.
10. Výhrady obviněného ohledně domovní prohlídky obsahově nezakládají námitku procesní nepoužitelnosti tohoto důkazu. Obviněný pouze vyjádřil podiv nad tím, že domovní prohlídka byla nařízena ve stadiu hlavního líčení po jeho výslechu a po výslechu jeho manželky jako svědkyně, a poukázal na aktivní zapojení předsedy senátu do provádění domovní prohlídky. Z námitek obviněného není patrno, že by vytýkal procesní nepoužitelnost důkazu, jímž byla domovní prohlídka, resp. že by vůbec vytýkal porušení nějakých konkrétních ustanovení, která upravují domovní prohlídku a jejichž porušení by mělo být důvodem nepoužitelnosti. Obviněný pojal námitky proti domovní prohlídce jako nesouhlas s tím, jaké skutkové závěry z ní soudy vyvodily, resp. že z ní nevyvodily v souladu s jeho obhajobou závěr, že dům nebyl vytápěn prostřednictvím elektrokotle.
11. Žádné námitky obviněného se netýkaly případného neprovedení navrhovaných podstatných důkazů.
12. Námitky, které obviněný zaměřil proti skutkovým zjištěním soudů, nejsou z hlediska svého obsahu dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
13. Pouze nad rámec řečeného lze dodat, že soudy obou stupňů se dostatečně zabývaly hodnocením důkazů a dospěly na jejich podkladě k přesvědčivým závěrům, které nevykazují prvky libovůle. Postupovaly v souladu s ust. § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a jejich skutková zjištění mají v provedených důkazech spolehlivý obsahový podklad, když vycházely zejména z přímých zjištění na místě činu, ze znaleckého posudku z oboru energetiky a jeho doplňků, z výsledků domovní prohlídky a z listinných důkazů. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není povolán k tomu, aby prováděl nové hodnocení důkazů a činil vlastní skutková zjištění, proto jen připomíná, že soudy při hodnocení důkazů včetně posuzování vědomosti obviněného o neoprávněném odběru důvodně vycházely zejména ze zcela nereálné fakturované spotřeby elektrické energie v domě (i při zohlednění všech proměnných ve prospěch obviněného), z nalezení rozvaděče „černé“ přípojky v ložnici obviněného, kde navíc muselo dojít k úpravě jednoho z jističů v posledních pěti letech, ze zjištění, že koupelna v horním patře domu byla napájena z neznámého zdroje, a ze souvislosti s nedávno odříznutou kabeláží od elektrokotle (jehož existenci obviněný původně zcela popíral a kontrolující pracovníky nepustil do domu) ve sklepní části domu, ze znalcem konstatovaného dlouhodobého nepoužívání kotle na tuhá paliva (10 až 20 let), o němž obviněný tvrdil, že především jím byl dům vytápěn, z existence neoprávněné přípojky již v době stavebních úprav v r. 2005-2006, přičemž o existenci přípojky musel ten, kdo opravu prováděl, vědět, dále z dodatečného odříznutí kabeláže vedoucí k elektrokotli ještě před domovní prohlídkou (podle obviněného za pomoci známého – odborníka).
K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
14. Podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
15. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jiná verze skutkového stavu, kterou se případně snaží prosadit dovolatel. Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí o vině, pak dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. jsou pouze námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Dovolacím důvodem nejsou námitky, jimiž je nesprávnost právního posouzení skutku vyvozována z jiné verze skutkového stavu, než jak ho zjistily soudy.
16. Obviněný neuplatnil žádnou námitku, která by vyznívala tak, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky zločinu krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným. Neuvedl nic v tom směru, který nebo které ze zákonných znaků tohoto trestného činu nebyly naplněny skutkem, jak ho zjistily soudy. Z celkového obsahu a smyslu dovolání je patrno, že obviněný spojoval namítané nesprávné právní posouzení skutku se svou vlastní verzí skutkového stavu, tj. se skutkovou verzí odlišnou od skutkových zjištění soudů. To se týká i subjektivní stránky činu, neboť námitky proti závěru soudů o jeho úmyslném zavinění obviněný rovněž zakládal na nesouhlasu se skutkovými zjištěními soudů. Takto koncipované námitky nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
Závěrem
17. Protože námitky obviněného obsahově neodpovídají žádnému z dovolacích důvodů, Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 10. 2025
JUDr. Josef Mazák předseda senátu